Krujë

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Krujë
Kruja
Krujë – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška520 m n. m.
StátAlbánieAlbánie Albánie
KrajDrač
OkresKrujë
Krujë
Krujë
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha372 km²
Počet obyvatel11 721 (2011)
Hustota zalidnění31,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kruja.gov.al
Telefonní předvolba511
PSČ1501
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krujë (albánsky: Krujë nebo Kruja, řecky: Κρόια Kroia, italsky: Croia, turecky: Akçahisar) je hlavní město okresu Krujë v Albánii. Žije zde kolem 20 000 obyvatel. Jedná se o historicky významné město, odkazující na klíčové epizody albánských dějin se zachovaným centrem a pevností. Je turisticky navštěvované.[1][2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města pochází z albánského slova pro jaro, krua. Stejně je pojmenována i nedaleká hora s výškou 1100 m n. m. Poprvé se objevil v 7. století, byl odsud přejat do latiny a řečtiny. Turecký název města (Akçahisar) odkazuje na místní pevnost a znamená bílá pevnost.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město se rozkládá na západním svahu hory v nadmořské výšce od 350 m n. m. až po 700 m. n. Západně od něj krajina přechází v rovinaté pole (Fushë-Krujë) s městem, které se rozvinulo na křižovatce hlavního tahu TiranaSkadar se silnicí směrem do Kruji. Západně od města se nachází rozsáhlé povrchové doly.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před příchodem křesťanství docházelo v prostoru hory, tyčící se nad Krují, k pohanským rituálům. V raném středověku, mezi 6. a 9. stoletím, se Kruja vyvinula ze středně velké opevněné osady v malé město. Předměty z tohoto období, které byly nalezeny v okolních hrobech, svědčí o vysokém společenském postavení a bohatství pohřbených. V 9. století je doloženo biskupství pod názvem Suffragan[3] a působení biskupa jménem David. V téže době se sem svým vlivem přiblížila Byzantská říše. V závěru 12. století bylo hlavním městem knížectví Arbër[4], prvního v dějinách Albánie, kterému vládl místní (albánský) vůdce (Progon)[5]. Pevnost měla strategický význam, neboť se nachází na dobře bránitelném místě a je z ní výhled do rozsáhlé rovinaté krajiny u pobřeží moře.

V období středověku město dobyl srbský car Štěpán Dušan, když porazil byzantskou armádu. Nacházelo se nějaký čas na okraji jeho panství.[6] Jeho nástupci však nedokázali čelit tureckému vpádu pod vedením sultána Murata I., který pevnost obsadil již v roce 1415.[7][8] Do nedaleké nížiny potom přesídlil kolonisty z Malé Asie, čímž vznikl základ budoucího Fushë-Krujë.

Krujë je známo jako rodné město albánského národního hrdiny Skanderbega. Pevnost původně patřila jeho otci.[9] Skanderbeg byl Turky původně jmenován jako správce místního regionu, velmi brzy však pochopil, že s Osmany vůbec nemusí spolupracovat a vzbouřil se.[10] Po 35 let byly vedeny o pevnost usilnovné boje a vzbouřenci pod Skanderbegovým vedením zde úspěšně odráželi osmanské Turky (v letech 1443[9] až 1478). V roce 1450 zde probíhalo několik měsíců[11] trvající dlouhé obléhání (dle dubrovnických záznamů[9]). Benátčané v této době zásobovali obléhající turecké vojsko.[11] Po tureckém neúspěchu požádal Skanderbeg o pomoc papeže, který následně zajistil vojsko od aragonského krále Alfonse I.[11]

Město a Skanderbeg ve středověku na malbě na zdi jednoho z místních domů.
Krujë v roce 1917.
Turecké lázně (hamam).

Roku 1466 povolal sultán do boje 150 000 vojáků.[12][13] Obléhání bylo opět neúspěšné a trvalo dva měsíce.[14] Hrad byl ubráněn během čtyř obležení před konečnou kapitulací krátce po smrti albánského národního hrdiny Gjergje Kastriotiho (Skanderbega). Ten žádal před dalším tureckým útokem o pomoc Benátskou republiku a další albánské regionální vládce.[15] Pevnost padla po dvouletém obléhání roku 1478.[16]

Ještě v roce 1480 se mělo místní albánské obyvatelstvo proti Turkům vzbouřit. Plán však ztroskotal v samotném počátku, neboť téměř celé 15. století trvající boje vysílily místní obyvatelstvo a přivedly jej na pokraj hladomoru.[17] Město tak zůstalo až do roku 1912 integrální součástí Osmanské říše.

Město spravovala rodina Toptani.[18] V turecké době bylo také centrem bektašiů, kteří využívali historickou pevnost.[19] V 16. století byla postavena místní Bazarová mešita (albánsky Xhamia e pazarit). Turci neměli příliš velký zájem na údržbě pevnosti, která se nacházela hluboko v jejich vnitrozemí a tak stavba postupně chátrala. Vše také poničilo i zemětřesení, které Kruji zasáhlo roku 1617.[8] Do 21. století se dochovala především původní strážní věž.

V 19. století zde vzniklo tekke (tekija).[20] Ta zde vznikala ale postupně během celého období turecké nadvlády. Postaveny byly rovněž i turecké lázně (hamam).[8]

V roce 1907 zde došlo k povstání proti turecké státní správě. Vzbouřenci požadovali zrušení nových daní, které na ně byly uvaleny a snížení těch původních.[21] Proti povstalcům byla ze Skadaru vyslána turecká armáda, která jej následně potlačila. Docházelo i k dalším povstáním, byl např. zabit místní soudce tureckého soudu.[22] V roce 1912 zde došlo k dalšímu povstání proti Turkům, mnozí místní vyrazili rovněž do boje také do nedalekého Kosova.[23] V témže roce ale vyhlásila Albánie nezávislost na Turecku. V roce 1914 město obsadil Essad Toptani, poté mu jej ale vzal Prenk Bib Doda. Později bylo okupováno Ústředními mocnostmi během první světové války.

