Přeskočit na obsah

Orahovac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Orahovac
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška477 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátKosovoKosovo Kosovo
Orahovac
Orahovac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha276 km²
Správa
Oficiální webkk.rks-gov.net/rahovec/
PSČ25600
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Orahovac (v srbské cyrilici Ораховац, albánsky Rahovec) је město v jižní části Kosova, na silničním tahu mezi městy Đakovica a metropolí Prištinou. Administrativně spadá pod Đakovický okruh. V roce 2011 mělo město 15 892 obyvatel.

Město se rozkládá na rozhraní jihozápadního Kosova a regionu Drenica, v nadmořské výšce okolo 500 m n. m., na jižním svahu horského masivu Milanović.[1] Území obce zasahuje až do oblastí s nadmořskou výškou okolo 1000 m n. m.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hodinová věž v Orahovaci.

Na místě dnešního Rahovce stála již v dávných dobách osada. Svědčí o tom několik archeologických nálezů (včetně mincí, hrotů kopí apod.), které byly nalezeny během padesátých let 20. století. První písemná zmínka pochází z roku 1348.

Původně malá obec byla elektrifikována po druhé světové válce, byl zde vybudován i vodovodní systém, který je zásobován vodou z Radonjićského jezera.[1] V této době bylo obyvatelstvo většinově[2] (zhruba ze 3/4) albánské národnosti a z 1/4 srbské. Město se ve své moderní podobě rozšiřovalo z původního centra, které bylo umístěno v podhůří masivu Milanović směrem na jih a západ, až k údolí řeky Rimnik.

Po roce 1999 se podíl Srbů na počtu obyvatel Orahovace snížil. Do války zde byl rozšíření i místní dialek s názvem ravëqki/ravećki, který byl známý řadou přejímek ze srbského, bulharského a tureckého jazyka. Etnicky smíšená zůstala hlavně severní část města, po válce se někteří Srbové do města vrátili, jiní odešli do Kosovské Mitrovice nebo do centrálního Srbska.[3]

V roce 2020 byla diskutována modernizace a přestavba místního náměstí.[4]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V obci se nachází kulturní dům, jehož součástí je kinosál se 430 místy k sezení. Od roku 2000 působí v Orahovaci také německá vzdělávací organizace Schüler Helfen Leben.

V blízkosti města se nachází Klášter Zočište. Mezi místní kulturní památky patří hodinová věž (albánsky Kulla e sahatit), dále potom pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice (srbsky Crkva uspenja presvete Bogorodice) nebo mešita Kadirve z poloviny 18. století.

Doprava a ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Město nemá železniční spojení se zbytkem Kosova a regionu.

Ekonomika města je založená na službách a na zemědělství, v okolí Orahovace se nacházejí četné vinice, jejichž tradice dosahuje stovek let.[5] Mimo jiné jsou tam také ložiska dekorativního kamene a předpokládán je i výskyt chromu.

Ve městě má také vzniknout velká solární elektrárna.[6]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 160. (srbština) 
  2. STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 161. (srbština) 
  3. Šta je u Orahovcu ostalo od suživota?. Slobodna Evropa [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (srbsky) 
  4. KLa piazza principale di Rahovec, in Kosovo, è da ridisegnare. Professione Architetto [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (italsky) 
  5. Muslimové a alkohol? Proč ne! Kosovští Albánci pěstují víno už po staletí. ČRo [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  6. Kosovo Rahovec PV plant construction costs seen at 75 mln euro. Seenews [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]