Plav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o české obci. Další významy jsou uvedeny na stránce Plav (rozcestník).
Plav
Náves v Plavu, č. p. 16
Náves v Plavu, č. p. 16
Znak obce PlavVlajka obce Plav
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0311 535346
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností České Budějovice
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 419 (2020)[1]
Rozloha 5,10 km²
Katastrální území Plav
Nadmořská výška 406 m n. m.
PSČ 370 07
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Plav
Plav 57
370 07 České Budějovice
obec@plav.cz
Starostka Oldřiška Ribolová
Oficiální web: www.plav.cz
Plav na mapě
Plav
Plav
Další údaje
Kód části obce 121541
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plav (lidově a do roku 1924 úředně Plavo, německy Plaben) je obec v okrese České BudějoviceJihočeském kraji, na obou březích řeky Malše zhruba 8,5 km jižně od centra Českých Budějovic. Žije zde 419[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O starobylosti osídlení na katastrálního území obce svědčí předhistorické mohylové pohřebiště v přilehlém lese, archeologicky prozkoumané roku 1866 Františkem Stulíkem (šlo o první archeologický průzkum v Jižních Čechách).

První písemná zmínka o vsi (Plawe) pochází z roku 1259, a následně 1262, kdy ji Vok z Rožmberka v závěti odkázal cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Roku 1273 ji klášter směnil s králem Přemyslem Otakarem II. za Němčice, za následujícího panovníka Václava II. se v roce 1292 Plav opět vrátil do držení vyšebrodského kláštera, v němž pak zůstal po celá staletí až do zrušení poddanství. Od roku 1400 až do 16. století se v Plavě vařilo pivo, což českobudějovičtí, pro něž byla ves na hranici jejich mílového práva, považovali za nevítanou konkurenci. Roku 1571 postihl Plav požár, při kterém vyjma tří stodol vyhořela celá ves i s mlýnem. Za napoleonských válek údajně v obci zemřeli a u kapličky před čp. 15 jsou pochováni dva francouzští vojáci z oddílu zde ubytovaného. Roku 1894 byla dostavěna škola (fungovala do roku 1979), v letech 1912 až 1913 vybudován silniční most přes Malši.

Od roku 1850 do roku 1976 byl Plav samostatnou obcí, do roku 1956 s osadou Heřmaň. V následujícím období počínaje 30. dubnem 1976 a konče 23. listopadem 1990 tvořil součást obce Doudleby. Od této doby má Plav znovu status obce. Velké škody ve vsi napáchala povodeň v srpnu 2002, kdy voda v domech dosahovala výšky až 1,8 m.

Obnovení břehů[editovat | editovat zdroj]

Mostek přes náhon

Obec Plav je dlouhodobě vystavována významným povodňovým škodám při zvýšených vodních stavech. V současnosti vlivem snížení intenzity zemědělské výroby se na některých zemědělsky opuštěných pozemcích při toku rozmáhá nekvalitní náletový porost. Pro další snížení povodňové hladiny v obci je však zásadní snížit výchozí odtokovou hladinu pod profilem komunikačního násypu. Záměrem je zřízení přirozeného povodňového obtoku v prodloužení osy koryta mlýnského odpadu před jeho nevhodným odbočením zpět do řečiště. Terénní průleh je navrženo po okraji původní nivy a jeho smyslem je posílení povodňové průtočnosti koryto mlýnského odpadu pod mostem – tím dojde ke snížení odtokové hladiny pod mostem a dále i ke snížení povodňových hladin v intravilánu obce Plav. Území má zázemí pro vznik fauny a flory. Podmínkou je, že projde určitou úpravou. Zásadní úpravou je cílem zavodnění tohoto území s cílem oživit předmětné území přiblížením se původní trase toku. Postupný vznik většího biocentra především ptačí, obojživelné i rybí populace, které dnes v podstatě neexistuje.

