Çorovoda
| Çorovoda | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°30′15″ s. š., 20°13′38″ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Stát |  Albánie |
  Çorovoda | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 775 km² |
| Počet obyvatel | 4 051 (2011) |
| Hustota zalidnění | 5,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | bashkiacorovode |
| PSČ | 5401–5402 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Çorovoda (albánsky také Çorovodë) je město ležící v jižní části Albánie, jižně od pohoří Tomorr a severně od Gjirokastëru. Má okolo 14 000 obyvatel (odhad z roku 2006). Je hlavním městem okresu Skrapar. Stojí na soutoku řeky Osum a říčky Çorovodë. Oba toky tvoří nad městem hluboce zaříznuté kaňony. Zástavba je umístěna především na svazích, tvoří ji do velké míry bytové domy vybudované v dobách existence socialistické Albánie. Místní ekonomika stojí především na zemědělství a potravinářském průmyslu, vyrábí se zde koňak.
Název[editovat | editovat zdroj]
Jeho jméno pochází z bulharštiny, ve které slovní spojení Черна вода znamená Černá voda. V roce 2021 existovala iniciativa, která předpokládala, že název města bude poalbánštěn.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město patří k prvním, které byly na území Albánie osvobozeny. Albánští partyzáni osvbodoili Çorovodu od okupačních vojsk dne 5. září 1942.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Ve městě se nachází historické muzeum (albánsky Muzeu Historik).
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Ilir Meta, albánský prezident
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaňon řeky Osum nad Çorovodë
-
Otomanský most a průlomové údolí říčky Çorovodë
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jo më emërtime sllave në Shqipëri, Çorovoda qyteti që pritet të ndryshojë emrin. hashtag.al [online]. [cit. 2022-07-31]. Dostupné online. (albánsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Çorovoda na Wikimedia Commons
