Trepča

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Průmyslové objekty v Trepči.
Tunely v dolech kombinátu Trepča.

Trepča (v srbské cyrilici Трепча, albánsky Trepça) je hornicko-průmyslový komplex na severu Kosova, severně od Kosovské Mitrovice, v údolí řeky Ibar. Zpracovávány v něm jsou olověné a zinkové rudy. Ve své době patřil k největším zaměstnavatelům a průmyslovým podnikům na území socialistické Jugoslávie i Kosova.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě, kde byly rudy těženy již v dobách existence středověkého srbského státu, byl moderní důl vybudován během 20. a 30. let za pomocí investice z Velké Británie. Společnost Trepca Mines Limited vybudovala nové štoly v nedaleké blízkosti středověkých dolů. V kombinátu bylo ročně zpracováno 600–700 tisíc tun rud ročně.

Roku 1936 se uskutečnila v Trepči stávka, kterou zorganizovaly místní buňky komunistické strany.[1]

Během druhé světové války byl podnik klíčovým pro německé válečné úsilí a nebyl předán na rozdíl od většiny kosovského území okupované Albánii. Byly zde vyráběny akumulátory pro německé ponorky.

Po roce 1945 byl původní podnik znárodněn a značně rozšířen. Původní kombinát dostával suroviny z celkem devíti dolů, které se nacházely v jeho blízkosti. Nové slévárny pak byly zbudovány ve Zvečanu a Kosovské Mitrovici. Pro jugoslávskou vládu, která během prvního pětiletého plánu zamýšlela zprůmyslnit celou zemi, byl podnik v nerozvinutém Kosovu přímo klíčový. Po jistou dobu představoval jeho ekonomický výkon až 70 % hrubého domácího produktu celé autonomní oblasti.[zdroj?] Před rozpadem země zaměstnávala Trepča 22 000 lidí.

Roku 1989 zde došlo ke stávce horníků, která se jako generální stávka rozšířila na území celého Kosova. Následně federální vláda rozhodla o vyhlášení výjimečného stavu.

Po vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 se důl stal předmětem sporů mezi vládou v Bělehradě a vládou v Prištině.[zdroj?] Po jistou dobu byl rozdělen mezi dvě firmy; Trepča sever, který spravovali Srbové, a Trepča jih, který měl albánské vedení. Celý komplex trpí zastaralostí používaného vybavení a poškozuje životní prostředí v povodí řeky Ibar.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VICKERS, Miranda. The Albanians: A modern history. [s.l.]: I. B. Tauris, 2001. 652 s. S. 147. (angličtina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Trepča ve Wikimedia Commons