Tepelenë

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tepelenë
07Tepelena Ali Pascha02.jpg
Tepelenë – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška200 m n. m.
StátAlbánieAlbánie Albánie
Tepelenë
Tepelenë
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel4 342 (2011)
Správa
PSČ6301
Označení vozidelTP
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tepelenë je město na jihu Albánie, severně od Gjirokastëru. Má zhruba 11 000 obyvatel. Nachází se v horském údolí řeky Vjosa, na jejím levém břehu. Je vymezeno příkrými svahy do trojúhelníkovitého tvaru.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Údolí řeky Vjosy s městem (vpravo).

Tepelena se nachází na levém břehu řeky Vjosy, na náhorní plošině nad řekou. Vjosa se zde stáčí na sever, když o několik kilometrů dříve prolomila horské pásmo v soutěsce Këlcyra. Navíc se v tomto místě vlévá řeka Drino. Severně od města poté do Vjsoy ještě přitékají Bënça a Kundelesh.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město vzniklo na strategickém místě; na vyvýšenině mezi soutokem řeky Vjosa a Drino. V roce 198 př. n. l. zde došlo k rozhodné bitvě mezi římskou a makedonskou armádou. Byzantská říše v blízkosti dnešního města vybudovala skromné opevnění, které bylo později zdokonaleno a rozšířeno za vlády Osmanské říše. Současné město je poprvé připomínáno roku 1506.

Turecký cestovatel Evlija Čelebi (Evliya Çelebi) navštívil Tepelenu okolo roku 1670. Řád bektašiů zde provozoval vlastní tekke (tekiji).[1]

V 18. století bylo město známo především díky jinému místnímu správci, a to Ali Paši Tepelenskému, který pobýval střídavě v Ioannině[2] a střídavě v Tepelenë.

Na počátku 19. století se místní obyvatelé vzbouřili proti tureckému spávci, Eminu Pashovi.

V letech 18091810 navštívil Tepelenë George Gordon Byron. Další Angličan, David Erhart, navštívil město v listopadu 1813. O čtyřicet let později zde nějakou dobu pobýval také Edward Lear.[3]

V roce 1909 se uskutečnilo v Tepelenë setkání tzv. Mladoturků, kteří se pokoušeli zverbovat albánské nacionalisty na svojí stranu. Město bylo následně těžce poničeno během zemětřesení v roce 1920 a následně bylo přestavěno.

Během druhé světové války se zde nacházely zajatecké tábory, které byly po skončení konfliktu používány pro politické odpůrce albánského komunistického režimu. Uzavřeny byly v roce 1954. Později v nedaleké lokalitě Bënça existovala věznice pro politické odpůrce režimu. Vězněn zde byl např. Fatos Nano.[4]

Po válce bylo západně a jižně od pevnosti vybudováno moderní město s bytovými bloky, které přiléhají na původní pevnost.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti města jsou stáčeny minerální vody, které se vyváží z Albánie také do Řecka a do okolních zemí. Pramen nese název Ujë i Ftohtë.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Tepelenská pevnost od řeky Vjosy.

Samotnému městu dominuje Ali-pašova pevnost, která se tyčí na strmém skalnatém výběžku vysoko nad řekou Vjosou. Stejně jako v dobách Osmanské říše je pevnost integrální součástí města; město Tepelenë i albánská vláda ji nicméně chtějí obnovit a učinit z ní historický památník. Pevnost je dochována i s opevněním a bastiony.

U vjezdu do centra města se nachází také památník Ali Paši.

Nedaleko Tepelenë na silnici do města Përmet u obce Dragoti je Dragotský most přes řeku Vjosa, který je evidován jako kulturní památka.

Na svahu jihozápadně od města se nachází hřbitov partyzánských bojovníků (albánsky Varrezat e Dëshmorëve).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Díky své poloze na soutoku těchto dvou údolí byla Tepelena vždy důležitým dopravním uzlem v jižní části Albánie. Městem dodnes prochází silnice celostátního významu č. SH 4 a nejdůležitější spojnice s jižní Albánií. Na východě odbočuje silnice do Përmetu a Korçi.

Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]

Ve městě stojí nemocnice (albánsky Spitalli i Tepelenës).

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 22. (angličtina) 
  2. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 18. (angličtina) 
  3. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 23. (angličtina) 
  4. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 247. (angličtina) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tepelena na německé Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]