Edirne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Edirne
Drinopol
Selimova mešita
Selimova mešita
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo EET (UTC+2)
EEST (UTC+3)
Stát Turecko Turecko
region Marmarský
provincie Edirne
Edirne
Red pog.svg
Edirne
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 165 979 (2014)
Správa
Oficiální web www.edirne.bel.tr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edirne (dříve Adrianopolis, česky též Drinopol) je město ležící v evropské části současného Turecka. Bylo založeno císařem Hadriánem jako Hadrianopolis a v současné době má cca 120 000 obyvatel. V minulosti bylo okolí města díky své strategické poloze místem řady významných bitev.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Toto místo bylo osídleno již dlouho před založením Hadrianopole. Podle řeckých mýtů zde založil město Orestés a pojmenoval ho po sobě – Orestias. Bezprostředně před Hadrianem zde však již stála thrácká osada. Hadrianus tuto osadu přeměnil na město, přestavěl ho a ustanovil hlavním městem thrácké provincie. Poblíž města byl roku 323 poražen Licinius a o 55 let později zde byl v bitvě s Góty (378) zabit císař Valens. V roce 813 bylo město dobyto Bulhary a chán Krum přesídlil jeho obyvatele na sever za Dunaj. Za dob latinského císařství, roku 1205, zde bulharský car porazil křižáky a o několik let později ho obsadil Theodoros Komnenos Dukas, kterého však Bulhaři o tři roky později porazili. Sultán Murad I. obsadil toto město roku 1360 a mezi lety 1365 a 1453 to bylo hlavní město celé Otomanské říše. Narodil se zde i sultán Mehmed II., který později dobyl Konstantinopol.

Díky své významné poloze bylo častým terčem útoků a často se zde měnili vládcové. Město střídavě patřilo Řekům, Bulharům, Turkům nebo dokonce Rusům.

Historické mosty[editovat | editovat zdroj]

Edirne, které bylo hlavním městem do roku 1453, leží na hlavní tranzitní cestě spojující Evropu s Malou Asií. Jelikož část starého města se nachází uvnitř půlkruhovité smyčky řeky Tundža, která je sice široká ale převážně mělká, byla zde postavena řada kamenných mostů spojujících staré město se severní, západní a jižní částí města. Od severu k jihu, po proudu řeky Tundže se jedná o mosty v následujícím pořadí:

  • Most Kanuni Köprüsü (též zvaný turecky Kanuni Sultan Süleyman, Sultán Sulejman Zákonodárce, souřadnice: 41°41′13,51″ s. š., 26°33′31,37″ v. d.) spojuje starý palác s městem. Postaven byl v letech 1553 až 54 za Süleymana I. stavitelem Mimarem Sinanem. Mostovka je tažena na protáhlé klenbě přes čtyři lehce zašpičatělé oblouky, které se stýkají s nosnými pilíři pod normálovou hladinou, takže působí velmi plochým dojmem. Nosné pilíře nemají žádné otvory a jsou chráněny proti proudu tříhrannými břity. Most dlouhý 65 m byl rozsáhle renovován v roce 2007.
  • Most Gazi Mihal Köprüsü (souřadnice: 41°40′35,81″ s. š., 26°32′29,98″ v. d.) na západě starého města stojí na místě bývalého římského mostu, ze kterého zbylo jen několik jinde použitých kamenů. V 15. století zbudoval Gazi Mihal Bey na tomto místě most, který byl v 19. století nahrazen současným mostem, který měří oběma koryty za vysokého vodního stavu 190 m a je tvořen dlouhou řadou segmentových oblouků. Kvůli hustému provozu na silnici D-100 byl několik metrů vedle později zbudován nový železobetonový most.
  • Ocelový železniční most z 20. století kříží Tundžu několik set metrů jižně po proudu.
  • Most Ekmekcioglu Ahmet Pasha přes řeku Tundžu (často jen zkráceně turecky Tunca Köprüsü, souřadnice: 41°40′4,28″ s. š., 26°33′15,05″ v. d.) a nový most přes Maricu (turecky Meriç Köprüsü, souřadnice: 41°39′48,38″ s. š., 26°33′7,71″ v. d.) spojují staré město s jihem a dodnes jsou součástí silnice do Řecka. Most Ekmekcioglu Ahmet Pasha byl postaven v letech 1607 až 1615, je 135 m dlouhý s osmi oblouky. Dva oblouky byly zničeny za 2. světové války a dlouho nahrazené pomocnou ocelovou konstrukcí. Teprve v roce 2007 byl v rámci rozsáhlé rekonstrukce obnoven v původním stylu. Most Meriç Köprüsü byl postaven teprve v roce 1842, ačkoliv vypadá starší. S celkovou délkou 235 m a dvanácti kruhovými oblouky s otvory nad pilíři je nejdelším mostem v Edirne.

Galerie historických mostů v Edirne[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brücken von Edirne na německé Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pohled na město z minaretu Selimovy mešity
Pohled na město z minaretu Selimovy mešity