Čeljabinsk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Čeljabinsk
Челябинск
Čeljabinsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 220 m n. m.
Časové pásmo UTC+5[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Uralský
oblast Čeljabinská oblast
Administrativní dělení 7 městských rajónů
Čeljabinsk na mapě
Čeljabinská oblast na mapě Ruska
Čeljabinsk
Čeljabinsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 500,9 km²
Počet obyvatel 1 198 858 (2017)[2]
Hustota zalidnění 2 379,7 obyv./km²
Správa
Starosta Yevgeny Teftelev (od 2015)
Vznik 1736
Oficiální web www.cheladmin.ru
Telefonní předvolba 351
PSČ 454000–454999
Označení vozidel 74, 174
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čeljabinsk (rusky Челя́бинск) je město v Ruské federaci, na východním úpatí pohoří Ural. Má 1,13 milionu obyvatel (9. místo v Rusku) a jde o administrativní centrum Čeljabinské oblasti. Prochází tudy jižní větev transsibiřské magistrály (MoskvaVladivostok); město je důležitou železniční křižovatkou. Od roku 1943 zde sídlí univerzita.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 1736 zde byla založena pevnost s názvem Čeljaba, která dala městu název. To vzniklo o několik desítek let později, v roce 1781. Na přelomu 19. a 20. století se město stalo jedním z center průmyslu ruského impéria a po revoluci předválečného Sovětského svazu.

Během občanské války a 1. sjezdu legionářského vojska na Rusi, se zde v květnu 1918 stal incident (způsobený těžkým zraněním legionáře olomouckého pluku Ducháčka železem, vrženým z vlaku maďarským zajatcem) mezi místními sověty a československými legionáři, který byl jedním z hlavních v počátku otevřeného boje bolševiků s československými legionáři.[3] Čeljabinsk byl tehdy dobyt legionáři dvakrát.[4]

Za druhé světové války se zde vyráběly tanky T-34 a raketomety Kaťuša. Výroba těchto zařízení vynesla městu přezdívku „Tankograd“. V roce 1957 i zde, jako v Černobylu o třicet let později došlo k jaderné havárii, ovšem v mnohem menším rozsahu. Přesto určitá část obyvatel město opustila. Ve městě se nadále nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Čeljabinský bolid[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Čeljabinský meteor.

Dne 15. února 2013 v dopoledních hodinách dopadl poblíž města velký (podle nejvyšších odhadů až 17 metrů) meteoroid,[5] který při průletu atmosférou způsobil 9 výbuchů, tlaková vlna a doprovodný supersonický třesk pak způsobil poranění více než 1000 lidí a napáchal velké materiální škody (mimo jiné až 200 tisíc metrů čtverečních rozbitého tabulového skla). Svou jasností se jednalo o bolid. Pátrací letadla později nalezla kráter po meteoritu o průměru více než 8 metrů.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žijí převážně Rusové (84 %), Tataři (5 %) a Ukrajinci (3 %).

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Dnes je zde průmysl chemický, stavebních hmot, spotřební a potravinářský. Hutnictví železa (úplný cyklus), výroba traktorů. V minulosti bylo město důležitým centrem výroby jaderných zbraní, nadále se zde nachází závod na likvidaci jaderného odpadu.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Metro v Čeljabinsku, Tramvajová doprava v Čeljabinsku, Trolejbusová doprava v Čeljabinsku a Městská autobusová doprava v Čeljabinsku.

Dopravu ve městě zajišťují autobusy, trolejbusy a tramvaje. Též se staví první úsek jedné z linek systému metra, jež má mít výhledově takové linky tři.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam osobností Čeljabinsku.
  • Galina Starovojtová (1946–1998), reformní politička a aktivistka v oblasti lidských práv, zavražděna

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Dostupné online.
  3. PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 62-66. 
  4. Vojta Holeček, Rudolf Medek: Za Svobodu, Pod vedením T.G. Masaryka, Sibiřská anabáze, Praha 1925
  5. http://www.exoplanety.cz/2013/02/16/nasa-odhadla-parametry-ruskeho-meteoritu-mel-17-metru/ - NASA odhadla parametry ruského meteoritu, měl 17 metrů!

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]