Dubičné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dubičné
Znak obce DubičnéVlajka obce Dubičné
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0311 535788
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální území Dubičné
Katastrální výměra 3,26 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 394 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 476 m n. m.
PSČ 373 71
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Dubičné 15
373 71 Rudolfov
Starosta Ing. Vladimír Hronek
Oficiální web: www.dubicne.cz
Email: obec.dubicne@cbox.cz
Dubičné v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Dubičné
Red pog.svg
Dubičné
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dubičné (dříve úředně Dubíkov, německy Dubiken) je obec v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 5 km východně od centra Českých Budějovic. V roce 2014 zde žilo 349 obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec představuje jednu část a katastrální území (Dubičné), tvoří ji však tři základní sídelní jednotky, oddělené kopcem Dlouhý vrch (551 m). První je vlastní ves Dubičné pod jeho severozápadním úpatím, druhou osada Malé Dubičné na jihovýchodním konci návrší (1 km jv. od Dubičného), třetí pak osada Na Samotách, situovaná na jižním úbočí (3/4 km jižně).

(údaje ze sčítání lidu, celkem 345 obyvatel k 1. březnu 2011)

  • Dubičné; 219 obyvatel
  • Malé Dubičné; 52 obyvatel
  • Na Samotách; 74 obyvatel

Historie[editovat | editovat zdroj]


Dubičné

Počet obyvatel
Rok Počet obyvatel
1971 184
1975 167
1991 269
1995 265
2000 273
2005 316
2010 337
2014 349
Zdroj: Databáze demografických údajů
za obce ČR na czso.cz

Ves vznikla někdy koncem 13. či během 14. století na pozemcích královského města České Budějovice, jemuž pak Dubičné bylo poddáno po celou dobu feudálního zřízení. První písemná zmínka o vsi (Dubiczen) pochází z roku 1377, kdy jistý Henzl Ayrer z Dubičného věnoval plat budějovickému kostelu. K roku 1384 je v Dubičném zaznamenáno devět usedlostí.

Podobně jako u dalších sousedních sídel ležících v Rudolfovském rudním revíru vzniklo ve druhé polovině 16. století v okolí Dubičného na dvě desítky dolů, v nichž se dobývalo stříbro (nesly jména jako Česká koruna, Všech svatých, Prorok Nathan, Král David, Svatý Štěpán aj.).

V roce 1798 si sedlák Antonín Kneissl zbudoval první usedlost v místech nynějšího Malého Dubičného, k níž v průběhu 19. i 20. století zvolna přibývaly další domy. Ves bývala v minulosti národnostně smíšená, kupř. při sčítání lidu roku 1910 z 280 obyvatel jich udávalo obcovací řeč českou 172, německou 108.

Od vzniku obcí roku 1850 bylo Dubičné samostatnou obcí, pod kterou patřila do roku 1892 i ves Hlincova Hora, za nacistické okupace v letech 19431945 byla nakrátko nuceně přičleněno k obci Vráto, poté znovu samostatné až do konce roku 1975, kdy se stalo součástí města Rudolfova. Status obce Dubičné znovu získalo ke dni 24. listopadu 1990.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2006-2014 Pavel Brůžek
  • od 2014 Ing. Vladimír Hronek

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • hraniční kámen − mezník v chatové kolonii je kulturní památkou[2]
  • Kaple sv. Antonína a Panny Marie z roku 1834, na návsi v Dubičném
  • Pomník padlým v 1. světové válce z roku 1922, tamtéž na návsi
  • Kaple Panny Marie, sv. Antonína a sv. Václava z let 19271928, v Malém Dubičném
  • Dlouhý vrch (551 m), obvykle zvaný spíše Dubičák či Dubiňák. Vrchol s božími muky poskytuje kruhový výhled na Českobudějovicko, západní svah je lokalitou pro závěsné létání (letecký výcvik na kluzácích zde probíhal již od roku 1932), nachází se na něm též lyžařský vlek. Na úpatí kopce je letecký pomníček.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. web MonumNet

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]