Ismail Kadare

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ismail Kadare
Ismail Kadare.jpg
Narození28. ledna 1936 (85 let)
Gjirokastër
Povoláníbásník, romanopisec a spisovatel
NárodnostAlbánci
Alma materTiranská univerzita
Literární institut Maxima Gorkého
Významná dílaGenerál mrtvé armády
Kështjella
Kronikë në gur
Krvavý duben
Ura me tri harqe
… více na Wikidatech
OceněníPrix mondial Cino Del Duca (1992)
komandér Řádu umění a literatury (1996)
Herderova cena (1998)
Mezinárodní Man Bookerova cena (2005)
Literární cena prince asturského (2009)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Helena Kadare (od 1963)
DětiBesiana Kadare
VlivyItalo Calvino
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ismail Halit Kadare (* 28. ledna 1936 Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žije střídavě v Albánii a Francii.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.

Poezie[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.

Próza[editovat | editovat zdroj]

Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).

Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.

Spor o albánskou identitu[editovat | editovat zdroj]

Kniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]