Ismail Kadare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ismail Kadare
Narození 28. ledna 1936 (80 let)
Gjirokastër
Povolání spisovatel, básník a romanopisec
Významná díla Generál mrtvé armády
Kështjella
Kronikë në gur
Krvavý duben
Ura me tri harqe
… více na Wikidatech
Ocenění Literární cena prince asturského (2009)
Prix mondial Cino Del Duca
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ismail Dukudu Kadare (* 28. ledna 1936, Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, v současnosti žije střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední školu v městě Gjirokastër a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu A. M. Gorkého v Moskvě.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce. Kadareovo básnické dílo vyniká hlubokými myšlenkami a originální kompozicí.[zdroj?]

Próza[editovat | editovat zdroj]

Kadere je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů a jejich údajně zpátečnické tradice[zdroj?]. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Nejlepší Kadareova díla byla přeložena do mnoha světových jazyků a přijata čtenářským publikem. Vyzdvihována je autorovo umění zacházet s historickou látkou, které dává nadčasovost.[zdroj?]

Spor o albánskou identitu[editovat | editovat zdroj]

Kniha Evropská identita Albánců - důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou. Zatímco Kadare charakterizuje albánskou identitu jako západní, Qosja tvrdí, že je albánská identita na pomezí mezi východem a západem, islámem a křesťanstvím.[zdroj?]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arnošt Lustig byl nominován na mezinárodní Bookerovu cenu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]