Perm (město)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Perm
Пермь
Permské divadlo opery a baletu
Permské divadlo opery a baletu
Perm – znak
znak
Perm – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška146[1]  m n. m.
Časové pásmoUTC+5[2]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhPovolžský
KrajPermský
Perm na mapě
Permský kraj na mapě Ruska
Perm
Perm
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha799,7 km²
Počet obyvatel1 048 005 (2017)[3]
Hustota zalidnění1 310,5 obyv./km²
Správa
Vznik1723
Oficiální webwww.gorodperm.ru
Telefonní předvolba+7 (342)
PSČ614xxx
Označení vozidel59, 159, 81
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perm (mužský rod; rusky Пермь, ženský rod) je přístavní město na řece Kama na samém východě evropské části Ruské federace, poblíž pohoří Ural. Je hlavním městem Permského kraje. Žije zde přibližně 1,05 milionu[3] obyvatel.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

V ruštině má jméno Perm ženský rod, na přelomu 18. a 19. století se poprvé v některých ruských úředních dokumentech začalo jméno Perm používat v mužském rodě. Slovo Perm bylo poprvé zmíněno v Nestorově letopisu v nedatované části napsané v roce 1113. Původ slova je předmětem vědeckých diskuzí, hlavní verze původu toponyma jsou:

  • z finského slova perämaa, které znamená zadní země nebo protilehlá země. Je to odkaz na přetahování lodí přes řeku na druhý břeh.
  • ze staronorského názvu Bjarmaland, který původně označoval baltsko-finské území na pobřeží Bílého moře. Jak staroruská kolonizace postupovala, slovo se zkomolilo v Perm a pojmenovalo tak dnešní město.
  • z komijského slova parma, které znamená vyvýšené místo porostlé smrkovým lesem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako u mnoha dalších měst v oblasti Uralu jsou počátky Permu spojeny s rozvojem manufakturní výroby. V osadě Jegošicha, zmíněné poprvé roku 1647, na stejnojmenné říčce byla v květnu 1723 zřízena měděná huť a hamr. V roce 1780 byla osada přejmenována na Perm a ustavena sídlem oblastního místodržitelství. Přestavba na město byla slavnostně dokončena v říjnu 1781. Po téměř sto letech sem dorazila železnice (1878). V letech 17971923 byl Perm sídelním městem Permské gubernie, od roku 1938 byl centrem Permské oblasti. Bývalá carská pevnost sloužila po roce 1917 bolševikům jako státní vězení a byla roku 1918 dobyta československými legiemi. [4] Mezi lety 1940 a 1958 neslo město název Molotov po sovětském politikovi Vjačeslavu Molotovovi. Od 1. prosince 2005 je Perm hlavním městem Permského kraje, vzniklého sloučením Permské oblasti s Komi-Permjackým autonomním okruhem.

Dne 20. září 2021 student Permské státní univerzity zastřelil v budově školy 8 lidí a dalších více než 30 zranil.[5]

Průmysl a instituce[editovat | editovat zdroj]

V Permu se nacházejí výzkumné laboratoře a závody na zpracování ropy (rafinérie), chemikálií, dřeva a potravin. Perm je významné zbrojařské a motorářské centrum Ruska. Vyrábí se zde letecké a raketové motory, donedávna také mezikontinentální balistické rakety. Také je zde několik univerzit (nejstarší z roku 1916), divadel, muzeí a jedna galerie. V sousedství města je řeka Kama proti proudu zadržena velkou Kamskou přehradou.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Perm leží na Transsibiřské magistrále (MoskvaVladivostok), nejdelší železniční trati světa, ze které zde odbočují další tratě na Solikamsk a Nižnij Tagil. Funguje zde mezinárodní letiště Bolšoje Savino.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Podle hojných nálezů v Permské gubernii zavedl ve 40. letech 19. století britský geolog Sir Roderick Murchison pro příslušné období prvohor označení perm.

Zobrazení města v literatuře[editovat | editovat zdroj]

Perm zřejmě posloužil jako inspirace pro Čechovovy Tři sestry (1901). Autor napsal v dopisu Gorkému z 16. října 1900: "...děj se odehrává v provinciálním městě na způsob Permu". Město navštívil roku 1890 a tehdy tam skutečně žily tři sestry Cimmermanovy, osvícené učitelky na soukromé škole.[6][7] Deník Alji Rachmanovové (1931) začíná roku 1916 jejím nástupem ke studiu na filologické fakultě univerzity v Permu a jeho "permská" část končí útěkem celé rodiny před bolševiky z města dále na východ.[8] Pasternakovi posloužil Perm jako předobraz města Jurjatinu v románu Doktor Živago (1956).[9]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Další osobnosti spjaté s městem[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. a b Dostupné online.
  4. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. Karviná: Paris a Masarykovo demokratické hnutí, 2019. 219 s. ISBN 978-80-87173-47-3. S. 100–118, 130–137, 140–148
  5. Střelba na univerzitě v Rusku: Osm mrtvých a desítky zraněných. E15.cz [online]. [cit. 2021-11-19]. Dostupné online. 
  6. Kulturní dědictví Pokamí Archivováno 20. 8. 2014 na Wayback Machine. Čechov a Perm. Legenda o třech sestrách. (rusky)
  7. Permská STRS Archivováno 22. 7. 2017 na Wayback Machine. Čechovovy tři sestry žily v Permu. (rusky)
  8. RACHMANOVOVÁ, Alja. Studenti, láska, Čeka a smrt (Deník ruské studentky 1916–1920). Překlad Michal Ač. [Bratislava]: premedia, 2012. ISBN 978-80-89594-06-1. 
  9. АБАШЕВ, В.В. Пермь как текст. Пермь в русской культуре и литературе XX века. [online]. Perm: Издательство Пермского университета (Vydavatelství Permské univerzity), 2000 [cit. 2021-11-20]. Kapitola Пермь и Юрятин как исследовательская проблема, s. 263–275. Dostupné online. ISBN 5-8241-0234-1. (rusky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]