Lushnjë

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lushnjë
Lushnjë
Lushnjë (Albania).jpg
Lushnjë – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška17 m n. m.
StátAlbánieAlbánie Albánie
Lushnjë
Lushnjë
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha372,7 km²
Počet obyvatel31 105 (2011)
Hustota zalidnění83,5 obyv./km²
Správa
Oficiální webbashkialushnje.gov.al
PSČ9001
Označení vozidelLU
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lushnjë (albánsky také Lushnja) je město nacházející se ve střední Albánii. Má okolo 41 000 obyvatel (odhad z roku 2005) a je hlavním městem stejnojmenného okresu. Městem prochází železniční trať. Nedaleko od ní se nachází region Savra, východně od města se rozkládá vrchol Myzeqe.

Podnebí je středomořské vzhledem k blízkosti pobřeží. Zimy bývají mírné a stejně jako ve zbytku Balkánského poloostrova deštivé, léta jsou velmi teplá a suchá.

Obyvatelstvo je albánské národnosti a mluví toskickým dialektem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město Lushnjë bylo založeno v pozdním středověku, archeologická naleziště nicméně dokládají přítomnost osídlení z doby několik set let před naším letopočtem. Byly odhaleny četné hliněné nádoby a základy baziliky, která vznikla nejspíše v období antiky. Stejně jako řada obdobných sídel v regionu vzniklo město na rozhraní hor a úrodné rovné krajiny. Nejspíše se nejstarší jádro obce nacházelo přímo na svahu.

V roce 1385 došlo v blízkosti dnešního města k rozhodné bitvě mezi jednotlivými albánskými regionálními vládci.[1]

Turecké záznamy (deftery) z 16. století zde evidovaly 15 domů a přibližně stovku obyvatel Nacházelo se zde tekke, zastavovali se zde cestující, kteří směřovali na území dnešní jižní Albánie. V roce 1744 zde bylo napočítáno zhruba pět set obyvatel. Z malé obce se v malé město začalo transformovat v druhé polovině 19. století. Roku 1860 zde byla otevřena první škola, a to s řeckým vyučovacím jazykem.

Proslavilo se v roce 1920 konáním Albánského národního kongresu. Bylo zde rozhodnuto o umístění hlavního města Albánie do Tirany. Schválena byla rovněž i prozatimní ústava (Statuti i Lushnjës).[2] Dům, kde se toto setkání uskutečnilo, je v současné době dochován jako muzeum. V téže době zde žilo nábožensky smíšené obyvatelstvo, které bylo z poloviny muslimské a z poloviny ortodoxní. V druhé polovině 20. let došlo k modernizaci středu města; postaveny byly nové úřední a správní budovy v duchu tehdejší italské architektury. V této době zde žilo méně než 20 tisíc obyvatel.

V roce 1935 došlo zde a ve Fieru k povstání, které rozšířila nepravdivá zpráva o převratu v Tiraně. Došlo ke střetu s armádou v blízkosti Lushnji. Vojsko nemělo se vzbouřenci větších problémů a dokázalo je snadno rozprášit.[3]

Albánští partyzáni město osvobodili dne 18. října 1944.

V komunistických dobách bylo nedaleko Lushnjë zřízeno několik trestaneckých táborů a internačních areálů pro politické vězně. Byly zde také vybudovány průmyslové podniky na zpracování papíru a plastů, které po roce 1991 a transformaci albánského hospodářství zkrachovaly.

V roce 1989 bylo během archeologického průzkumu odhaleno staré pohřebiště na území města.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Obec se nachází v rovinaté krajině, která je zemědělsky velice intenzivně využívána. Potravinářské výrobky z oblasti jsou potom vyváženy mimo jiné i do evropských zemí a do zbytku Albánie. V Lushnji se také nachází Institut zemědělského výzkumu.

Političtí představitelé[editovat | editovat zdroj]

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

30 km daleko od města se nachází národní park Divjakë-Karavasta.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Albánského národního kongresu.
Pohled na město.
Dům kultury.
Fotbalový stadion.

Ve městě také sídlí historické muzeum s řadou předmětů z nejstarších dob albánských dějin. Místní kulturní dům nese jméno Vace Zely.

V blízkosti města (18 km jižním směrem) se nachází pravoslavný klášter Ardenica, založený roku 1282. Další kulturní památkou v okolí města je Kasharajský most, který vznikl ve středověku.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází silnice č. SH4, která směřuje z Drače dále na jih. Ve městě z ní odbočuje dopravní tah směrem do města Berat a dále. Okolo města je veden západním směrem silniční okruh.

Ve stejném směru prochází také železniční trať městem.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Místní fotbalový klub KS Lushnja hraje v albánské první lize. Založen byl roku 1927. V období komunistického režimu nesl název Punë Lushnjë (práce) a poté KS Traktori. Po roce 1991 se vrátil k svému původnímu jménu.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 32. (srbština) 
  2. BARTL, Peter. Albanci - od srednjeg veka do danas. Bělehrad: Clio, 2001. 324 s. S. 181. (srbština) 
  3. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 133. (angličtina) 
  4. Článek na stránkách xinhuanet.com (anglicky)
  5. Článek na stránkách exit.al (anglicky)
  6. Článek na stránkách albanianews.it (italsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]