Přeskočit na obsah

Vok I. z Rožmberka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vok I. z Rožmberka
Vok I. z Rožmberka (rytina J. Hellicha podle gotického originálu)
Vok I. z Rožmberka (rytina J. Hellicha podle gotického originálu)
Hejtman ve Štýrsku
PanovníkPřemysl Otakar II.
Hejtman v Horních Rakousích
PanovníkPřemysl Otakar II.
Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1255 – 4. června 1262
PanovníkPřemysl Otakar II.
PředchůdceZdislav
NástupceJindřich z Lichtenburka

Narození1210
Úmrtí3. září 1262 (ve věku 51–52 let) nebo 3. června 1262 (ve věku 51–52 let)
Štýrský Hradec
Místo pohřbeníVyšebrodský klášter
ChoťHedvika ze Schaunberga
RodičeVítek III. z Prčice a Plankenberka a Kunhuta z Schönheringu
DětiJindřich I. z Rožmberka
Vítek II. z Příběnic
PříbuzníMarkéta z Rožmberka, Petr I. z Rožmberka a Eliška z Rožmberka[1] (vnoučata)
RodRožmberkové
CommonsVok I. von Rosenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vok I. z Rožmberka, „Woko de Rosenberch“ († 3. června[2][3][4] nebo 4. června[zdroj?] 1262, Štýrský Hradec) byl český šlechtic z rozrodu Vítkovců, nejvyšší maršálek Českého království a zakladatel hradu Rožmberk, podle něhož se jeho potomstvo nadále psalo. Poprvé je zmiňován v listinách Václava I. z 22. června 1250 jako „Woko de Rosenberch“. Vok z Rožmberka založil město Prudník.

Kariéra dvořana

[editovat | editovat zdroj]
Vokova pečeť

Narodil se jako syn Vítka z Prčice a Plankenberka. Poté, co na trůn nastoupil Přemysl Otakar II., obdržel Rožmberk funkci nejvyššího maršálka, ve které je doložen již roku 1255, kdy se společně s králem účastnil křížové výpravy do Pruska. Roku 1256 se Vok z Rožmberka dostal s ozbrojenými oddíly až k městu Burghausen a v téže době byl také jmenován hejtmanem v Horních Rakousích. Roku 1257 se zúčastnil nečekaného vpádu českého vojska do Bavorska, ale v bitvě u Mühldorfu došlo k proboření mostu na řece Inn a tak se za slib volného odchodu vzdal. Koncem roku 1260 získal od krále za věrné služby hrabství Raabs v Rakousích. Aktivní účast ve vítězné bitvě u Kressenbrunu vynesla Vokovi hejtmanství ve Štýrsku. Účast v bitvě u Lávy zapříčinila zaznamenání Rožmberka a jeho honosného doprovodu v díle Fürstenbuch vídeňského měšťana Janse Enikela.

Vokovou manželkou byla Hedvika ze Schaunberga, vdova po Jindřichovi z Kuenringu. Ke svatbě došlo v souvislosti s převzetím rakouských zemí Přemyslem Otakarem II., který byl provázen řadou sňatků mezi šlechtickými rody vládnoucími pohraničí obou zemí. Byla to zřejmě právě Hedvika, která měla podíl na založení Vokovy cisterciácké fundace ve Vyšším Brodě, nově založený klášter měl jako mateřský klášter rakouský Wilhering z kraje ovládaného Schaunbergy.

Dále se z Vokova života a jeho činů mnoho nedochovalo. Jeho jméno Wocco de Rosenberch je uvedeno na listině z 16. ledna roku 1256 v Olomouci jako svědka potvrzení krále Přemysla Otakara II. dopisem Václava I. z 18. ledna roku 1232 o svrchovanosti Velehradského opatství. Zachovaná je např. listina z června 1260 založení Vyšebrodského kláštera, listina z května 1261 rozšíření majetku vyšebrodského kláštera a závěť z června 1262 sepsaná ve Štýrském Hradci, kde také zemřel. Byl pohřben v rodinné hrobce ve vyšebrodském klášteře a regentkou nezletilých synů se stala vdova Hedvika.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 1 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2003-12-04 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 
  3. BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků II. Praha: Svoboda, 1985. 532 (374–905) s. S. 678. 
  4. Rosenberg [online]. Roskildes Historie [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (dánsky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3. 
  • LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8. 
  • NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
  • VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. 
  • Jihočeský sborník historický (ročník LVII/3)
  • MIKOVEC, Ferdinand Břetislav. Starožitnosti a Památky země České.. Ilustrace Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler. Praha: Kober a Markgraf, [1860]. Dostupné online. -kapitola Vok z Rožmberka, s. 94–98. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]