Mydlovary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Českobudějovicku. O části obce Křelovice pojednává článek Mydlovary (Křelovice).
Mydlovary

Kaple Nejsvětější Trojice v obci
Znak obce MydlovaryVlajka obce Mydlovary
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0311 535281
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností České Budějovice
Pověřená obec Zliv
Historická země Čechy
Katastrální území Mydlovary u Dívčic
Katastrální výměra 4,13 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 311 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 405 m n. m.
PSČ 373 49
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Mydlovary 19
37349 Mydlovary
Starosta Petr Ciglbauer
Oficiální web: www.mydlovary.cz
Email: obec@mydlovary.cz
Mydlovary v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Mydlovary
Mydlovary
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Mydlovary se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, severozápadním směrem zhruba 3 km od Zlivi a 16 km od Českých Budějovic. Mydlovary jsou jednou z devíti historických vsí tzv. Zbudovských Blat. Žije zde 311[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nález skleněných korálků z doby železné dokazuje přítomnost člověka na území dnešních Mydlovar již v tehdejší době. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368.[2] Po zrušení poddanské závislosti na schwarzenberském panství Hluboká představovaly Mydlovary od roku 1850 samostatnou obec (do roku 1920 byla její součástí i ves Zahájí). V roce 1960 byl k obci připojen Zbudov. Ke dni 14. června 1964 se Mydlovary i Zbudov začlenily pod obec Dívčice, Mydlovary se pak znovu osamostatnily 24. listopadu 1990.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Boží muka v jihovýchodní části obce
  • Kaple Nejsvětější Trojice
  • Pomník obětem první světové války

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V okolí Mydlovar i přímo pod samotnou vsí se rozkládá velké ložisko lignitu; první pokusy o jeho dobývání byly činěny již roku 1836. Ve velkém měřítku těžební činnost započala až v letech 1917/18 otevřením povrchového dolu Svatopluk. V roce 1922 byla k zužitkování této nekvalitní, ale levné suroviny zprovozněna Elektrárna Mydlovary (EMy), během následujících dvou desetiletí postupně rozšiřovaná v tehdy nejvýznamnější energetický zdroj v jižních Čechách o více než 100 MW instalovaného výkonu. Postupem času se důl vyčerpal (od zvažovaného zrušení vsi a přesídlení obyvatel bylo upuštěno) a elektrárna přešla na hnědé uhlí, dovážené ze Sokolovska. Rozlehlé vytěžené prostory našly využití jako odkaliště chemické zpracovny uranových rud MAPE, uvedené do provozu roku 1962. Elektrárna začala sloužit jako teplárna nejprve pro tento závod, pak i pro město Zliv (1967) a v roce 1974 byl z Mydlovar zprovozněn parovod k posílení vytápění Českých Budějovic, s délkou přes 15 km tehdy největší svého druhu v Československu. Loužení uranu v MAPE skončilo v roce 1991, rekultivace odkališť stále probíhá (s předpokládaným završením kolem roku 2024). K roku 1998 skončila v EMy výroba elektřiny, v roce následujícím byla po čtvrt stoleté službě odpojena dodávka páry do Českých Budějovic. Objekt, od roku 2001 kompletně přestrojený na zemní plyn, dnes slouží jako teplárna pro blízké okolí; existuje záměr využít lokalitu pro spalovnu odpadu.[4]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Kovář: Českobudějovicko, levý břeh Vltavy
  3. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice : Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.  
  4. DUFEK, Vladimír. Stavební listy - Energetický areál Karolína Mydlovary [online]. [cit. 2008-12-04]. Online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]