Đakovica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Đakovica
07 Gjakova Naten Gjakova at Night.jpg
Đakovica – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 360 m n. m.
Stát KosovoKosovo Kosovo
Đakovica
Đakovica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 586 km²
Počet obyvatel 40 827 (2011)
Hustota zalidnění 69,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.gjakova-komuna.org
PSČ 50000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Đakovica (v srbské cyrilici Ђаковица, albánsky Gjakova/Gjakovë) је město v jihozápadní části Kosova, centrum stejnojmenného okruhu i opštiny. V roce 2011 měla 40 827 obyvatel.


Poloha[editovat | editovat zdroj]

Nachází se nedaleko hranic s Albánií na ústí říčky Krena do řeky Erenik, v jižní části Kosova. Severně od něj se rozevírá rovina Metochie (albánsky Dukagjin, srbsky Метохија) táhnoucí se až k městům Peć a Istok. Jižním směrem z Đakovice vytéká řeka Erenik širokým údolím a vlévá se do Drinu, který poté směřuje z Kosova do Albánie.

Đakovica se nachází 30 km severozápadně od Prizrenu, 65 km jihozápadně od Prištiny a 125 km severovýchodně od Tirany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město je poprvé připomínáno v tureckých záznamech roku 1487 jako sídlo s několika desítkami rodin. Později jej popsal turecký cestoval Evlija Čelebi, který zde napočítal 2000 domů a 300 obchodů. Rozvíjelo se postupně na obchodní cestě ze Skadaru do Cařihradu.[1]

Po roce 1912 se stalo město součástí Srbska, tehdy mělo 13 356 obyvatel.[2] Od roku 1918 je součástí Království SHS, později Jugoslávie. Po druhé světové válce zde byly vybudovány v rámci rozvoje socialistické Jugoslávie textilní závody[1] a podnik na výrobu elektromotorů.[2] V roce 1977 byl ve městě otevřen kulturní dům (dnes nesoucí jméno Asima Vokshiho). Továrny zaměstnávaly okolo 20 tisíc lidí. V roce 1991 překročil počet obyvatel opštiny Đakovica hranici sta tisíc, po skončení konfliktu se ustálil někde na devadesáti tisících.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Z období vrcholu osmanské nadvlády pochází např. Hadum mešita[1] od Mimara Sinana. Dochován je (stejně jako např. v Peći) i starý bazar (albánsky Çarshia e Madhe). V Đakovici stojí také hodinová věž (sahat-kula, albánsky Kulla e sahatit). Dochovány jsou rovněž historické tekke (tekija).[1]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Severně od města se nachází neveřejné letiště. Městem Đakovica prochází významné silniční tahy směrem z Kosova do Albánie. Do města nevede železniční trať, nejbližší bývalá trať Klina–Prizren ale probíhá několik kilometrů východně od Đakovice.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d UKJAJ, Nikola. Kosovo – turistički vodič. Priština: Turistički savez Kosova, 1973. Kapitola Đakovica, s. 60. (srbština) 
  2. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ). Beograd: Stručna knjiga, 2000. Kapitola Đakovica, s. 535. (srbština)