Plav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o české obci. O stejnojmenném časopise pojednává článek Plav (časopis).
Plav
Náves v Plavu, č. p. 16

Náves v Plavu, č. p. 16

znak obce Plavvlajka obce Plavznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0311 535346
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): České Budějovice (CZ0311)
obec s rozšířenou působností: České Budějovice
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Plav
katastrální výměra: 5,10 km²
počet obyvatel: 396 (2017)[1] (e)
nadmořská výška: 406 m n. m.
PSČ: 370 07
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Plav
Plav 57
370 07 České Budějovice
starosta / starostka: Oldřiška Ribolová
Oficiální web: www.plav.cz
E-mail: obec@plav.cz
Plav na mapě
Plav
Red pog.svg
Plav
Zdroje k infoboxu a částem obce

Plav (lidově a do roku 1924 úředně Plavo, něm. Plaben) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, na obou březích řeky Malše zhruba 8,5 km jižně od centra Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 377 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O starobylosti osídlení na katastru obce svědčí předhistorické mohylové pohřebiště v přilehlém lese, archeologicky prozkoumané roku 1866 Františkem Stulíkem (šlo o první archeologický průzkum v Jižních Čechách). První písemná zmínka o vsi (Plawe) pochází z roku 1259, a následně 1262, kdy ji Vok z Rožmberka v závěti odkázal cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Roku 1273 ji klášter směnil s králem Přemyslem Otakarem II. za Němčice, za následujícího panovníka Václava II. se v roce 1292 Plav opět vrátil do držení vyšebrodského kláštera, v němž pak zůstal po celá staletí až do zrušení poddanství. Od roku 1400 až do 16. století se v Plavě provozovalo vaření piva, což českobudějovičtí, pro něž byla ves na hranici jejich mílového práva, považovali za nevítanou konkurenci. Roku 1571 postihl Plav požár, při kterém vyjma tří stodol vyhořela celá ves i s mlýnem. Za napoleonských válek údajně v obci zemřeli a u kapličky před č. p. 15 jsou pochováni dva francouzští vojáci z oddílu zde ubytovaného. Roku 1894 byla dostavěna škola (fungovala do roku 1979), v letech 19121913 vybudován silniční most přes Malši. Od roku 1850 do roku 1976 byl Plav samostatnou obcí, do roku 1956 s osadou Heřmaň. V následujícím období počínaje 30. dubnem 1976 a konče 23. listopadem 1990 tvořil součást obce Doudleby. Od této doby má Plav znovu status obce. Velké škody ve vsi napáchala povodeň v srpnu 2002, kdy voda v domech dosahovala výšky až 1,8 m.

Obnovení břehů[editovat | editovat zdroj]

Obec Plav je dlouhodobě vystavována významným povodňovým škodám při zvýšených vodních stavech. V současnosti vlivem snížení intenzity zemědělské výroby se na některých zemědělsky opuštěných pozemcích při toku rozmáhá nekvalitní náletový porost. Pro další snížení povodňové hladiny v obci je však zásadní snížit výchozí odtokovou hladinu pod profilem komunikačního násypu. Záměrem je zřízení přirozeného povodňového obtoku v prodloužení osy koryta mlýnského odpadu před jeho nevhodným odbočením zpět do řečiště. Terénní průleh je navrženo po okraji původní nivy a jeho smyslem je posílení povodňové průtočnosti koryto mlýnského odpadu pod mostem – tím dojde ke snížení odtokové hladiny pod mostem a dále i ke snížení povodňových hladin v intravilánu obce Plav. Území má zázemí pro vznik fauny a flory. Podmínkou je, že projde určitou úpravou. Zásadní úpravou je cílem zavodnění tohoto území s cílem oživit předmětné území přiblížením se původní trase toku. Postupný vznik většího biocentra především ptačí, obojživelné i rybí populace, které dnes v podstatě neexistuje.

Vzdutí vody umožní nové vodní plochy-tůně.Přívod vody bude řešení úseku potrubí za komunikaci otevřeným malým korytem. Navržená tůň bude zapuštěna v terénu. V ploše tůně je ponechána řada ostrůvků vegetace pro účel jejich využití vodním ptactvem. Tůň je navržena jako průtočná s přítokem z mlýnského odpadu. Odtok bude řešen otevřeným korytem.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1993-2014 Jaroslav Hlach
  • od 2014 Oldřiška Ribolová

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mostek přes náhon
  • Mohylové pohřebiště v lese západně od obce (prsť odtud byla použita při slavnostním položení základního kamene k Národnímu divadlu v roce 1868)
  • Pozdně renesanční špýchary u č. p. 2 a č. p. 3
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1882 na ostrohu nad Malší
  • Kaplička z první poloviny 19. století při silnici do Českých Budějovic
  • Výklenková kaplička z roku 1937
  • Zděná boží muka z počátku 19. století
  • Lávka s rechlemi (stavidly k zadržování plaveného dříví), technická památka z let 18951896
  • Pomník 30. výročí zrušení roboty

Na rozhraní katastrů Plavu a Heřmaně byla v letech 1973-82 vybudována Úpravna vody Plav, která upravuje vodu z VD Římov a zásobuje jí celou českobudějovickou aglomeraci. Průměrná kapacita úpravny je 800 l/s, maximální projektovaná 1424 l/s.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Hlach, starosta obce
  • Jan Erhart (*1856), starosta obce
  • Vojtěch Honás (*1874), malíř

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]