Harrachov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Tanvaldsku. Další významy jsou uvedeny na stránce Harrachov (rozcestník).
Harrachov
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory
Pohled na střed Harrachova z Čertovy hory
Znak města Harrachov
znak
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0512 577081
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíTanvald
Okres (LAU 1)Jablonec nad Nisou (CZ0512)
Kraj (NUTS 3)Liberecký (CZ051)
Historická zeměČechy + Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 335 (2021)[1]
Rozloha36,64 km²
Katastrální územíHarrachov
Nadmořská výška665 m n. m.
PSČ512 46
Počet částí obce4
Počet k. ú.1
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa městského úřaduHarrachov 150, 512 46 Harrachov
mesto@harrachov.cz
StarostaJaroslav Čech (ANO)
Oficiální web: www.harrachov.cz
Harrachov
Harrachov
Další údaje
Kód obce577081
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Skokanské můstky na úpatí Čertovy hory

Harrachov (něm. Harrachsdorf) je město a horské středisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy. Leží v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno železnicí a silnicí. Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.

Na území města se nachází Mumlavský vodopád, jeden z nejmohutnějších vodopádů v České republice. Harrachov je významným střediskem zimních sportů se sjezdovkami a běžeckými tratěmi. Město je mezinárodně známé díky můstku pro lety na lyžích Čerťák, který je jedním z pěti podobných na světě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachsdorf a později na Harrachov.[2] Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozují své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach).

Sklárna a kaple sv. Alžběty v Harrachově-Novém Světě

Sklárny[editovat | editovat zdroj]

Obživou místních obyvatel byla tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje již od 14. století. První písemná zmínka o dnešní harrachovské sklárně firmy Novosad je z roku 1712. K rozšíření výroby došlo po roce 1719, kdy se hrabě Karel Antonín Václav Harrach na Rohrau (1699–1768) oženil s Marií Kateřinou Buquoyovou z panství Nové Hrady. Barokní harrachovské sklo brzy dostihlo konkurenční podniky a je těžko rozeznatelné od jiných výrobků z oblasti Krkonoš (Deštné), sousední Nový Svět). S barevným broušeným a řezaným sklem z Harrachova však v 19. století soupeřily také výrobny v Kamenickém Šenově a v Novém Boru. Zdejší sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel.

Rozsah obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Harrachov má své dnešní hranice od 50. let 20. století, kdy k ní byly připojeny Nový Svět, Ryžoviště a (v důsledku mezistátní dohody uzavřené před 14. únorem 1959)[3][4] také do té doby polské (respektive slezské) Mýtiny s nádražím.

Výnosem Krajského národního výboru v Hradci Králové byl Harrachov v Krkonoších v únoru 1965 povýšen na město. Změna byla provedena na žádost předsedy KNV Václava Hadravy, který ji přednesl radě Krajského národního výboru již v roce 1964.[5]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno mnoho nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí – pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroby skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar a pivní lázně.

Do konce roku 2020 spadal Harrachov do okresu Semily, od začátku roku 2021 je součástí okresu Jablonec nad Nisou,[6]soudně se však nachází v působnosti Okresního soudu v Semilech.

Lyžařské středisko[editovat | editovat zdroj]

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (90. léta 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek – mamutí můstek K-185. V 90. letech 20. století byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a jízdu dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[7] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Nová výstavba v centru Harrachova
Kostel sv. Václava v Harrachově

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 PrahaTurnov–Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, leží hraniční přechod Harrachov–Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase LiberecJablonec nad NisouTanvaldRokytnice nad JizerouVrchlabíTrutnovÚpiceNáchodNové Město nad MetujíDobruškaRychnov nad KněžnouVamberkÚstí nad OrlicíČeská TřebováAnenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald–Harrachov- Szklarska Poręba, dříve ozubnicová (od roku 1902), které v 90. letech 20. století hrozilo zrušení. Dne 28. srpna 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarske Poręby.[9] Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází zastávky Szklarska Poręba Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále Szklarska Poręba Huta.[2]

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází necelé 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b Harrachov - Perla Krkonoš [online]. Harrachov: TIC Městský úřad Harrachov [cit. 2021-07-05]. Dostupné online. 
  3. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
  4. Archivovaná kopie. geography.upol.cz [online]. [cit. 2009-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  5. Harrachovský zpravodaj, 5/2015, str. 6 – Aktuálně
  6. Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online. 
  7. Lanovka Harrachov
  8. Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
  9. Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]