Nové Hrady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městě v Jihočeském kraji. O obci v Pardubickém kraji pojednává článek Nové Hrady (okres Ústí nad Orlicí).
Nové Hrady
Kostel a klášter se studnou v Nových Hradech
Kostel a klášter se studnou v Nových Hradech
Znak města Nové HradyVlajka města Nové Hrady
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0311 544868
Pověřená obecNové Hrady
Obec s rozšířenou působnostíTrhové Sviny
(správní obvod)
Okres (LAU 1)České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
(do r. 1920 též Dolní Rakousy)
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 499 (2022)[1]
Rozloha79,73 km²
Nadmořská výška541 m n. m.
PSČ373 33
Počet domů766 (2021)[2]
Počet částí obce8
Počet k. ú.9
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Nové Hrady
náměstí Republiky 46
373 33 Nové Hrady
radnice@novehrady.cz
StarostaMgr. Vladimír Hokr
Oficiální web: www.novehrady.cz
Nové Hrady na mapě
Nové Hrady
Nové Hrady
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce544868
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nové Hrady (německy Gratzen) jsou město v Novohradském podhůří poblíž hranic s Rakouskem, asi 30 km jihovýchodně od Českých Budějovic a 20 km jižně od Třeboně. S nadmořskou výškou 541 m jsou nejvýše položeným městem okresu České Budějovice. Katastrální výměra města činí 7 968 ha a žije zde přibližně 2 500[1] obyvatel. PSČ je 373 33 vyjma místních částí Byňov, Nakolice, Obora, Štiptoň, Údolí a Vyšné, které mají PSČ 374 01.[3]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Město Nové Hrady se skládá z osmi částí na devíti katastrálních územích:

  • Byňov (i název k. ú.), včetně Jakule
  • Nakolice (i název k. ú.)
  • Nové Hrady (i název k. ú., součástí je k. ú. a zaniklá vesnice Mýtiny)
  • Obora (k. ú. Obora u Vyšného)
  • Štiptoň (i název k. ú.)
  • Údolí (k. ú. Údolí u Nových Hradů)
  • Veveří (k. ú. Veveří u Nových Hradů)
  • Vyšné (i název k. ú.)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nové Hrady byly ve středověku významnou pohraniční pevností. V pramenech je doloženo slovanské hradiště, ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad (Gretzen) patřící rodu Vítkovců. V květnu 1422 byly Nové Hrady vypáleny a vypleněny husity.[4] Dne 14. srpna 1467 byly opět vypáleny a vypleněny, a to vojsky Zdeňka Konopišťského ze Šternberka, který stál v čele Jednoty zelenohorské – české katolické opozice proti českému králi Jiřímu z Poděbrad, jehož byl tehdy stoupencem majitel Nových Hradů Jan II. z Rožmberka.[5] Po roce 1620 se Nové Hrady staly rezidenčním městem Buquoyů, kteří zde sídlili až do roku 1945, a to nejprve v přestavěném rožmberském domě na náměstí, přebudovaném na barokní rezidenci, později v nově vybudovaném raně klasicistním zámku na okraji historického centra města. V osadě Jakule bylo v roce 1796 zásluhou buquoyského nadlesního Votěcha Kastla zřízeno jedno z prvních lesnických učilišť v Čechách.[6] V letech 1938 až 1945 byly Nové Hrady součástí Německa. Dne 8. května 1945 popravila jednotka SS tři občany města Nové Hrady německé národnosti za to, že strhávali nacistické symboly. V pozdějších měsících byly občané německé národnosti vysídleni. Po zřÍzení hraničního pásma byla v tomto pásmu velká část území obce; osady Jedlice, Mýtiny a Veveří zanikly. Přímo ve městě byla dvoje kasárna Pohraniční stráže, z toho jedna kasárna byla v klášteře servitů.[7] Koncen roku 1989 bylo pásmo překážek na česko–rakouské státní hranici odstraněno.

Správní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Příslušnost obce: v roce 1850 obec Nové Hrady v okrese Nové Hrady; 1869 obec v okrese České Budějovice; 1921 obec v okrese České Budějovice; 1931 obec Nové Hrady (německy Gratzen) v okrese Kaplice; 1950 obec Nové Hrady v okrese Trhové Sviny; 1961 obec v okrese České Budějovice.

Východní část území města (katastrální území Nakolice, Obora u Vyšného a Vyšné) byla k Československu připojena až 31. července 1920 jako součást tzv. Západního Vitorazska a v rámci Čech začleněna do soudního okresu Nové Hrady v politickém okrese Kaplice. Původně tato tři katastrální území náležela k Dolním Rakousům.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železnice[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice Nové Hrady (na železniční trati České Budějovice – Gmünd) je v Byňově - Jakuli, ve vzdálenosti 5 km od vlastního města.[8]

Silnice[editovat | editovat zdroj]

Nové Hrady leží na silnicích II/154 (Kaplice – Třeboň) a II/156 (České Budějovice – Nové Hrady). Vede odtud silnice do Českých Velenic, silnice na hraniční přechod Nové Hrady / Pyhrabruck a společná hraniční cesta Nové Hrady - Großdietmanns.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nových Hradech.

