Fier
| Fier | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°43′ s. š., 19°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Stát |  Albánie |
  Fier | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 78 km² |
| Počet obyvatel | 120 655 (2011) |
| Hustota zalidnění | 1 546,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | bashkiafier |
| Telefonní předvolba | (0)34 |
| PSČ | 9301–9305 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fier (albánsky: Fier nebo Fieri) je město v jihozápadní Albánii. Je hlavním městem stejnojmenného okresu i kraje. V roce 2004 mělo 55 000 obyvatel. Dvanáct kilometrů od města leží zbytky korintského starověkého města Apollonia. Nachází se na řece Gjanica. Okolo města se rozkládá řada močálů. Město je situováno v blízkosti podhůří nízkých kopců, které přecházejí do úrodné pobřežní roviny.
Fier se nachází asi 115 km jižně od Tirany, hlavního města Albánie, 40 km severně od Vlory a asi 40 km od Beratu. Z hlediska dopravy je to jeden z hlavních uzlů jižní části země. Pobřeží Jaderského moře se nachází pouhých 15 km od Fieru.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město Fier založila rodina Vrioniů v 18. století na místě, kde se často setkávali obchodníci. V roce 1769 se zde nacházelo 24 domů, vybudovaných z nepálených cihel. V jeho blízkosti se nacházejí ložiska ropy, zemního plynu a bitumenu, která jsou doložena již v 1. století.
V roce 1904 mělo město čtyři části a řadu kamenných domů. Během rakousko-uherské okupae Albánie v dobách první světové války zde byl proveden první archeologický průzkum lokality Appolonia.
Přes Fier přešla v roce 1916 srbská armáda.
V roce 1938 žilo ve Fieru 21 tisíc obyvatel.[1]
V roce 1965 mělo město 20 tisíc obyvatel. O dvacet let později se tento počet zvýšil na 35 tisíc. Od roku 1957 je město napojeno na albánskou železniční síť, a to prostřednictvím trati do Rrogozhinë. Pro potřeby stále rostoucího počtu obyvatel byl střed města přebudován. Původní nízké domy nahradily unifikované několikapatrové bloky, které jsou typické v řadě albánských měst. V samotném středu města nezůstaly starší nebo významnější památky.
V současné době je Fier průmyslovým městem; je zde zpracována především ropa, vyráběny chemické látky a paliva. Zastaralý průmysl, budovaný v dobách socialistické Albánie, je v současné době zdrojem značného znečištění oblasti. Hlavní průmyslový závod se nachází jižně od města.
Po roce 1991 a změně společenských poměrů v Albánii došlo k poklesu významu průmyslu a do popředí se v oblasti zaměstnanosti dostal obchod a služby. Znovu bylo povoleno náboženství a ve Fieru vznikly v 90. letech nové náboženské budovy; jak kostel, tak i mešity. Vzniklo nové obchodní centrum ve středu města.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Rovinatá krajina severně a západně od Fieru je intenzivně využívána, tvoří ji široké lány, kterými procházejí různé zavlažovací kanály. V okolí se z hlediska zemědělství pěstují především olivy a vyrábí olivový olej.
Do Fieru má být zaveden Transjadranský plynovod.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Fier je napojen na albánskou železniční síť. Pro ní představuje jeden z dopravních uzlů; z Fieru vedou tratě do Rrogozhinë, do Vlory a do Ballshe.
Obchází jej také dálnice A2 směřující do Vlory. Městskou dopravu ve Fieru zajišťují především autobusy.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Turistický průmysl se soustředí především na kulturní památky v okolí města Fieru. Ať se už jedná o samotnou lokalitu Apollonia s řadou pozůstatků Římské říše, klášter Ardenica, hrad Bashtova nebo přírodní památky na pobřeží Jaderského moře, žádný z navštěvovaných objektů se nenachází v samotném Fieru.
Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Ermal Meta – albánský zpěvák
- Jani Minga – učitel
- Liri Gero – komunistický aktivista
- Qemal Bey Vrioni – politik
- Besa Kokëdhima – zpěvačka
- Eleni Foureira – zpěvačka a tanečnice
- Jakov Xoxa – albánský spisovatel
- Helena Kadare – albánská spisovatelka
- Hasna Xhukiçi – Miss Universe Albania 2009
- Odise Roshi – fotbalista
- Keidi Bare – fotbalista
- Rovena Stefa – zpěvačka
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VINAŘ, Josef. Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře. Praha: Československo-albánská společnost, 1938. 154 s. S. 67. (čeština)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fier na Wikimedia Commons
