Albánci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Albánci
Shqiptarët
Agim Çeku
Agim Çeku
Populace
okolo 7,5 miliónů
Země s významnou populací
Albánie Albánie 2 690 000[1]
Kosovo Kosovo 1 680 000[2]
Zbytek Balkánu: 1 200 000
Makedonie Makedonie 509 083 [3]
Řecko Řecko 274 390–600 000 [4][5]
Srbsko Srbsko 62 000 [6]
Černá Hora Černá Hora 30 439 [7]
Chorvatsko Chorvatsko 15 082 [8]
Rumunsko Rumunsko 10 000 [9]
Zbytek Evropy: 1 600 000
Itálie Itálie 482 627 [10]
Německo Německo 550,000 [11]
Švýcarsko Švýcarsko 200 000 [12][13]
Blízký východ:
Turecko Turecko 500,000 [14]
Zbytek světa:
USA USA 193 813 [15]
Jazyk(y)

albánština

Náboženství

zejména sunnitský islám, jinak Římskokatolická církev nebo Pravoslaví

Albánci (zastarale též Škipetaři[16][17] nebo ojediněle Arnauti) jsou národ žijící v jihovýchodní Evropě. Předchůdci dnešních Albánců jsou podle některých teorií indoevropští Illyrové (existují však teorie o thráckém či jiném původu Albánců). Původ Albánců je přitom dodnes ožehavé téma, neboť během územních sporů (například o status Kosova) se jednotlivé národy často prohlašují za původní národ na daném území. V 5. a 6. století našeho letopočtu přešli stejným územím Vizigóti, Hunové a Ostrogóti, v raném středověku o něj soupeřily Byzanc, Turecko, Bulhaři a Srbové. V roce 1468 byl potlačen 15 let trvající odpor pod vedením hrdiny Skanderbega a území dnešní Albánie se stalo součástí Osmanské říše. V roce 1881 turecká armáda potlačila první snahy o nezávislost země, po balkánských válkách zde v roce 1913 vzniklo knížectví – Albánie, určitá část Albánců však zůstala mimo jeho území. Jejich počet dnes činí okolo 8 mil., žijí většinou v Albánii, v Kosovu a v přilehlých územích Makedonie, Řecka a centrálního Srbska. Jejich jazykem je albánština, což je samostatný indoevropský jazyk.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Nejznámějším Albáncem je Matka Tereza.

Albánský původ měl nositel Nobelovy ceny za fyziologii Ferid Murad. Prvním albánským historikem byl Marin Barleti.

Nejslavnějším albánským spisovatelem je Ismail Kadare. Klíčovou postavou albánského národního obrození byl spisovatel Naim Frashëri, stejně jako jeho bratr Sami Frashëri. Báseň Aleksandëra Stavre Drenovy se stala textem albánské hymny. Představitelem socialistické poezie byl Dritëro Agolli. Mezi významné albánské osobnosti patří také malíř Ibrahim Kodra a skladatel Simon Gjoni. Mezi interprety vážné hudby vynikla sopranistka Inva Mula. V zahraničních produkcích se prosadila v posledních letech herečka Masiela Lusha. I američtí herci John Belushi a jeho bratr Jim Belushi měli albánský původ. Herečka Eliza Dushku je dcerou albánského otce.

Za národního hrdinu je považován zakladatel albánské státnosti Gjergj Kastrioti Skanderbeg. S ním byl spřízněn papež Klement XI., který nechal sepsat dějiny Balkánu Illyricum Sacrum, kterážto kniha je dnes nejcennějším zdrojem informací o nejstarších albánských dějinách. Ministerskými předsedy Osmanské říše se stali Ferhat Paša a Muhammad Alí Paša, místokrál Egypta. Zakladatelem moderního albánského státu byl Ismail Qemali. Albánskou pravoslavnou církev založil Fan Stilian Noli, který sehrál klíčovou roli též v revoluci z roku 1924. Dlouholetým vůdcem socialistické Albánie byl Enver Hodža.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. See 2011 Census, the preliminary results of the 2011 census in Albania show the national population at 2,831,741 people, while the CIA World Factbook estimates that 95% of Albania's population are ethnic Albanians - about 3,690,000 out of the census population. See CIA World Factbook 2011
  2. See 2011 Census, the preliminary results of the 2011 census in the Republic of Kosovo show the national population at 1,733,872 but the census was boycotted in North Kosovo and this figure does not include the entire population of Kosovo, the CIA World Factbook gives an estimate of 1,825,632 persons living in Kosovo for the year 2011, claiming that 92% of them are Albanians, i.e. about 1,680,000 people.
  3. 2002 Macedonian Census [PDF]. [cit. 2010-09-22]. [1]. (anglicky) 
  4. Migration and Migration Policy in Greece. Critical Review and Policy Recommendations. Anna Triandafyllidou. Hellenic Foundation for European and Foreign Policy (ELIAMEP). Data taken from Greek ministry of Interiors. p. 5 "the total number of Albanian citizens residing in Greece, including 185,000 co-ethnics holding special identity cards"
  5. GIALIS, Gialis. Spatial demography of the Balkans: trends and challenges [online]. IVth International Conference of Balkans Demography, [cit. 2010-11-04]. S. 4. [2]. (anglicky) , KEES, Groenendijk. The status of quasi-citizenship in EU member states: Why some states have "almost-citizens" [online]. University of Edinburgh, [cit. 2010-11-04]. S. 415–416. [3]. (anglicky) 
  6. (srbsky) Official Results of Serbian Census 2011–Population|441 KB, pp. 12–13
  7. Official Results of Monenegrin Census 2011
  8. Stanovništvo prema narodnosti, po gradovima/općinama, popis 2001 [online]. Croatian Bureau of Statistics, 2001, [cit. 2011-11-10]. [4]. (Croatian) 
  9. Date demografice [online]. [cit. 2010-08-18]. [5]. (Romanian) 
  10. Microsoft Word - pippo.doc [PDF]. [cit. 2010-09-22]. [6]. (anglicky) 
  11. Hans-Peter Bartels: Deutscher Bundestag - 16. Wahlperiode - 166. Sitzung. Berlin, Donnerstag, den 5. Juni 2008
  12. Die Albaner in der Schweiz: Geschichtliches – Albaner in der Schweiz seit 1431 [PDF]. [cit. 2010-09-22]. [7]. (anglicky) 
  13. Im Namen aller Albaner eine Moschee? [online]. Infowilplus.ch, 2007-05-25, [cit. 2010-09-22]. [8]. (anglicky) 
  14. Türkiye'deki Kürtlerin sayısı! [online]. 6 June 2008, [cit. 2010-08-17]. [9]. (Turkish) 
  15. Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2010 American Community Survey 1-Year Estimates [online]. United States Census Bureau, [cit. 2012-11-30]. [10]. (anglicky) 
  16. Albánie – historie Informační středisko pro spolupráci se Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou
  17. Albánci Vševěd.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]