Strýčice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Strýčice
Strýčice. Vlevo obecní úřad, na pozadí kostel svatých Petra a Pavla
Znak obce StrýčiceVlajka obce Strýčice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0311 536032
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální území Radošovice u Českých Budějovic
Katastrální výměra 1,955[1] km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 62 (2018)[2] (e)
Nadmořská výška 423 m n. m.
PSČ 373 41
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území část
Adresa obecního úřadu Strýčice 10
37341 Hluboká nad Vltavou
Starosta Bohumír Miesbauer
Oficiální web: www.obecstrycice.cz
Email: obecstrycice@seznam.cz
Strýčice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Strýčice
Strýčice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Strýčice (něm. Stritschitz) se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 16 km zsz. od Českých Budějovic. Leží na západním okraji Českobudějovické pánve (podcelek Blatská pánev, okrsek Zlivská pánev), při soutoku Lužického a Babického potoka. Žije zde 62[2] obyvatel.

V obci sídlí základní škola prvního i druhého stupně se spádovostí pro široké okolí (24 vesnic). Tato obec je (spolu se sousední obcí) jedním z případů, kde není dořešen požadavek zákona o obcích, podle něhož obec má být tvořena jedním nebo více celými katastrálními územími. Obec Strýčice nemá samostatné katastrální území,[3] území obce je tvořeno částí katastrálního území Radošovice u Českých Budějovic, jehož zbylá část patří k obci Radošovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historický vývoj počtu obyvatel[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 92 91 88 78 74 80 83 64 91 102 75 59 50 58

První písemná zmínka o vsi (Strischicz) pochází z roku 1292, kdy král Václav II. poskytl klášteru ve Vyšším Brodě náhradou za Němčice a další majetek mimo jiné právě vesnici Strýčice s kostelem.

Ves byla až do poloviny 20. století národnostně německá, kupříkladu před první světovou válkou bylo ze 74 obyvatel 72 Němců a 2 Češi. Podle Strýčic (neboť zde byla farní správa) se nazýval i zdejší jazykový ostrov. Kromě nich do něj spadaly i Dobčice, Holašovice, Lipanovice, Radošovice a Záboří.[6] Někdy jsou do něj zařazovány i Chvalovice, Horní a Dolní Chrášťany a Babice.[7]

Po zrušení poddanství vyšebrodskému klášteru náležely Strýčice od roku 1850 do roku 1949 k obci Záboří, poté od roku 1950 do poloviny roku 1985 tvořily část obce Radošovice, mezi 1. červencem 1985 a 23. listopadem 1990 spadaly pod obec Žabovřesky. Od 24. listopadu 1990 jsou Strýčice samostatnou obcí.[8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatých Petra a Pavla
  • Farní kostel sv. Petra a Pavla, stojí, obklopen hřbitovem uprostřed vsi. V jádru jednolodní románská stavba s pravoúhlým presbytářem byla v pozdně gotickém období zvýšena a rozšířena o pětiboce ukončenou loď po jižní straně. Ze západního průčelí vystupuje hranolová věž s dochovaným zvonem z roku 1585; její špice je obydlena čapím hnízdem. Kostel je kulturní památkou od roku 1958.[9]
  • Vodní mlýn č. p. 4 (Reitingerův mlýn), technická památka s dochovaným funkčním mlýnským zařízením (v provozu do roku 1975). Mlýn je kulturní památkou od roku 1958.[10]
  • Školní muzeum, dokumentující na dobových předmětech každodenní život na venkově v minulosti (přístupno příležitostně nebo na požádání)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. obec Strýčice, Registr sčítacích obvodů a budov, ČSÚ
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  3. ČÚZK: INSPIRE téma Územní správní jednotky (AU)
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, 1. díl. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 196–197. 
  5. Databáze demografických údajů za obce ČR
  6. HOLANOVÁ, Adéla. Selské baroko v oblasti strýčického jazykového ostrova. Brno, 2010 [cit. 2017-12-14]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav evropské etnologie. Vedoucí práce Miroslav Válka. s. 6. Dostupné online.
  7. KNOFOVÁ, Margarete. Strýčický jazykový ostrůvek v jižních Čechách [online]. Náš směr [cit. 2017-12-14]. Dostupné online. 
  8. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  9. Národní památkový ústav: MonumNet
  10. Národní památkový ústav: MonumNet

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLAHUSCH, Friedrich, et al. Die Stritschitzer Sprachinsel in Südböhmen : Stritschitz, Saborsch, Hollschowitz, Linden, Dobschitz, Kollowitz, Untergroschum, Obergroschum, Bowitz und Roschowitz. Fulda: Schwob digitaldruck, 2011. 353 s. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]