Vučitrn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vučitrn
Vıcıtırın 02.jpg
Vučitrn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška944 m n. m.
StátKosovoKosovo Kosovo
Vučitrn
Vučitrn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha345 km²
Správa
Oficiální webkk.rks-gov.net/vushtrri
PSČ42000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vučitrn (v srbské cyrilici Вучитрн, albánsky Vushtrri) je město na severovýchodě Kosova, na spojnici mezi Prištinou a Kosovskou Mitrovicí. Asi třicetitisícové sídlo má převážně albánské obyvatelstvo (95 %), zbytek tvoří Srbové, Turci, Romové a další.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešního města se nacházelo významné osídlení již v časech Římské říše (Vicianum), které existovalo i později za říše byzantské. Vučitrn patří k nejstarším městům na území Kosova.[1]

Během existence srbského středověkého státu bylo opevněno. Žila zde vlivná rodina Vojnovićů, po níž se zde dochovaly mnohé památky. Ve 14. století jej spravoval Vuk Branković, který zde i žil.[2] Pozůstatkem po přítomnosti Brankovićů je dnes Vojinovićova věž, která se nachází v centru města. V této době se zde dařilo řemeslníkům, obchodu pomáhaly i doly, které vznikly v Janjevu a Novém Brdu. Byla zde kolonie obchodníků z Dubrovníka i ze Splitu.[2] Za Osmanské říše bylo správním centrem oblasti. S příchodem Turků sem přišli u úředníci a vojáci, kteří mluvili tureckým jazykem a byli muslimského vyznání. Zřízen zde byl Vučitrnský sandžak, jehož součástí byla i dnešní metropole Kosova, Priština. K významným demografickým změnám však začalo docházet až po vystěhování Srbů z oblasti Kosova v závěru 18. století a poté ještě po rusko-tureckých válkách ve století devatenáctém.[3] V období existence Osmanské říše zde byly kromě některých mešit vybudovány i turecké lázně (hamam).

V roce 1903 došlo k Vučitrnu k nepokojím poté, co Turci v rámci reforem bezpečnostních složek svolili, aby místní pravoslavné obyvatelstvo (Srbové) mohli vykonávat i práci policistů.[4]

Po Balkánských válkách se stalo součástí Srbska. Z Vučitrna pocházel také albánský revolucionář Hasan Prishtina.[5] Město je známé díky historickému kamennému mostu.

V roce 1834 zde byl vybudován kostel, zasvěcený sv. Elijášovi. Během druhé světové války bylo město součástí Srbska pod vedením Milana Nediće a bylo okupováno vojsky nacistického Německa. Mnozí místní obyvatelé byli z donucení zaměstnáni v nedalekých dolech v Trepči.

V roce 1999 po válce v Kosovu opustilo Vučitrn cca 1300 Srbů. Jednotky NATO vstoupily do města dne 16. června 1999. Obnova po válečném konfliktu probíhala pomalu a i 20 let po skončení války patří oblast stále k méně rozvinutým. V roce 2003 bylo pro rozvoj Vučitrnu a okolí schváleno 4,8 milionu EUR, které měly být alokovány v míře 40 % pro ekonomickou oblast, 25 % pro sociální záležitosti a 35 % na ochranu životního prostředí.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomicky je Vučitrn centrem oblasti, která je aktivní spíše v zemědělství. Království Jugoslávie se ve velmi omezené míře pokoušelo zaostalé Kosovo rozvíjet; roku 1929 bylo ve městě a v okolí v provozu pět malých elektráren a pila na zpracování dřeva.

V dobách existence socialistické Jugoslávie se rozvíjel nepatrně i zpracovatelský průmysl. Po válce v Kosovu klesla průmyslová výroba o 20 %.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu Nova srpska politička misao (srbsky)
  2. a b UKJAJ, Nikola. Kosovo – turistički vodič. Priština: Turistički savez Kosova, 1973. Kapitola Vučitrn, s. 21. (srbština) 
  3. VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 35. (angličtina) 
  4. VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 59. (angličtina) 
  5. VICKERS, Miranda. Between Serb and Albanian: A History of Kosovo. London: Columbia University Press New York, 1998. Dostupné online. ISBN 0-231-11383-8. S. 73. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]