Dříteň
| Dříteň | |
|---|---|
zámek Dříteň | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hluboká nad Vltavou |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′34″ s. š., 14°20′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 711 (2025)[1] |
| Rozloha | 46,08 km²[2] |
| Nadmořská výška | 432 m n. m. |
| PSČ | 373 48, 373 51, 375 01 |
| Počet domů | 620 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Dříteň Dříteň 152 373 51 Dříteň podatelna@obecdriten.cz |
| Starosta | Josef Kudrle |
| Oficiální web | www |
Dříteň | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544426 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dříteň (dříve též Zirnava,[4] německy Zirnau) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. leží zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od Hluboké nad Vltavou a 21 kilometrů od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1432 (Janek, pacholek Mikulášóv z Dřietně vyručen z vězení z Budějovic). V 15. a 16. století byla Dříteň v majetku Malovců z Malovic, kteří sídlili na zdejší tvrzi a vlastnili řadu dalších vesnic v okolí (erbovní znamení Malovců, červeně uzděný zlatý půlkůň v modrém poli, je dnes součástí znaku obce). V roce 1598 Bohuslav Malovec přikoupil hrad Hluboká a přesídlil na něj. Po Bohuslavově smrti roku 1608 si jeho tři synové dědictví rozdělili, přičemž byla dříteňská část od Hluboké oddělena a připadla Václavu Malovcovi. Zanedlouho se tito tři bratři zúčastnili českého stavovského odboje, pročež jim byly statky roku 1622 konfiskovány a odevzdány císařskému generálovi Baltazaru Marradasovi coby úhrada žoldu. Od těch dob sdílela Dříteň osudy s hlubockým panstvím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil Hlubokou hrabě Jan Adolf ze Schwarzenbergu; dříteňskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zániku feudalismu. Od roku 1850 podnes je Dříteň samostatnou obcí. V období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 bylo do obce Dříteň začleněno Nákří.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 348 | 2 451 | 2 445 | 2 436 | 2 502 | 2 507 | 2 328 | 1 756 | 1 661 | 1 381 | 1 263 | 1 167 | 1 294 | 1 522 | 1 633 |
| Počet domů | 299 | 321 | 330 | 334 | 354 | 357 | 398 | 440 | 408 | 383 | 369 | 376 | 504 | 574 | 620 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj](údaje ze sčítání lidu, celkem 504 domů a 1294 obyvatel k 1. březnu 2001)
- Dříteň, k. ú. Dříteň, 13,01 km², 138 domů, 587 obyvatel
- ZSJ Pazderna
- Chvalešovice; k. ú. Chvalešovice, 14,26 km², 70 domů, 153 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
- Libív; k. ú. Dříteň, 7 domů, 8 obyvatel, od 12. června 1960, předtím část obce Velice
- Malešice; k. ú. Chvalešovice, 55 domů, 109 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
- ZSJ Bílá Hůrka; 9 domů, 4 obyvatelé
- ZSJ Malešice; 46 domů, 105 obyvatel
- Radomilice; k. ú. Záblatí, 38 domů, 65 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
- Strachovice; k. ú. Záblatí, 29 domů, 57 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
- Velice; k. ú. Dříteň, 63 domů, 120 obyvatel, od 12. června 1960, předtím samostatná obec
- Záblatí; k. ú. Záblatí, 18,86 km², 55 domů, 115 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím samostatná obec
- Záblatíčko; k. ú. Záblatí, 43 domů, 80 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[8]
Sociální služby
[editovat | editovat zdroj]Dům s pečovatelskou službou, zapsaný ústav Asistence Pomoc a Péče Slunečnice.[9][10]
Sport
[editovat | editovat zdroj]V obci je hodně známý fotbal, ale v poslední době se také mluví o hokejbalu. HBK byl založen v září roku 2009 Tomášem Fišerem a Ladislavem Čiperou. Ze začátku se hokejbalistům nedařilo a první sezona byla hodně špatná. Hráči se seznamovali s pravidly hry a také se hrou jako takovou. Tento rok se jim vydařil a postoupili do čtvrtfinále play-off.
Ve vsi se také nachází fotbalový klub TJ Dříteň. Zde můžeme najít A-mužstvo, dorost, starší žáky a mladší žáky. Tento klub má dobré herní zázemí, až na mladší žáky hrají všichni A. třídu.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Dříteň, kulturní památka, obdélná patrová barokní budova s navazujícími hospodářskými stavbami svatého od středu obce. Původní malovecká tvrz, se ještě roku 1616 popisovala jako „starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná“, nedlouho poté však vyhořela a půl století zůstávala bez využití. Teprve v letech 1668 až 1774 byla pohořelá tvrz podle projektu Giacoma Antonia de Maggi rekonstruována na obydlí pro vrchnostenské úředníky. Po rozsáhlé rekonstrukci se zámek stal sídlem místního obecního úřadu.[11]
- Kostel svatého Dismase z roku 1691, filiální k farnosti Bílá Hůrka – kulturní památka; kostel byl postavený podle projektu Giacoma Antonia de Maggi.[12]
- Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1751 –
- Kovárna z roku 1855, je využita jako hospoda
Mezi další kulturní památky na území obce patří např.:
- Kostel svatého Štěpána (Bílá Hůrka); v kostele je hrobka Malovců z Malovic; u kostela je pochován legendární letec Vít Fučík (1733–1804)
Přírodní rezervace
[editovat | editovat zdroj]V katastrálním území Záblatí je přírodní rezervace Radomilická mokřina.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Kostěnec (1834–1905), český malíř, ilustrátor a středoškolský pedagog, narozen v Bílé Hůrce
- Tomáš Dubský (1874–1965), loutkář
- Rudolf Dvořák (1860–1920), orientalista, narozen v Dřítni
- Ladislav Dvořák (1870–1933), prof. círk. dějin, ředitel vídeňského Frintanea, prelát v Českém Krumlově, prefekt malého semináře v Českých Budějovicích, narozen v Bílé Hůrce
- Emilian Soukup, vlastním jménem František Soukup (1886–1962), teolog, narozen v Malešicích
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Dříteň
- Obecní úřad a pošta
- Kaple
- Kostel sv. Dismase
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Věžička kostela
- Domy u kostela
- Zámek z druhé strany
- Začátek obce
- Křížek
- Zámek
- Stavení č.p.62
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kulturní památka je v havarijním stavu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Sčítací operáty, Moravský zemský archiv v Brně. www.mza.cz [online]. [cit. 2026-08-26]. Dostupné online.
- ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Dříteň [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Dům s pečovatelskou službou - Oficiální stránky obce Dříteň. www.obecdriten.cz [online]. [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Asistence Pomoc a Péče Slunečnice z. ú. [online]. 2017-09-26 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
- ↑ TALÍŘOVÁ, Elmira. Chátrající zámek Dříteň odkoupila a opravila. Teď do něj přesunula obecní úřad. Budějcká Drbna [online]. 2020-09-05 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Dismase - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Zemědělský dvůr Schwarzenberský [online]. NPÚ [cit. 2026-03-27]. Dostupné online.
- ↑ Roubená stodola [online]. NPÚ [cit. 2027-03-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dříteň na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dříteň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Zámek Dříteň na webu Hrady Archivováno 5. 6. 2009 na Wayback Machine.
- Dříteň na webu Selské baroko
