Plav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o české obci. Další významy jsou uvedeny na stránce Plav (rozcestník).
Plav
Náves v Plavu, č. p. 16
Náves v Plavu, č. p. 16
Znak obce PlavVlajka obce Plav
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel438 (2023)[1]
Rozloha5,10 km²[2]
Katastrální územíPlav
Nadmořská výška406 m n. m.
PSČ370 07
Počet domů143 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduPlav 57
370 07 České Budějovice
obec@plav.cz
StarostaIng.František Urban
Oficiální web: www.plav.cz
Plav na mapě
Plav
Plav
Další údaje
Kód obce535346
Kód části obce121541
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plav (lidově a do roku 1924 úředně Plavo, německy Plaben) je obec v okrese České BudějoviceJihočeském kraji, na obou březích řeky Malše zhruba 8,5 km jižně od centra Českých Budějovic. Žije zde 438[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

O starobylosti osídlení na katastrálního území obce svědčí předhistorické mohylové pohřebiště v přilehlém lese, archeologicky prozkoumané roku 1866 Františkem Stulíkem (šlo o první archeologický průzkum v Jižních Čechách).

První písemná zmínka o vsi (Plawe) pochází z roku 1259, a následně 1262, kdy ji Vok z Rožmberka v závěti odkázal cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě. Roku 1273 ji klášter směnil s králem Přemyslem Otakarem II. za Němčice, za následujícího panovníka Václava II. se v roce 1292 Plav opět vrátil do držení vyšebrodského kláštera, v němž pak zůstal po celá staletí až do zrušení poddanství. Od roku 1400 až do 16. století se v Plavě vařilo pivo, což českobudějovičtí, pro něž byla ves na hranici jejich mílového práva, považovali za nevítanou konkurenci. Roku 1571 postihl Plav požár, při kterém vyjma tří stodol vyhořela celá ves i s mlýnem. Za napoleonských válek údajně v obci zemřeli a u kapličky před čp. 15 jsou pochováni dva francouzští vojáci z oddílu zde ubytovaného. Roku 1894 byla dostavěna škola (fungovala do roku 1979), v letech 1912 až 1913 vybudován silniční most přes Malši.

Od roku 1850 do roku 1976 byl Plav samostatnou obcí, do roku 1956 s osadou Heřmaň. V následujícím období počínaje 30. dubnem 1976 a konče 23. listopadem 1990 tvořil součást obce Doudleby. Od této doby má Plav znovu status obce. Velké škody ve vsi napáchala povodeň v srpnu 2002, kdy voda v domech dosahovala výšky až 1,8 m.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1993–2014 Jaroslav Hlach
  • od 2014 Oldřiška Ribolová
  • od 2022 Martin Berka
  • od 2023 František Urban

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V lese západně od obce se nachází mohylové pohřebiště s 35 mohylami ze střední doby bronzové, doby halštatské a časně laténské. (Prsť odtud byla použita při slavnostním položení základního kamene k Národnímu divadlu v roce 1868.) V roce 2017 byla z důvodu stavby dálnice D3 zrušena památková ochrana u tří mohyl. Byl zde proveden archeologický výzkum, který přinesl mnoho významných poznatků. Nálezy potvrdily osídlení v střední době kamenné, bronzové, byly nalezeny i pozůstatky keltského osídlení. První lidské aktivity na tomto místě je možné datovat do období zhruba 9. až 7. tisíciletí před naším letopočtem.[4][5][6]
  • Pozdně renesanční špýchary u čp. 2 a čp. 3
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1882 na ostrohu nad Malší
  • Kaplička z první poloviny 19. století při silnici do Českých Budějovic
  • Výklenková kaplička z roku 1937
  • Zděná boží muka z počátku 19. století
  • Lávka s rechlemi (stavidly k zadržování plaveného dříví), technická památka z let 1895 až 1896
  • Pomník třicátého výročí zrušení roboty

Na rozhraní katastrálních území Plavu a Heřmaně byla v letech 1973–1982 vybudována Úpravna vody Plav, která upravuje vodu z VD Římov a zásobuje jí celou českobudějovickou aglomeraci. Průměrná kapacita úpravny je 800 l/s, maximální projektovaná 1424 l/s.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Mezi Plavem a Plavnicí přechází šikmo údolí Plavnického potoka stavba dálnice D3.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Hlach, starosta obce
  • Jan Erhart (* 1856), starosta obce
  • Vilém Erhart (1914–1996), optik a amatérský astronom, autor publikací z astronomické optiky.
  • Josef Erhart (1923–2009), fotograf a spisovatel
  • Vojtěch Honás (* 1874), malíř
  • Jan Vaclík (1830–1917), český diplomat a publicista
  • Jan Baptista Vaclík (5. června 1855 – 25. ledna 1933) první generální ředitel rakouské polní pošty; po vzniku Československa byl předsedou poštovního oddìlení v odboru pro spisovou rozluku generálního konzulátu Československa ve Vídni, čestný občan Plava[7][8][9][10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Mohylové pohřebiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  5. V místě, kde se bude stavět dálnice, žili lidé už před 11 tisíci lety. budejovice.rozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2018-10-09 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 
  6. CHVOJKA, Ondřej; ZAVŘEL, Petr. Výroční zpráva Jihočeského muzea v Českých Budějovicích za rok 2017. 2018: [s.n.] ISBN 978-80-87311-89-9. Kapitola Archeologický výzkum pravěkých mohyl u Plava v trase dálnice D3, s. 71–74. 
  7. KRAMÁŘ, Jan. Poštovní muzeum a jeho sbírkotvorná činnost v letech 1918–1938. Paginame historiae. Sborník Národního archivu. Roč. 2008, čís. 16, s. 213–278. Dostupné online. 
  8. MATĚJKOVÁ, Kamila. Vánoce v poli 1914–1918 Jihočeské muzeum 2. 12. 2017 – 7. 1. 2018. Informační centrum pro mládež České Budějovice [online]. 2017-11-28 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  9. Rakousko-uherskou polní poštu vedl Čech. iDNES.cz [online]. [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 
  10. MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]