Přeskočit na obsah

Dříteň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dříteň
zámek Dříteň
zámek Dříteň
Znak obce DříteňVlajka obce Dříteň
ZnakVlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecHluboká nad Vltavou
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 711 (2025)[1]
Rozloha46,08 km²[2]
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ373 48, 373 51, 375 01
Počet domů620 (2021)[3]
Počet částí obce9
Počet k. ú.3
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Dříteň
Dříteň 152
373 51 Dříteň
podatelna@obecdriten.cz
StarostaJosef Kudrle
Oficiální webwww.obecdriten.cz
Dříteň na mapě
Dříteň
Dříteň
Další údaje
Kód obce544426
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříteň (dříve též Zirnava,[4] německy Zirnau) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. leží zhruba dvanáct kilometrů severozápadně od Hluboké nad Vltavou a 21 kilometrů od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1432 (Janek, pacholek Mikulášóv z Dřietně vyručen z vězení z Budějovic). V 15. a 16. století byla Dříteň v majetku Malovců z Malovic, kteří sídlili na zdejší tvrzi a vlastnili řadu dalších vesnic v okolí (erbovní znamení Malovců, červeně uzděný zlatý půlkůň v modrém poli, je dnes součástí znaku obce). V roce 1598 Bohuslav Malovec přikoupil hrad Hluboká a přesídlil na něj. Po Bohuslavově smrti roku 1608 si jeho tři synové dědictví rozdělili, přičemž byla dříteňská část od Hluboké oddělena a připadla Václavu Malovcovi. Zanedlouho se tito tři bratři zúčastnili českého stavovského odboje, pročež jim byly statky roku 1622 konfiskovány a odevzdány císařskému generálovi Baltazaru Marradasovi coby úhrada žoldu. Od těch dob sdílela Dříteň osudy s hlubockým panstvím. V roce 1661 od Marradasova vnuka Bartoloměje koupil Hlubokou hrabě Jan Adolf ze Schwarzenbergu; dříteňskou vrchností pak Schwarzenbergové byli až do zániku feudalismu. Od roku 1850 podnes je Dříteň samostatnou obcí. V období od 14. června 1964 do 23. listopadu 1990 bylo do obce Dříteň začleněno Nákří.[5]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 348 2 451 2 445 2 436 2 502 2 507 2 328 1 756 1 661 1 381 1 263 1 167 1 294 1 522 1 633
Počet domů 299 321 330 334 354 357 398 440 408 383 369 376 504 574 620

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Místní části

[editovat | editovat zdroj]

(údaje ze sčítání lidu, celkem 504 domů a 1294 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Dříteň, k. ú. Dříteň, 13,01 km², 138 domů, 587 obyvatel
    • ZSJ Pazderna
  • Chvalešovice; k. ú. Chvalešovice, 14,26 km², 70 domů, 153 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
  • Libív; k. ú. Dříteň, 7 domů, 8 obyvatel, od 12. června 1960, předtím část obce Velice
  • Malešice; k. ú. Chvalešovice, 55 domů, 109 obyvatel, od 1. července 1985, předtím část obce Temelín
  • Radomilice; k. ú. Záblatí, 38 domů, 65 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
  • Strachovice; k. ú. Záblatí, 29 domů, 57 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí
  • Velice; k. ú. Dříteň, 63 domů, 120 obyvatel, od 12. června 1960, předtím samostatná obec
  • Záblatí; k. ú. Záblatí, 18,86 km², 55 domů, 115 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím samostatná obec
  • Záblatíčko; k. ú. Záblatí, 43 domů, 80 obyvatel, od 1. dubna 1976, předtím část obce Záblatí

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. října 2004.[8]

Sociální služby

[editovat | editovat zdroj]

Dům s pečovatelskou službou, zapsaný ústav Asistence Pomoc a Péče Slunečnice.[9][10]

V obci je hodně známý fotbal, ale v poslední době se také mluví o hokejbalu. HBK byl založen v září roku 2009 Tomášem Fišerem a Ladislavem Čiperou. Ze začátku se hokejbalistům nedařilo a první sezona byla hodně špatná. Hráči se seznamovali s pravidly hry a také se hrou jako takovou. Tento rok se jim vydařil a postoupili do čtvrtfinále play-off.

Ve vsi se také nachází fotbalový klub TJ Dříteň. Zde můžeme najít A-mužstvo, dorost, starší žáky a mladší žáky. Tento klub má dobré herní zázemí, až na mladší žáky hrají všichni A. třídu.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dřítni.
  • Zámek Dříteň, kulturní památka, obdélná patrová barokní budova s navazujícími hospodářskými stavbami svatého od středu obce. Původní malovecká tvrz, se ještě roku 1616 popisovala jako „starožitná, mnohými potřebami a pokoji k bytu pohodlná“, nedlouho poté však vyhořela a půl století zůstávala bez využití. Teprve v letech 1668 až 1774 byla pohořelá tvrz podle projektu Giacoma Antonia de Maggi rekonstruována na obydlí pro vrchnostenské úředníky. Po rozsáhlé rekonstrukci se zámek stal sídlem místního obecního úřadu.[11]
  • Kostel svatého Dismase z roku 1691, filiální k farnosti Bílá Hůrka – kulturní památka; kostel byl postavený podle projektu Giacoma Antonia de Maggi.[12]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1751 –
  • Kovárna z roku 1855, je využita jako hospoda

Mezi další kulturní památky na území obce patří např.:

  • Schwarzenberský dvůr (Radomilice čp. 10), původně tvrz[13]
  • Roubená stodola u čp. Radomilice 10[14] [pozn. 1]

Přírodní rezervace

[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Záblatí je přírodní rezervace Radomilická mokřina.

  • Jan Kostěnec (1834–1905), český malíř, ilustrátor a středoškolský pedagog, narozen v Bílé Hůrce
  • Tomáš Dubský (1874–1965), loutkář
  • Rudolf Dvořák (1860–1920), orientalista, narozen v Dřítni
  • Ladislav Dvořák (1870–1933), prof. círk. dějin, ředitel vídeňského Frintanea, prelát v Českém Krumlově, prefekt malého semináře v Českých Budějovicích, narozen v Bílé Hůrce
  • Emilian Soukup, vlastním jménem František Soukup (1886–1962), teolog, narozen v Malešicích
  1. ↑ Kulturní památka je v havarijním stavu.
  1. 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Sčítací operáty, Moravský zemský archiv v Brně. www.mza.cz [online]. [cit. 2026-08-26]. Dostupné online.
  5. ↑ KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
  8. ↑ Udělené symboly – Dříteň [online]. 2004-10-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
  9. ↑ Dům s pečovatelskou službou - Oficiální stránky obce Dříteň. www.obecdriten.cz [online]. [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  10. ↑ Asistence Pomoc a Péče Slunečnice z. ú. [online]. 2017-09-26 [cit. 2026-09-18]. Dostupné online.
  11. ↑ TALÍŘOVÁ, Elmira. Chátrající zámek Dříteň odkoupila a opravila. Teď do něj přesunula obecní úřad. Budějcká Drbna [online]. 2020-09-05 [cit. 2020-09-06]. Dostupné online.
  12. ↑ kostel sv. Dismase - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
  13. ↑ Zemědělský dvůr Schwarzenberský [online]. NPÚ [cit. 2026-03-27]. Dostupné online.
  14. ↑ Roubená stodola [online]. NPÚ [cit. 2027-03-27]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]