Ismail Kadare

Ismail Kadare
Ismail Kadare
Narození	28. ledna 1936 (88 let) ; Gjirokastër
Povolání	básník, romanopisec, spisovatel a překladatel
Národnost	Albánci
Alma mater	Tiranská univerzita; Literární institut Maxima Gorkého
Významná díla	Generál mrtvé armády; Kështjella; Kronikë në gur; Krvavý duben; Ura me tri harqe; … více na Wikidatech
Ocenění	Prix mondial Cino Del Duca (1992); komandér Řádu umění a literatury (1996); Herderova cena (1998); Mezinárodní Bookerova cena (2005); Cena kněžny asturské za literaturu (2009); … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Helena Kadare (od 1963)
Děti	Besiana Kadare
Vlivy	Italo Calvino
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v Souborném katalogu ČR
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ismail Halit Kadare (* 28. ledna 1936 Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žije střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.

Próza[editovat | editovat zdroj]

Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.^[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Spor o albánskou identitu[editovat | editovat zdroj]

Kniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.^[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Arnošt Lustig byl nominován na mezinárodní Bookerovu cenu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ismail Kadare na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ismail Kadare
Ismail Kadare v Databázi knih
Ismail Kadare: Pozvání do spisovatelovy pracovny, A2, 27/2006

[1] Arnošt Lustig byl nominován na mezinárodní Bookerovu cenu

[1]