Prizren

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prizren
Призрен
Kamenný most přes řeku Prizrenska Bistrica z dob Osmanské říše
Kamenný most přes řeku Prizrenska Bistrica z dob Osmanské říše
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 450 m n. m.
Prizren
Red pog.png
Prizren
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 640 km²
Počet obyvatel 178 112 (2011)
Hustota zalidnění 278 obyv./km²
Etnické složení Albánci (78 %), Bosňáci (12,5 %), Turci (5,1 %), Romové (3 %), Srbové (0,1 %)
Správa
Starosta Ramadan Muja
Oficiální web http://kk.rks-gov.net/prizren/
Telefonní předvolba (+381) 029
PSČ 20000-20080

Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar s nadmořskou výškou okolo 450 m n. m. Celá opština Prizren měla v roce 2002 221 tisíc obyvatel, z toho samotné město má podle odhadů 178 000 obyvatel. Městem protéká řeka Prizrenska Bistrica. Má zachovalé historické centrum (Shadervan) s památkami z dob Osmanské říše.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kontinuální osídlení na místě města Prizren existuje již od dob Římské říše. Ve 2. století vznikla osada s názvem Theranda. Roku 1079 je pak poprvé připomínána pod současným názvem (v církevní slovanštině Призрѣнь), který znamenal pevnost viděnou z dálky (ne nepodobný původ názvu měla např. česká ves Přízřenice). Dodnes je dominantou města pevnost Kalaja, nacházející se na skalním ostrohu nad řekou.

V dobách existence Osmanské říše bylo město sídlem Prizrenského vilájetu, jedné z tureckých správních jednotek. Díky tomu se mohlo stát regionálním centrem a střediskem obchodníků a řemeslníků. Roku 1878 byla právě v Prizrenu zformována tzv. Prizrenská liga, albánská národní organizace usilující o sjednocení všech Albánců do jednoho státu. V roce 1918 se stal Prizren součástí Jugoslávie, což přivítalo především pravoslavné obyvatelstvo.

Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že se stane kosovskou metropolí, avšak to trvalo pouze krátce - nakonec se správním centrem oblasti stala Priština. V roce 1956 se ve městě konal tzv. prizrenský proces, ve kterém komunistická moc ve vykonstruovaném procesu odsoudila údajné kolaboranty s Hodžovou Albánií. Během války na konci 90. let došlo ke změně etnické struktury obyvatelstva v neprospěch srbské menšiny. Od roku 1999 bylo město pod mezinárodní správou a od roku 2008 je součástí republiky Kosovo, uznané však pouze některými zeměmi z mezinárodního společenství. Od roku 2011 má Prizren dálniční spojení s Albánií.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Z Prizrenu pocházejí následující známé osobnosti:

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]