Naim Frashëri

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Naim Frashëri
Narození 25. května 1846
Frashër
Úmrtí 20. října 1900 (ve věku 54 let)
Istanbul
Povolání básník, spisovatel, překladatel a novinář
Žánr lyrická poezie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na dvousetlekové bankovce
Památník v Tiraně

Naim Frashëri (25. květen 1846, Frashër20. říjen 1900, Istanbul) byl albánský básník a překladatel. Byl bratrem politika Abdyla Frashëriho a encyklopedisty Samiho Frashëriho. Spolu s nimi byl klíčovým představitelem albánského národního obrození (takzvaného Rilindja Kombëtare). Psal albánsky (15 knih), turecky (4 knihy), řecky (2) a persky (1).

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve vesničce Frashër, která tehdy ležela na území Osmanské říše, dnes na jihu Albánie. V dětství se naučil turecky, persky i arabsky, zejména stará perská literatura ho poté silně ovlivnila. Jako muslim měl otevřenu cestu ke státní službě, roku 1882 odjel do Istanbulu, kde začal pracovat pro osmanské ministerstvo kultury. Přesto se nadchl pro albánskou národní myšlenku a řadu svých prací také podepisoval jen iniciály, aby to neohrozilo jeho kariéru ve státní službě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Ve svém básnickém díle byl ovlivněn muslimskou mystickou (súfistickou) sektou Bektašíja, k níž patřil.[1] Mystický panteismus je nejvíce cítit v jeho nejslavnějším díle, epické skladbě Istori’e Skënderbeut (Skanderbegův příběh), která vypráví o albánském národním hrdinovi Gjergje Kastrioti Skanderbegovi. Jeho lyrika (např. Luletë e verësë – Letní květy) byla ovlivněna i francouzskými vzory.[2] Jiné verše manifestují nacionální ideály a vlastenectví (například známá báseň Bagëti e Bujqësi s verši "Shqipëri, o mëma ime, ndonëse jam i mërguar / Dashurinë tënde kurrë zemëra s'e ka harruar" – "Albánie, ó má matko, i kdybych tě opustil, mé srdce nikdy nezapomene tvou lásku"), proto je v Albánii považován za národního básníka.[3]

Přeložil do albánštiny La Fontainovy Bajky či Homérovu Iliadu.

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1965 se v Albánii udělovalo umělcům státní vyznamenání nazvané právě po Naimu Frashërim.[4] V Tiraně po něm bylo pojmenováno známé nakladatelství. Jeho portrét zdobí od roku 1996 albánskou bankovku v hodnotě 200 leků.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Kavâid-i farisiyye dar tarz-i nevîn (1871)
  • Ihtiraat ve kessfiyyat (1881)
  • Fusuli erbea (1884)
  • Tahayyülat (1884)
  • Bagëti e Bujqësi (1886)
  • E këndimit çunavet (1886)
  • Istori e përgjithshme për mësonjëtoret të para (1886)
  • Vjersha për mësonjëtoret të para (1886)
  • Dituritë për mësonjëtoret të para (1886)
  • O alithis pothos ton Skypetaron (Ο αληθής πόθος των Σκιπετάρων) (1886)
  • Luletë e Verësë (1890)
  • Mësime (1894)
  • Parajsa dhe fjala fluturake (1894)
  • Gjithësia (1895)
  • Fletore e bektashinjët (1895)
  • O eros (Ο Έρως) (1895)
  • Iliadh' e Omirit (1896)
  • Histori e Skënderbeut (1898)
  • Qerbelaja (1898)
  • Istori e Shqipërisë (1899)
  • Shqipëria (1902)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.treccani.it/enciclopedia/tag/naim-frasheri/
  2. http://leccos.com/index.php/clanky/frasheri-naim
  3. Cornis-Pope, Marcel(2004). History of the literary cultures of East-Central Europe: junctures and disjunctures in the 19th and 20th centuries, History of the Literary Cultures of East-central Europe 2. John Benjamins Publishing Company, 291. ISBN 90-272-3453-1. 
  4. http://forum.valka.cz/topic/view/104205