Prizren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prizren
Призрен
Kamenný most přes řeku Prizrenska Bistrica z dob Osmanské říše
Kamenný most přes řeku Prizrenska Bistrica z dob Osmanské říše
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 450 m n. m.
Stát KosovoKosovo Kosovo
Prizren
Red pog.svg
Prizren
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 640 km²
Počet obyvatel 178 112 (2011)
Hustota zalidnění 278 obyv./km²
Etnické složení Albánci (78 %), Bosňáci (12,5 %), Turci (5,1 %), Romové (3 %), Srbové (0,1 %)
Správa
Starosta Ramadan Muja
Oficiální web kk.rks-gov.net/prizren/
Telefonní předvolba (+381) 029
PSČ 20000-20080
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar s nadmořskou výškou okolo 450 m n. m. Celá opština Prizren měla v roce 2002 221 tisíc obyvatel, z toho samotné město má podle odhadů 178 000 obyvatel. Městem protéká řeka Prizrenska Bistrica. Má zachovalé historické centrum (Shadervan) s památkami z dob Osmanské říše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kontinuální osídlení na místě města Prizren existuje již od dob Římské říše. Ve 2. století vznikla osada s názvem Theranda. Roku 1079 je pak poprvé připomínána pod současným názvem (v církevní slovanštině Призрѣнь), který znamenal pevnost viděnou z dálky (ne nepodobný původ názvu měla např. česká ves Přízřenice). Dodnes je dominantou města pevnost Kalaja, nacházející se na skalním ostrohu nad řekou.

Pod tureckou správu se Prizren dostal nejspíše v letech 14551459. V dobách existence Osmanské říše bylo město sídlem Prizrenského vilájetu, jedné z tureckých správních jednotek. Díky tomu se mohlo stát regionálním centrem a střediskem obchodníků a řemeslníků. V závěru 19. století byl Prizren jedním z největších Albánci obývaných měst. Roku 1878 byla právě v Prizrenu zformována tzv. Prizrenská liga, albánská národní organizace usilující o sjednocení všech Albánců do jednoho státu.

Roku 1915 v Prizrenu zasedala naposledy vláda srbského království, nedlouho poté, co vláda a část vojska odešly přes Albánii na Korfu a později do exilu.

V roce 1918 se stal Prizren součástí Jugoslávie, což přivítalo především pravoslavné obyvatelstvo. Jugoslávská správa zde vytvořila sídlo okruhu a zřídila soud. Bylo vybudováno zanedbatelné množství průmyslu a zavedena železnice.[zdroj?]

Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že se stane kosovskou metropolí, avšak to trvalo pouze krátce - nakonec se správním centrem oblasti stala Priština. V roce 1956 se ve městě konal tzv. prizrenský proces, ve kterém komunistická moc ve vykonstruovaném procesu odsoudila údajné kolaboranty s Hodžovou Albánií. V poválečném období vznikaly v Prizrenu a okolí továrny, jejichž vznik umožnil rozsáhlý program industrializace Kosova. Počet obyvatel města rapidně vzrostl, neboť se do Prizrenu začali sestěhovávat obyvatelé ze sousedních vesnic.

Během války na konci 90. let došlo ke změně etnické struktury obyvatelstva v neprospěch srbské menšiny. Od roku 1999 bylo město pod mezinárodní správou a od roku 2008 je součástí republiky Kosovo, uznané však pouze některými zeměmi z mezinárodního společenství. Od roku 2011 má Prizren dálniční spojení s Albánií.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Prizrenu pocházejí následující známé osobnosti:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]