Vzdutí vody umožní nové vodní plochy – tůně. Přívod vody bude řešení úseku potrubí za komunikaci otevřeným malým korytem. Navržená tůň bude zapuštěna v terénu. V ploše tůně je ponechána řada ostrůvků vegetace pro účel jejich využití vodním ptactvem. Tůň je navržena jako průtočná s přítokem z mlýnského odpadu. Odtok bude řešen otevřeným korytem.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1993–2014 Jaroslav Hlach
  • od 2014 Oldřiška Ribolová

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Mohylové pohřebiště s 35 mohylami ze střední doby bronzové, doby halštatské a časně laténské. v lese západně od obce (prsť odtud byla použita při slavnostním položení základního kamene k Národnímu divadlu v roce 1868). V roce 2017 byla z důvodu stavby dálnice D3 zrušena památková ochrana u tří mohyl. Byl zde proveden archeologický výzkum, který přinesl mnoho významných poznatků. Nálezy potvrdily osídlení v střední době kamenné, bronzové, byly nalezeny i pozůstatky keltského osídlení. První lidské aktivity na tomto místě je možné datovat do období zhruba 9. až 7. tisíciletí před naším letopočtem.[2][3][4]
  • Pozdně renesanční špýchary u čp. 2 a čp. 3
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1882 na ostrohu nad Malší
  • Kaplička z první poloviny 19. století při silnici do Českých Budějovic
  • Výklenková kaplička z roku 1937
  • Zděná boží muka z počátku 19. století
  • Lávka s rechlemi (stavidly k zadržování plaveného dříví), technická památka z let 1895 až 1896
  • Pomník třicátého výročí zrušení roboty

Na rozhraní katastrálních území Plavu a Heřmaně byla v letech 1973–1982 vybudována Úpravna vody Plav, která upravuje vodu z VD Římov a zásobuje jí celou českobudějovickou aglomeraci. Průměrná kapacita úpravny je 800 l/s, maximální projektovaná 1424 l/s.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi Plavem a Plavnicí přechází šikmo údolí Plavnického potoka stavba dálnice D3.[5]

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Hlach, starosta obce
  • Jan Erhart (* 1856), starosta obce
  • Vilém Erhart (1914–1996), optik a amatérský astronom, autor publikací z astronomické optiky.
  • Josef Erhart (1923–2009), fotograf a spisovatel
  • Vojtěch Honás (* 1874), malíř
  • Jan Vaclík (1830–1917), český diplomat a publicista
  • Jan Baptista Vaclík (5. června 1855 – 25. ledna 1933) první generální ředitel rakouské polní pošty; po vzniku Československa byl předsedou poštovního oddìlení v odboru pro spisovou rozluku generálního konzulátu Československa ve Vídni, čestný občan Plava[6][7][8][9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. mohylové pohřebiště - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  3. V místě, kde se bude stavět dálnice, žili lidé už před 11 tisíci lety. České Budějovice [online]. 2018-10-09 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. CHVOJKA, Ondřej; ZAVŘEL, Petr. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihočeského muzea v Českých Budějovicích za rok 2017. 2018: [s.n.] ISBN 978-80-87311-89-9. Kapitola ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM PRAVĚKÝCH MOHYL U PLAVA V TRASE DÁLNICE D3, s. 71-74. 
  5. Informační publikace o dálnici D3. [s.l.]: ŘSD ČR, 2016. 
  6. KRAMÁŘ, Jan. Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918–1938. Paginame historiae. Sborník Národního archivu. Roč. 2008, čís. 16, s. 213–278. Dostupné online. 
  7. MATĚJKOVÁ, Kamila. Vánoce v poli 1914–1918 Jihočeské muzeum 2. 12. 2017 – 7. 1. 2018. Informační centrum pro mládež České Budějovice [online]. 2017-11-28 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  8. Rakousko-uherskou polní poštu vedl Čech. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  9. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]