Město Nové Hrady[editovat | editovat zdroj]

Historické jádro je městskou památkovou zónou

  • Barokní lékárna
  • Buquoyská hrobka
  • Buquoyská rezidence – na tomto místě stávalo nejdříve několik samostatných domů, které zde nechali postavit Rožmberkové. Jejich spojením a přeměnou v celý komplex vznikla v letech 16341635 podoba tzv. městského paláce. To vše na pokyn hraběnky Marie Magdalény z Biglia, která po příchodu do Nových Hradů roku 1626 odmítla obývat už nevyhovující hrad. Buquoyové v rezidenci sídlili až do počátku 19. století, kdy se přestěhovali do nově zbudovaného zámku. Poté byla rezidence využívána jao kanceláře hospodářského a stavebního úřadu panství a jako byty zaměstnanců. Po roce 1945 ji užíval lesní závod. Dnes slouží jako hotel a restaurace.
  • Hrad Nové Hrady
  • Kovárna, ulice Komenského - poprvé připomínána roku 1719, kdy ji vlastnil kovář Ferdinand Grössinger a je pravděpodobné, že byla postavena právě v této době. Celý objekt se skládá z obytné části, chléva, stodoly a vlastní kovářské dílny. Kovářská živnost tu byla provozována po téměř 200 let. Poté objekt sloužil k bydlení. V roce 2000 odkoupilo bývalou kovárnu město a zrekonstruovalo ji podle dochovaných záznamů. V objektu je možno vidět plně funkční historickou kovárnu, sbírku kovářského nářadí i tradiční výrobky.
  • Koželužna, ulice Komenského
  • Kostel svatého Petra a Pavla - farní, poprvé zmiňován v roce 1284. Tato raně gotická stavba byla spolu s městem zničena husity roku 1425 a vojskem Zdeňka ze Šternberka roku 1467. Nová stavba byla dokončena okolo roku 1590. Z této doby pochází švábská síťová klenba presbyteria, nejdokonalejší v jižních Čechách. Roku 1726 došlo k sesazení poškozené renesanční střechy a věže a nahrazení typickou barokní osmistěnnou cibulovou bání s lucernou.
  • Klášter Božího Milosrdenství Rodiny Panny Marie – klášter servitů. Klášter servitů u kostela sv. Petra a Pavla, založil roku 1677 majitel panství hrabě F. Buquoy jako poděkování Panně Marii za uzdravení z těžkého zranění v bitvě s Turky. Po roce 1990 obnoven především díky darům z Rakouska.
  • Radnice – renesanční radnice v severozápadním rohu náměstí Republiky. Poprvé připomínána 1593 jako obecní dům. Její renesanční původ prozrazují křížové hřebínkové klenby v přízemí. Radnice byla spojena s městským pivovarem v zadním traktu budovy, který byl po požáru v roce 1906 předělán na hospodu, později na sýrárnu. Roku 1749 byla radnice přestavěna do barokní podoby a o téměř sto let později je datován dřevěný strop v místnostech a věžička s hodinami a zvonem. Fasáda v průčelí je vyzdobena znaky města a rodu Buquoyů.
  • Zámek Nové Hrady

Blízké okolí[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Novohradské muzeum, Česká ulice
  • Zevlův mlýn - První zmínka o nynějším Zevlově mlýně pochází z Novohradského urbáře z roku 1390.[9] Součástí výstavy je plně funkční mlýnice a historické traktory.

Chráněné části přírody[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Volnočasové aktivity[editovat | editovat zdroj]

Město Nové Hrady nabízí také řadu volnočasových aktivit. Je zde knihovna, koželužna, skatepark, dětská hřiště a další.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Vyhledávání PSČ [online]. Česká pošta, s.p. [cit. 2021-07-11]. Dostupné online. 
  4. TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka. Praha: [s.n.], 1993. ISBN 80-900875-7-4. S. 142. 
  5. PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Díl IV. Praha: [s.n.], 2017. ISBN 978-80-7451-576-7. S. 462. 
  6. KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí : pohled z Novohradských hor do měst a vesnic v jižní části roviny třeboňské. České Budějovice: Veduta ISBN 80-86829-12-X. S. 137. 
  7. KROUPA, Stanislav. Zázraky před jižní hranicí : pohled z Novohradských hor do měst a vesnic v jižní části roviny třeboňské. České Budějovice: Veduta ISBN 80-86829-12-X. S. 138--144. 
  8. Jak k nám. www.kicnovehrady.cz [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. 
  9. Zevlův Mlýn: Historie. zevluvmlyn.cz [online]. [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • HOKR, Vladimír. Příběhy novohradských domů. [s.l.]: Novohradská občanská společnost, 2007. 128 s. ISBN 978-80-85033-75-5. 
  • TEICHL Anton: Geschichte der Stadt Gratzen. Gratzen 1888

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]