Anadyr
| Anadyr Анадырь / Кагыргын | |
|---|---|
 Pohled na město z Anadyrského zálivu | |
.png) znak .svg) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 64°44′ s. š., 177°31′ v. d. |
| Nadmořská výška | 605[1] m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+12[2] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Dálněvýchodní |
| Autonomní okruh | Čukotský |
.svg) Čukotský autonomní okruh na mapě Ruska | |
  Anadyr Město na mapě Čukotského autonomního okruhu | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 53 km² |
| Počet obyvatel | 15 604 (2018)[3][4] |
| Hustota zalidnění | 246 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Leonid Anatoljevič Nikolajev |
| Vznik | 1889 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +7 42722 |
| PSČ | 689000 |
| Označení vozidel | 87 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejvýchodnější ruské město Anadyr (rusky Анадырь, čuksky Кагыргын [Kagyrgyn]) je administrativní centrum Čukotského autonomního okruhu. Leží na pobřeží Anadyrského zálivu Beringova moře. Do moře zde ústí stejnojmenná řeka. Žije zde přibližně 16 tisíc[3][4] obyvatel. Město Anadyr leží asi 6 200 km východně od Moskvy.
Historie[editovat | editovat zdroj]
V první polovině 17. století dorazily do oblasti budoucího Anadyru první ruští průzkumníci a objevili první domorodé národy na Čukotce. V lednu 1649 se zbytky Děžněvovy expedice (rozptýlené bouří a vržené na jižní pobřeží Čukotky) dostaly k ústí řeky Anadyr. Poté, co tam přezimovali, šli 18 km podél řeky a postavili tam zimní chatu, kterou pojmenovali Anadyrský ostroh. V roce 1664 byl založen Nižněkolymský ostroh, který se stal spolu s Anadyrským ostrohem základnou pro další expedice. Děžněv uložil domorým národům v povodí řeky Anadyr povinnost platit jasak. Domorodé kmeny se vzpíraly jasaku a snažily se utíkat dál od Rusů a tím vznikly první kmenové války. Čukčové opouštěli oblast ruského vlivu a naopak Korjaci a Jukagiři hledali u Rusů ochranu před Čukči.
První expedice do povodí řeky Anadyr byly organizovány obchodníky, které nezajímala státní politika, ale získání mrožích klů a kožešin.
Roku 1729 byla podniknuta velká vojenská výprava pod vedením jakutského kozáka Afanasije Šestakova s cílem dalšího pokusu vnutit jasak Čukčům, ale výprava byla poražena. Ve 30. a 40. letech 18. století byly podnikány další pokusy o ovládnutí dalších domorodých kmenů. Ke konci 18. století se rozhodla i ruská vláda zasáhnout na Čukotce, na deset let odpustila Čukčům povinnost platit jasak, pokud pomohou s pacifikací ostatních kmenů. S příchodem vládních úředníků začali přicházet do oblasti řeky Anadyr také první ruští osadníci, nejen objevitelé a obchodníci.
3. srpna 1889 byla založena osada Novo-Mariinsk, počet obyvatel nové osady ale rostl pomaleji, než se předpokládalo. Až když se v osadě objevila ložiska zlata a v roce 1914 byla dostavěna rozhlasová stanice, která umožňovala rádiové spojení s městy Petropavlovsk, Ochotsk a Nome, začalo se do osady stěhovat více Rusů a populace začala vzrůstat.
Po ustanovení sovětské moci nad Kamčatkou a Čukotkou došlo v roce 1923 na přejmenování Novo-Mariinsku na Anadyr. V padesátých letech došlo k velkému rozvoji osady, budovaly se obytné čtyřpodlažní budovy. V roce 1961 se město stalo důležitým přístavem, vesnice se rozšiřovala i do tundry. V roce 1965 byl Anadyr povýšen na město. Roku 1973 byly v okolí Anadyru nalezena ropná ložiska.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel udává graf níže.
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
V Anadyru a jeho okolí se těží uhlí. Důležitým zaměstnavatelem je rybí konzervárna. V okolí se těží zlato a nachází se zde jedna z největších větrných elektráren v Rusku – větrná farma Anadyr. Rozvíjí se chov sobů, rybolov a lov
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Město je důležitým přístavem Beringova moře. Nachází se zde také letiště.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Anadyr (town) na anglické Wikipedii a Анадырь na ruské Wikipedii.
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b 26. Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2018 года. Dostupné online. [cit. 2019-01-23]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anadyr na Wikimedia Commons
