Ibarská magistrála

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ibarská magistrála (srbsky Ибарска магистрала/Ibarska magistrala je neformální název pro silnici první třídy č. M22, která spojuje města Bělehrad, Ljig, Gornji Milanovac, Čačak, Kraljevo, a dále pokračuje buď do Užice, nebo údolím řeky Ibar až do Kosova (přesněji do Kosovské Mitrovice. Jedná se o hlavní silniční tah z Bělehradu do západního Srbska. V rámci evropské silniční sítě je součástí silnice č. E-763.

Ibarská magistrála je součástí tzv. koridoru 11, která má zajistit spojení srbské metropole Bělehradu s jadranským pobřežím (a Černou Horou). Doplňuje ji Železniční trať Bělehrad - Bar. V dubnu 2012 byla zahájena dlouho odkládaná výstavba dálnice, která by nahradila stávající značně vytíženou silniční komunikaci. Zahájena byla stavba celkem tří úseků (LjigBoljkovci, BoljkovciTakovo, TakovoPreljina). Financování této stavby bylo zajištěno jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů.[1][2]

Ibarská magistrála je známa jako jedna z nebezpečnějších silnic, které jsou v Srbsku v provozu.[3]

Silnice je také známá díky atentátu na Vuka Draškoviće, ke kterému došlo na silnici v říjnu 1999. Drašković byl tehdy předsedou jedné z opozičních stran v Svazové republice Jugoslávii, v jejím čele stál Slobodan Milošević.

V roce 2014 byl provoz na magistrále v souvislosti s rozsáhlými záplavami, které postihly střed Srbska, několikrát přerušen.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek o výstavbě dálnice na portálu b92.net (srbsky)
  2. Zpráva státní televize RTS (srbsky)
  3. Článek na portálu blic.rs