Kosovska Mitrovica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mitrovica
Косовска Митровица
Most v centru Mitrovice
Most v centru Mitrovice
Poloha
Souřadnice 42°53′ s. š., 20°52′ v. d.
Stát Kosovo Kosovo
autonomní oblast Kosovo Kosovo
okruh Kosovskomitrovický okruh
Mitrovica na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 350 km²
Počet obyvatel 71 601 (2011)
Hustota zalidnění 315 obyv./km²
Etnické složení Srbové, Albánci
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Status město
Starosta Dr. Bajram Rexhepi
Oficiální web www.mitrovica-komuna.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kosovska Mitrovica (dříve jen Mitrovica, v srbské cyrilici Косовска Митровица, albánsky Mitrovicë) je město a stejnojmenná obština v severním Kosovu. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 zde žilo asi 71 tisíc obyvatel. Město bylo nicméně v roce 2013 rozděleno, a proto je počet obyvatel mnohem nižší. Albánci tvoří většinu obyvatel města (96,6 %), následované menšími etnickými skupinami jako jsou Bosňáci, Turci, Romové, Aškalijci a balkánští Egypťané a další.[1] Město bylo silně zasaženo kosovskou válkou v roce 1999, kdy zde působila Kosovská osvobozenecká armáda, po válce se Mitrovica stala symbolem etnického rozdělení.

Město je rozděleno řekou Ibar, severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou Severní Mitrovica nebo také Severokosovská Mitrovica (albánsky: Mitrovica e Veriut, srbsky: Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Dávná historie[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešní Kosovské Mitrovice se nacházejí pozůstatky již z dob neolitu, dále pak z časů římské správy. V 6. století byzantský císař Justinián I. nařídil vybudovat pevnost Zvečan. K roku 1303 se připomíná hornické město Trepča. Hrad postupem času vystřídal několik pánů, těsně před obsazením celé oblasti osmanskými Turky spadal pod srbský stát, kterému vládla dynastie Nemanjićů.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Dnešní město se připomíná jako Dmitrovica v polovině 14. století. Jeho jméno pochází od svatého Dimitrije. Během osmanské nadvlády patřila Mitrovica k typickým malým městům orientálního charakteru. Po první balkánské válce se stala součástí královského Srbska, které se rozšířilo až k Řecku do dnešní Makedonie. Po druhé světové válce bylo v rámci tehdejší politiky rozhodnuto, že každá z republik tehdejší Jugoslávie by měla jedno z měst pojmenovat po prezidentovi Titovi; pro autonomní oblast Kosovo byla vybrána právě Kosovska Mitrovica. Název Titova Mitrovica byl zrušen teprve až s počátkem 90. let, kdy se upevnil srbský vliv a situace se začala značně komplikovat.

Současná situace[editovat | editovat zdroj]

Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000

Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně albánská, je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po válce došlo k etnickému rozdělení města podle řeky Ibar. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována, aby nedošlo k případným potyčkám; most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v Kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.

V současné době (rok 2015) je mitrovický most zatarasen sutí a kus vozovky na srbské straně je nahrazen trávníkem a keři. Srbská menšina tak reagovala na časté albánské výpady. U mostu je i nadále možné vidět obrněný transportér. Pěšky se dá přejít, žádná kontrola tam neprobíhá. Autem je neprůjezdný, mezi jednotlivými částmi se však dá projet po jiném mostě. V Mitrovici, resp.v srbské části je platidlem uznaný především dinár[zdroj?], eurem platit lze, ale Srbové tím dávají najevo svůj nesouhlas s oddělením země. Autobusová doprava mezi Mitrovicí (srbskou částí) a Bělehradem je zajišťována srbským dopravcem. Mezi Mitrovicí (albánskou částí) a Prištinou jezdí řada autobusů. Na nádraží v Prištině tyto autobusy však nezajíždí a zaměstnanci nejsou ochotni o nich mluvit.[zdroj?]

Administrativní postavení[editovat | editovat zdroj]

V původní srbské správě, kterou Bělehrad stále uznává, nicméně jednostranně vyhlášená republika Kosova ji opustila, tvořila Kosovska Mitrovica opčinu (s rozlohou 350 km²), podobně jako jinde v tehdejší Jugoslávii, kde se kromě hlavního města nacházelo ještě dalších 49 vesnic. Kromě toho byla také centrem okruhu, jednoho ze šesti, které se v tehdejším Kosovu nacházely.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Centrum Mitrovice

Před Kosovskou krizí, válečnými událostmi a bombardováním NATO měla Kosovska Mitrovica s okolní opštinou 116 500 obyvatel. To byl drobný nárůst oproti poslednímu jugoslávskému sčítání lidu, které v roce 1991 zaznamenalo 104 022 osob. Z těch 78 % tvořili Albánci, 10,2 % Srbové, 4,63 % Romové a 0,41 % Turci. Většina nealbánského obyvatelstva byla soustředěna v samotném městě, které tehdy mělo 84 736 obyvatel – kolem 71 % kosovských Albánců, 9 000 Srbů a 10 141 příslušníků dalších národů. Většina Srbů žila v severní části města, podobně jako dnes, Albánci naopak obývali jih města.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády Turků. V 19. století jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému zprůmyslňování oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu jugoslávského hospodářství.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 2011 Census: Mitrovica (demographics) [online]. Kosovo Agency of Statistics/OSCE. [1]. (anglicky) 


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosovska Mitrovica ve Wikimedia Commons