Vlora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vlora
Vlora / Vlorë

Radnice, město v noci, nábřeží, katolický kostel, mořská jeskyně a mešita Muradi
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 25 m n. m.
Stát Albánie Albánie
kraj Vlora
okres Vlora
Vlora
Red pog.svg
Vlora
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12 km²
Počet obyvatel 79 513 (2011)
Hustota zalidnění 6 626,1 obyv./km²
Správa
Starosta Shpëtim Gjika (Socialistická strana Albánie)
Oficiální web www.bashkiavlore.org
Telefonní předvolba (+355) 033
PSČ 9401–9404
Označení vozidel VL
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlora, Vlára nebo též Valona (albánsky Vlora nebo Vlorë, italsky Valona, řecky Αυλώνας) je albánské město a druhý největší přístav v zemi po Drači na pobřeží Jaderského moře u Vlorského zálivu, 100 km jižně od Tirany. V roce 2011 zde žilo přes 79 000 obyvatel. Je zde početná řecká menšina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město bylo založeno v 6. století př. n. l. jako řecká kolonie Aulon a patří tak mezi nejstarší města v Albánii. Poprvé je zmíněna v Ptolemaiově Geografii.

V roce 1417 obsadily město vojska Osmanské říše. Turci z Vlory vytvořili centrum správní jednotky (sandžaku), známé pod názvem Avlonya. V roce 1531 zde místní správce Kara Sinan Paša Sanxhakbey nechal zbudovat u mořského pobřeží pevnost. Turecký cestopisec Evlija Čelebi ji později označil za jeden z divů osmanské architektury, a přirovnával ji k pevnosti v Soluni. V 16. století přišli do Vlory také Sefardští židé, kteří uprchli před pronásledováním ve Španělsku.[zdroj?] Značná část obyvatel města byla katolického vyznání, a město spadalo pod biskupství v Drači.

V letech 16901691 byla Vlora krátce pod správou Benátské republiky. Poté, co ji znovu získala Osmanská říše, byla připojena k Beratskému sandžaku.

28. listopadu 1912, během První balkánské války, zde byla vyhlášena nezávislost země a krátce byla Vlora i hlavním městem. Tehdy měla pouhých 4000 obyvatel. Nedlouho poté však město obsadila italská vojska.

V roce 1944 byla Vlora osvobozena partyzánskými jednotkami Envera Hodži.

Od roku 1983 má město i železniční spojení. Roku 1989 žilo ve Vloře 72 000 obyvatel.

V roce 1994 byla ve Vloře založena univerzita. Roku 1997 byla Vlora centrem protestů proti pyramidovým hrám, prostřednictvím nichž získali různé společnosti nemalé peníze z rukou albánských střadatelů. Tyto protesty znamenaly také konec vlády tehdejšího premiéra Sali Berishy.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Pro albánskou ekonomiku má značný význam přístav ve Vloře, který se nachází v Otrantské úžině jen několik desítek kilometrů od italské pevniny. Díky tomu je dopravní ruch se západním sousedem přes Iónské moře značný. Nemalý počet obyvatel Vlory pracuje v Itálii.

Severozápadně od města se přímo na mořském pobřeží nachází rozsáhlý průmyslový komplex, který byl vybudován za časů socialistické Albánie.

Od roku 2000 má díky vhodnému pobřeží po celém Vlorském zálivu stále větší roli turistika.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.worldstadiums.com/europe/countries/albania.shtml

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]