Boris Leonidovič Pasternak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Boris Leonidovič Pasternak
Boris Pasternak na Prvním sjezdu sovětských spisovatelů, 1934
Boris Pasternak na Prvním sjezdu sovětských spisovatelů, 1934
Narození 10. února 1890
Moskva
Úmrtí 30. května 1960 (ve věku 70 let)
Pěredělkino
Povolání spisovatel, básník, překladatel, autor a romanopisec
Významná díla Doktor Živago
Ocenění Nobelova cena za literaturu (1958)
Příbuzní bratr Alexander Pasternak
Podpis
Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boris Leonidovič Pasternak (Борис Леонидович Пастернак, 10. února 1890, Moskva30. května 1960) byl ruský básník a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1958.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v umělecké rodině židovského původu. Jeho matka Rosalia Isidorovna Pasternaková (rozená Kaufmanová) byla klavíristka a otec Leonid Osipovič Pasternak akademický umělec na Petěrburgské akademii umění. Boris Pasternak měl dvě sestry a bratra. Častými hosty Pasternakových rodičů byli různí ruští umělci, mezi ty nejznámější patřil například Lev Nikolajevič Tolstoj.

Roku 1908 skončil gymnázium a pokračoval ve studiu práv na Moskevské univerzitě, roku 1912 studoval krátce i v Marburgu v Německu. Po návratu do Ruska založil společně s přáteli nakladatelství Lyrika, v němž také otiskl několik svých básní. Pasternak byl jedním ze zakládajících členů futuristické skupiny Centrifuga. Vliv na jeho tvorbu mělo především dobré rodinné zázemí a možnost setkávat se s významnými osobnostmi (zejména na něj zapůsobil R. M. Rilke).Za román Doktor Živago, který psal mezi lety 1945-1955, byl vyloučen ze svazu spisovatelů, hrozilo mu odebrání sovětského občanství a vyhnání na Sibiř. Na jeho obranu vystoupila světová inteligence. V Rusku směl román vyjít až v roce 1988 - do té doby bylo dílo různými způsoby kritizováno, někdy dokonce i s osobně motivovaným odporem. Roku 1958 obdržel Nobelovu cenu za celoživotní dílo, které se na nátlak sovětských orgánů zřekl potom, co ji telefonicky přijal. Cenu po jeho smrti přebral jeho syn Jevgenij. Kromě básnické a prozaické tvorby se Pasternak věnoval také překladům Shakespearových tragédií a gruzínských básníků

Pohřben je u Moskvy v spisovatelském městečku - Peredělkině, kde žil v druhé polovině života. Jeho pohřeb se stal demonstrací lásky a úcty k svobodné tvorbě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sovětský korespondenční lístek z roku 1990

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Lyrika[editovat | editovat zdroj]

  • Blíženec v oblacích: Verše (1914)
  • Nad bariérami – druhá kniha veršů (1914–1916) (1917)
  • Sestra má - život. Léto roku 1917 (1922)
  • Témata a variace: čtvrtá kniha básní (1923)
  • Druhé zrození (1932)
  • V ranních vlacích: Nové básně (1943)
  • Když se vyčasí (1956–1959) (1961)

Epika[editovat | editovat zdroj]

  • Rok devatenáct set pět (1925-26), poéma
  • Vznešená nemoc
  • Poručík Šmidt (1926-27), poéma
  • Spektorskij

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Lyrika
  • Rok devatenáctsetpět
  • Modrý host
  • Světlohra
  • Hvězdný déšť
  • Život můj – bratr
  • Druhé zrození
  • Básně doktora Živaga (vyšlo v N.Y.)

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Můj život
  • Malá Luversová (1922)
  • Vzdušné tratě (1925)
  • Glejt (1931)
  • Doktor Živago (1957) – román o osudu ruské inteligence za revoluce v Rusku a po ní, poprvé vydáno r. 1958 v Itálii, zfilmováno

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]