Gornji Milanovac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gornji Milanovac
Gornjimilanovac noc.jpg
Gornji Milanovac – znak
znak
Gornji Milanovac – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška310 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Gornji Milanovac
Gornji Milanovac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha836 km²
Správa
Vznik1853
Oficiální webwww.gornjimilanovac.rs
Telefonní předvolba032
PSČ32 300, 32 301
Označení vozidelGM
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na město

Gornji Milanovac (v srbské cyrilici Горњи Милановац) je město v západní části centrálního Srbska. Patří k menším městům; v roce 2011 měl 24 216 obyvatel. Administrativně je součástí Moravického okruhu. Nachází se v údolí říčky Despotovica. Jako řada měst v centrálním Srbsku (např. i Valjevo) má střed uspořádaný do podoby pravoúhlé uliční sítě.

Současný název města pochází od srbského knížete Milana Obrenoviće. Do roku 1895 se tehdejší malá obec jmenovala Despotovica, podle místní řeky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Gornji Milanovac se rozvíjel jako malé sídlo; jeho počet obyvatel se v 19. století pohyboval kolem několika stovek. Město bylo jedním z prvních v Srbsku, které získalo v 19. století moderní urbanistický plán s ulicemi svírajícími v centru pravý úhel (podobně jako například ve Valjevu). Bylo tomu díky pomoci rakouských inženýrů. Na přelomu 19. a 20. století zaznamenalo město značný rozvoj; byla otevřena nemocnice, škola, tiskárna, bylo napojeno na železniční síť. V roce 1857 získalo město první knihovnu.

Gornji Milanovac byl v roce 1941 osvobozen v rámci společné akce partyzánů a četniků během vytváření Užické republiky. V 60. a 70. letech 20. století vzniklo ve městě spoustu průmyslových podniků (Metalac, který vyrábí bojlery, dále Rudnik, FAD, Tipoplastika) a počet obyvatel se tak zvýšil z několika tisíc na celkem dvacet čtyři tisíc. V 80. letech byly dvě okolní vesnice připojeny (Prajani a Rudnik) k městu.

Po roce 1991 a v závěru 90. let byla většina místních podniků privatizována, nedošlo však k tak závažné míře bankrotů a ekonomické destrukce jako jinde v zemi.

Na počátku 21. století byla západně od města otevřena dálnice A2, která spojuje Čačak s Bělehradem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]