Galenit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Galenit
Krystaly galenitu

Krystaly galenitu

Obecné
Kategorie Minerál
Chemický vzorec PbS
Identifikace
Barva kovově lesklý
Vzhled krystalu krychlové krystaly
Soustava krychlová
Tvrdost 2,8
Lesk kovový


Vryp černý
Hustota 7,2 – 7,6 g/cm³
Rozpustnost HCl

Galenit (leštěnec olověný, sulfid olovnatý - PbS) je hojný minerál, který krystalizuje v krychlové soustavě. Starší český název je blejno olověné.

Krystaly bývají hojné a z mnoha nalezišť známé v pěkném vývoji, většinou narostlé a někdy značně velké. Nejčastější tvar je krychle {100}, řidčeji osmistěny {111} nebo spojky krychle a oktaedru, vzácněji tvoří tabulky podle {001}.

Nejčastější je samotná krychle. Osmistěn bývá někdy protáhlý ve směru krystalografické osy tak, že nabývá vzhledu krystalu čtverečného. I jinak jsou krystaly velmi často nepravidelně vyvinuté a tvoří tzv. monstrosity, tak například podle ploch osmistěnu zploštělé, tabulkovité až lístkovité (jako krystaly klencové tabulkovité podle plochy spodové). Krystaly mají dosti často zaoblené hrany i rohy, někdy tak, že nabývají až tvarů kulovitých a vypadají jako tavené. Existují také rozleptané, přpomínajcí buňkovité tvary. Spojky tvaru osmistěnu a krychle se někdy nazývaji steinmanit.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Galenit se tvoří na hydrotermálních žilách pří výstupu horkých roztoků vody do vyšších vrstev zemské kůry. Často se vyskytuje s různými jinými minerály včetně fluoritu, křemene, kalcitu, sfaleritu a pyritu.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Patří mezi sulfidy.

Fyzikální vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Stříbro v Čechách

Barvu má ocelově šedou, tmavší než u ryzího olova. t=2,5-2,75, ρ=7,2-7,6, má intenzivní kovový lesk (zejména na štěpných plochách), krystalové plochy často matně naběhlé. Vryp má šedočerný až černý a nelesklý. Štípe se dokonale podle krychle {100} (charakteristický znak), úderem kladívka se rozpadá na drobné krychličky, vzácně je patrná štěpnost nebo dělitelnost podle {111}. Velmi snadno se taví, bývá stříbronosný.

Nejčastěji je kusový a zrnitý, ve stébelnatých (stébla jsou krystaloví jedinci prodloužení podle čtyřčetné osy souměrnosti), celistvých, vzácněji i hroznovitých a krápníkovitých, také stromečkovitých agregátech. Tvoří pseudomorfózy hlavně po pyromorfitu a vzácně fosilizuje některé zkameněliny. Na hořících haldách tvoří někdy i značně velké kostrovitě vyvinuté krystaly. Orientovaně srůstá s cotunnitem, fosgenitem a anglesitem, pyritem, arsenopyritem, pyromorfitem.

Chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

galenit ze sbírek Národního muzea, lokalita Ratibořice v Čechách

Rozkládá se v kyselině dusičné a koncentrované kyselině sírové za vylučování oxidů síry a PbSO4. Před dmuchavkou se na uhlí rozstřikuje, v jemném prášku se pokojně taví (tavitelnost 2).

Optické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Dvojčatný srůst podle {111} je častý, přičemž nejčastěji vznikají penetrační dvojčata dvou nestejně velkých jedinců; dvojčata jsou často tabulkovitá. Kusovité štěpné tvary jeví často dvojčatné rýhování, které je podmíněno lamelami podle {441} nebo {331} a {311}.

Pro galenit jsou charakteristické spojky {100} a {111} v takovém vývoji, že jsou oba tvary v rovnováze a vytvářejí tzv. kubooktaedr. Také dvanáctistěn {110}, časté jsou i triaksioktaedry {221} a {331} a také často {211}. Celkem je známo asi 33 jednoduchých tvarů.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

Z rudy jejím pražením a poté žárovou redukcí uhlíkem

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je nejdůležitější a také nejhojnější rudou olova a také i stříbra. Ve svrchních částech jeho ložisek se vyskytuje mnoho produktů jeho přeměny, často velmi pěkně vykrystalizovaných, jako cerusit PbCO3, pyromorfit Pb5(PO4)3Cl, mimetesit Pb5(AsO4)3Cl, fosgenit Pb2(CO3)Cl2, méně hojněji i anglesit PbSO4. Při tom se vylučuje původní obsah stříbra a tak namnoze vzniká opět akantit.

Ve Starověkém Egyptě galenit nahradil malachitový prášek, který sloužil k výrobě zeleného líčidla na očí (tehdy nezbytnou součástí každodenního života egyptských žen i mužů). S galenitem se stalo módní líčení černých linek.

Ve 20. letech 20. století se jeho krystaly používaly v primitivních rozhlasových přijímačích nazývaných krystalka.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

V Česku byl nacházen v pěkných velkých krystalech ve Stříbře, v oktaedrech tzv. steinmanitech v Příbrami, těžen do konce 90. let v Harrachově, kde dosahoval obsah Pb na žilách až 30 %, drobné dobře vyvinuté krystalky nacházeny v dutinách pelosideritů v Kladně, v úhledných ukázkách ze Staré Vožice. Zajímavé byly kostrovitě vyvinuté krystaly z hořících hald v Bečkově (u Trutnova) a nověji pak v Radvanicích (u Trutnova), kde byly nacházeny až 4 cm velké kostrovité krystaly, modravě naběhlé. Na Slovensku z Banské Štiavnice drúzy galenitu s krystaly až 5 cm velkými, někdy silně korodovanými, běžný ze Zlaté Baně. Vzhledově hezké ukázky pocházejí např. z Joplinu (Missouri, USA) a Picher (Oklahoma, USA).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]