Mimar Sinan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mimar Sinan
Mimar Sinan büstü, ODTÜ.jpg
Narození 1490
Ağırnas
Úmrtí 17. července 1588 (ve věku 97–98 let)
Istanbul
Podpis Mimar Sinan – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mimar Sinan (15. duben 1489, Ağırnas - 17. červenec 1588, Istanbul) byl turecký architekt, nejvýznamnější architekt Osmanské říše, který navrhoval klíčové stavby, zejména mešity, za tří sultánů - Sulejmana I., Selima II. a Murada III., tedy na vrcholu moci této říše.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho rodiče byli řečtí ortodoxní křesťané, jeho křesťanské jméno znělo původně Josef. Ovšem roku 1512 se nechal naverbovat do janičárského vojska a přestoupil na islám. Jako muslimské jméno zvolil Sinan (přízvisko Mimar značí v turečtině „stavitel“, tedy označovalo původně povolání, nicméně časem začalo být užíváno jako součást jména). Někdy je též nazýván Mimar Koca Sinan („Velký stavitel Sinan“). Jeho první stavby vznikaly ještě za služby v armádě a pro armádu - šlo o mosty a vojenské pevnosti. Díky tomu si jeho talentu povšiml dvůr Sulejmana I. Roku 1539 pro něj Sinan navrhl první nevojenskou stavbu a poté se na čtyřicet let stal hlavním dvorním architektem. Za tu dobu navrhl a nechal vystavět, dle Encyklopedie Britannica, 79 mešit, 34 paláců, 33 veřejných lázní, 19 hrobek, 55 veřejných škol, 16 chudobinců a 7 madrás (církevních škol). Různé zdroje se v počtu jeho staveb rozcházejí, ale shodují se na tom, že navrhl přes 300 budov. Třemi jeho nejznámějšími a nejoceňovanějšími stavbami jsou Princova mešita v Istanbulu (Şehzade Camii) dokončená roku 1548, Sulejmanova mešita v Istanbulu (Süleymaniye Camii) vystavěná v letech 1550–57 a Selimova mešita v Edirne (Selimiye Camii) z let 1569–75. Sinan nezapíral inspiraci v byzantské architektuře, zejména chrám Hagia Sofia byl zjevně předlohou Sulejmanovy mešity. Pro jeho styl bylo typické užití menších doplňkových kopulí a polokopulí, jež zvětšovaly centrální prostor a zvyšovaly dojem monumentálnosti. V tom byla jeho práce průkopnická. Podobně je jeho původním stylovým znakem užití čtyř minaretů, které prostor mešity ohraničují. K jeho dalším dílům patří Karađozbegova mešita, Mešita Banja Baši v bulharské Sofii, Most Mehmeda Sokoloviće (památka UNESCO) v bosenském Višegradu aj.

Založil též významnou architektonickou školu, jeho žáci navrhli Mešitu Sultan Ahmed, Stari most v Mostaru či Tádž Mahal.[1] V Istanbulu se dnes po něm jmenuje umělecká univerzita: Mimar Sinan Güzel Sanatlar Üniversitesi.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/545603/Sinan
  2. http://www.msgsu.edu.tr/