Vučitrn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vučitrn
Vıcıtırın 02.jpg
Vučitrn – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 944 m n. m.
Stát SrbskoSrbsko Srbsko
Vučitrn
Vučitrn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 345 km²
Správa
Oficiální web kk.rks-gov.net/vushtrri
PSČ 42000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vučitrn (v srbské cyrilici Вучитрн, albánsky Vushtrri) je město na severovýchodě Kosova, na spojnici mezi Prištinou a Kosovskou Mitrovicí. Asi třicetitisícové sídlo má převážně albánské obyvatelstvo (95 %), zbytek tvoří Srbové, Turci, Romové a další.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Na území dnešního města se nacházelo významné osídlení již v časech Římské říše (Vicianum), které existovalo i později za říše byzantské. Vučitrn patří k nejstarším městům na území Kosova.[1]

Během existence srbského středověkého státu bylo opevněno. Žila zde vlivná rodina Vojnovićů, po níž se zde dochovaly mnohé památky. Dařilo se zde řemeslníkům, obchodu pomáhaly i doly, které vznikly v Janjevu a Novém Brdu. Za Osmanské říše bylo správním centrem oblasti. S příchodem Turků sem přišli u úředníci a vojáci, kteří mluvili tureckým jazykem a byli muslimského vyznání. K významným demografickým změnám však začalo docházet až po vystěhování Srbů z oblasti Kosova v závěru 18. století.

Po Balkánských válkách se stalo součástí Srbska. Z Vučitrna pocházel také albánský revolucionář Hasan Prishtina. Město je známé díky historickému kamennému mostu.

V roce 1834 zde byl vybudován kostel, zasvěcený sv. Elijášovi. Během druhé světové války bylo město součástí Srbska pod vedením Milana Nediće a bylo okupováno vojsky nacistického Německa.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomicky je Vučitrn centrem oblasti, která je aktivní spíše v zemědělství. Království Jugoslávie se ve velmi omezené míře pokoušelo zaostalé Kosovo rozvíjet; roku 1929 bylo ve městě a v okolí v provozu pět malých elektráren a pila na zpracování dřeva.

V dobách existence socialistické Jugoslávie se rozvíjel nepatrně i zpracovatelský průmysl. Po válce v Kosovu klesla průmyslová výroba o 20 %.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek na portálu Nova srpska politička misao (srbsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]