Ismail Kadare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ismail Kadare
Narození 28. ledna 1936 (81 let)
Gjirokastër
Povolání básník a romanopisec
Národnost Albánci
Alma mater Tiranská univerzita
Literární institut Maxima Gorkého
Významná díla Generál mrtvé armády
Kështjella
Kronikë në gur
Krvavý duben
Ura me tri harqe
… více na Wikidatech
Ocenění Prix mondial Cino Del Duca (1992)
Herderova cena (1998)
Mezinárodní Man Bookerova cena (2005)
Literární cena prince asturského (2009)
komandér Řádu čestné legie
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Helena Kadare (od 1963)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ismail Dukudu Kadare (* 28. ledna 1936, Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, v současnosti žije střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední školu v městě Gjirokastër a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu A. M. Gorkého v Moskvě.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce. Kadareovo básnické dílo vyniká hlubokými myšlenkami a originální kompozicí.[zdroj?]

Próza[editovat | editovat zdroj]

Kadere je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů a jejich údajně zpátečnické tradice[zdroj?]. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Nejlepší Kadareova díla byla přeložena do mnoha světových jazyků a přijata čtenářským publikem. Vyzdvihována je autorovo umění zacházet s historickou látkou, které dává nadčasovost.[zdroj?]

Spor o albánskou identitu[editovat | editovat zdroj]

Kniha Evropská identita Albánců - důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou. Zatímco Kadare charakterizuje albánskou identitu jako západní, Qosja tvrdí, že je albánská identita na pomezí mezi východem a západem, islámem a křesťanstvím.[zdroj?]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Arnošt Lustig byl nominován na mezinárodní Bookerovu cenu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]