Vráto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vráto
Chybí zde svobodný obrázek
Znak obce VrátoVlajka obce Vráto
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0311 535796
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální území Vráto
Katastrální výměra 1,53 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 397 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 405 m n. m.
PSČ 370 01
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Vráto
Vráto 20
370 01 Vráto
Starosta Bc. Martin Muchka, MBA
Oficiální web: www.vrato.cz
Email: obec-vrato@seznam.cz
Vráto v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Vráto
Red pog.svg
Vráto
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vráto (něm. Brod) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 4 km východně od centra Českých Budějovic, při silnici do Rudolfova. Má 69 domů, 255 obyvatel a jeho katastrální výměra činí 153 ha. PSČ je 370 01, pošta České Budějovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o vsi (Brad, Brod) pocházejí z roku 1375.

V letech 18501951 bylo Vráto samostatnou obcí s osadou Hlinsko (před 1. světovou válkou čítala ves 837 obyvatel, z toho 556 české a 281 německé národnosti), v letech 1943-5 s osadou Dubičné; poté mezi roky 1952[2] a 1960 přičleněno k městuČeské Budějovice. V letech 1960-75 bylo opět samostatnou obcí s osadou Hlinsko, počínaje rokem 1976 byly obě vesnice připojeny k Rudolfovu. Status obce získalo Vráto znovu ke dni 24. listopadu 1990; osada Hlinsko, která do té doby sdílela osudy s Vrátem, však tehdy zůstala součástí Rudolfova.[3]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1860 mělo Vráto 31 domů, ve kterých žilo 216 převážně německy hovořících katolíků. Osada Hlinsko, která byla k Vrátu připojena roku 1850, byla česko-německá, tvořilo ji 17 domů + 2 samoty a dohromady v ní žilo 179 obyvatel katolického vyznání. Roku 1900 bylo ve Vrátu napočítáno 62 domů s 688 převážně německými obyvateli, Hlinsko mělo 24 domů a 160 obyvatel. K roku 1915 se ve Vrátu uvádí 837 obyvatel: 556 Čechů a 281 Němců. V osadě Hlinsko v té době žilo 179 Němců a 117 Čechů. Dohromady tak měla obec 1133 obyvatel. V roce 1921 bylo ve Vrátě, včetně Hlinska, 149 domů, ve kterých žilo 1400 obyvatel, z toho 996 se hlásilo k české národnosti a 369 k německé. V samotném Vrátu tedy bylo 106 domů a 1029 obyvatel (782 Čechů a 222 Němců), v osadě Hlinsko bylo 43 domů, ve kterých žilo 371 obyvatel, z nichž bylo 214 Čechů a 147 Němců. V roce 1930 bylo ve Vrátě 145 čísel popisných, ve kterých bydlelo 1100 lidí. Z nich se k Čechům hlásilo 862 osob a k Němcům 232. 674 bylo římských katolíků, 277 československých a 111 bez vyznání. V osadě Hlinsko bylo 61 čísel popisných se 451 obyvateli. 328 bylo české a 116 německé národnosti. Podle náboženské příslušnosti bylo z nich 322 římských katolíků, 97 členů československé církve a 24 bez vyznání.

V červnu a červenci 1945 byla ve Vrátě provedena konfiskace majetku německých obyvatel, kteří byli internováni ve sběrném táboře v nedalekém Suchém Vrbném a později odsunuti do Německa. V obci zůstalo jen několik Němců, žijících ve smíšených manželstvích. V roce 1946 odešlo menší množství převážně mladých obyvatel Vráta dosídlit pohraničí.

Roku 2001 mělo Vráto pouze 69 domů a 200 obyvatel. Jeho původní místní část Nové Vráto, která od roku 1960 spadá pod České Budějovice, měla v témže roce ovšem 191 domů a 695 obyvatel.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Budějovický učitel Willibald Böhm zaznamenal ještě ve 20. letech 20. století v nedalekém Rudolfově starobylou pověst. Praví se v ní zhruba toto: Jeden sedlák oral na poli mezi Vrátem a Rudolfovem. Před polednem se u něj zčista jasna objevila bíle oděná žena, která ho oslovila jménem a přikázala mu, ať koně přepřáhne do vozu a následuje jí. Sedlák poslechl a žena ho zavedla k bráně od podzemní chodby. Chodba ústila do sálu naplněného zlatými a stříbrnými mincemi. Když do něj sedlák chodbou dojel, žena zmizela a neznámý hlas na sedláka zavolal, ať si nabere, co uveze. Sedlák tak učinil a s plně naloženým vozem jel k východu. Neznámý hlas ho začal pokoušet, ať si nabere ještě víc, ale on rychle spěchal k ven. Sotva vyjel na světlo, odbilo poledne a brána s rámusem zmizela. Z podzemí ještě zaslechl výkřik: "Du hast dich gut beraten!" - "Dobře sis poradil!" Sedlák pak šťastně dorazil i s pokladem domů do Vráta.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple z doby kolem roku 1900

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Vládní nařízení č. 89/1951 Sb., jímž se připojují některé obce k Českým Budějovicům. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]