V předvečer italské invaze do Albánie se v blízkosti Kruji nacházela většina albánského vojska, připravena bránit metropoli Tiranu před případným útokem. Plán počítal se stažením jednotek dále na sever k jugoslávské hranici v případě dalšího italského postupu.[24] Po úspěšné invazi se okupační režim dopouštěl v Kruji represí. Tvrdý byl boj s partyzány a odpůrci okupace. Popraveni byli např. tři lidé, kteří chtěli zapálit dům kolaborativního předsedy vlády.[25]

V roce 1956 byl uskutečněn archeologický průzkum nejstarších částí dnešního města, byla nalezena původní nekropole, na základě níž bylo zjištěno, že nejstarší osídlení zde bylo možná již v 7. století.[3]

Modernizace města byla realizována v po druhé světové válce. První nemocnice byla postavena v roce 1946 a poliklinika v roce 1948, modernizována byla v roce 1979. V letech 19681969 byla přidána lékařská laboratoř a chirurgické oddělení. Vznikl také moderní hotel, který nese Skanderbegovo jméno.[8]

Na počátku 21. století se město sice otevřelo turistice, probíhá však pomalu jeho obnova. Ta bude také muset zahrnovat restauraci historického charakteru města[2] a vypořádat se s modernistickou výstavbou, která je v přímém rozporu se staletími rozvoje Kruji. V roce 2017 ji navštívilo 305 000 domácích i zahraničních turistů.[26]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Krujë je jedním z center turistiky v současné Albánii a ta vytváří značnou část pracovních příležitostí pro místní obyvatelstvo (ubytování, pohostinství apod.). Tradičně zde byl rozvinutý obuvnický průmysl.[zdroj?] V okolí města se také nacházejí olivové háje. Jižně od Kruji potom existují povrchové doly, resp. lomy na vápenec. V nedalekém Fushë-Krujë stojí cementárna.

Kultura a kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Skanderbegovo muzeum
Pohled na město z dálky.
Orientální tržiště.

Hlavní turistické atrakce představují hrad Krujë, resp. pevnost, v níž se nachází Skanderbegovo muzeum (budovu navrhla Pranvera Hoxha, otevřena roku 1982). Pevnost má symbolický význam pro albánský národ.

Uvnitř se také nachází historický a rekonstruovaný dům z období osmanských Turků (původně sídlo rodiny Toptani), který slouží jako Národní etnografické muzeum). To bylo zřízeno v roce 1989. V roce 2022 bylo rozhodnuto o jeho obnově finanční pomocí z EU.[27]

Navštěvován je rovněž starý obnovený orientální bazar s původní ulicí. Domy pochází povětšinou z 19. století. Tradičně se na místním trhu vyrábí typické albánské čepice keče.[28]

Osmanský most, který nese jméno po Abdylovi Agësovi je původem z 18. století a nachází se jižně od města.

Národní park Qafë-Shtama leží severně od Kruji.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Místní fotbalový tým nese název KS Kastrioti a založen byl v roce 1926. Na krátkou dobu byl v roce 1951 přejmenován na Puna Kruje (Práce). Hraje na stadionu Kastrioti, který se nachází v západní části města, a má kapacitu 8500 osob. Od sezóny 2017/2018 hraje v druhé albánské fotbalové lize.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Krujë na anglické Wikipedii a Krujë na německé Wikipedii.

  1. Albánie se chce stát žádanou turistickou destinací. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  2. a b Kruja, ”Kryeqyteti” i historisë dhe i turizmit shqiptar. Gazeta DITA. Dostupné online [cit. 2022-05-18]. (albánština)  Archivováno 11. 8. 2020 na Wayback Machine.
  3. a b BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 291. (srbština) 
  4. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 3. (angličtina) 
  5. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 22. (srbština) 
  6. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 27. (srbština) 
  7. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 5. (angličtina) 
  8. a b c d Albánským městem suvenýrů je Kruje, rodiště Skanderbega, bojovníka proti Turkům. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-18]. Dostupné online. 
  9. a b c VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 8. (angličtina) 
  10. FRASHERI, Kristo. The History of Albania (a brief survey). Tirana: [s.n.], 1964. S. 68. (angličtina) 
  11. a b c BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 44. (srbština) 
  12. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 9. (angličtina) 
  13. FRASHERI, Kristo. The History of Albania (a brief survey). Tirana: [s.n.], 1964. S. 84. (angličtina) 
  14. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 45. (srbština) 
  15. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 46. (srbština) 
  16. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 47. (srbština) 
  17. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 10. (angličtina) 
  18. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 292. (srbština) 
  19. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 54. (srbština) 
  20. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 19. (angličtina) 
  21. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 111. (srbština) 
  22. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 115. (srbština) 
  23. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 136. (srbština) 
  24. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 138. (angličtina) 
  25. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 148. (angličtina) 
  26. Kruja, qyteti më i vizituar historik në Shqipëri. LexoSHQIP. Dostupné online [cit. 2022-05-18]. (albánština) [nedostupný zdroj]
  27. Kruja Ethnographic Museum to Gain €500,000 in EU Funding. Exit. Dostupné online [cit. 2022-05-18]. (angličtina)  Archivováno 1. 3. 2022 na Wayback Machine.
  28. Arnavut Fesi "Plisi" Asırlara Meydan Okuyor. Haberler. Dostupné online [cit. 2022-09-13]. (turečtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]