Hlavatce (okres České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlavatce
Dům čp. 33 u návesního rybníka
Dům čp. 33 u návesního rybníka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0311 535851
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností České Budějovice
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 151 (2020)[1]
Rozloha 5,04 km²
Katastrální území Hlavatce u Českých Budějovic
Nadmořská výška 403 m n. m.
PSČ 373 48
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Hlavatce 44
37348 Dívčice
obec_hlavatce@c-box.cz
Starosta Ing. Vladimír Švec
Oficiální web: www.obechlavatce.cz
Hlavatce na mapě
Hlavatce
Hlavatce
Další údaje
Kód části obce 146684
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hlavatce se nachází v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Malebná vesnička leží v mírně zvlněné krajině Zbudovských Blat, zhruba 5 km severovýchodně od Netolic a 19 km severozápadně od Českých Budějovic. Žije zde 151[1] obyvatel.

Geografická poloha[editovat | editovat zdroj]

Hlavatce na jihozápadě hraničí s obcí Olšovice, směrem na jih s katastrem Mahouš na jihovýchodě s Vlhlavy, na severovýchodě se Sedlcem, směrem na sever s Lékařovou Lhotou a na severozápadě s Podeřišti. Katastry byly částečně upraveny po založení JZD v Sedlci roku 1956. V katastru obce Hlavatce se nachází několik luk, zvaných Pode vsí, Pod Vrchy a U Mezníku, okolní vrchy nesou jména Štumpír, Liška, Stýskava a les Hlavaťák. Rybníky – Hlavatecký, rybníky obecní (první, druhý a třetí rybníček). Potok protéká západně a severně od vsi z Netolic kolem Lékařovy Lhoty k Sedlci, od Netolic se nazývá Ropačov, dále v oblasti Zbudovských Blat pak nese jméno Soudný.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Archeologické nálezy dokládají osídlení na katastru obce už v době předhistorické. Asi 400 m jihozápadně od kóty 433 byl nalezen mezolitický kamenný nástroj. Další osídlení bylo doloženo pro střední dobu bronzovou, dobu halštatskou, laténskou i raný středověk. Byla tu nalezena keramika ze 13.15. století v lokalitě Hláska - tyto nálezy mohou signalizovat existenci zaniklé středověké vesnice.

První písemná zmínka o vsi (Hlawatecz), tehdy příslušné k hradu Poděhusy, se vyskytuje v Rožmberském urbáři z roku 1379. V druhé polovině 15. století je zmiňován Jindřich Roubík z Hlavatec na Netolicích.[2] Po zrušení poddanské závislosti na schwarzenberském panství Libějovice se Hlavatce staly roku 1850 samostatnou obcí. Pouze v období 19431945 a 19601990 byla ves přičleněna k obci Sedlci.[3]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Hlavatce mají také hasičský sbor. Byl založen 6. ledna 1909.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kaplička sv. J. Nepomuckého
  • Kaplička na návsi - v ní je z jedné strany Mariánský obraz a z druhé strany stávala socha svatého Václava, který byl připoután řetězem kvůli případné krádeži, nepomohl však. (Původně měl světec i štít, ale i ten byl odcizen.)
  • Pomník obětem první světové války na návsi
  • Dva křížky - jeden na západě obce naproti čp. 39, druhý v poli před příjezdem k čp. 37
  • Na rozcestí k Netolicům a Hlásce je kaplička zasvěcená sv. Janu Nepomuckému

Okolí[editovat | editovat zdroj]

  • Za obcí směrem při silnici k Lékařově Lhotě je část pastviny zvaná Pazderna. Toto jméno pochází z doby, kdy kraj ještě hojně pěstoval len.
  • V hlavateckém lese zvaném Písečný byl na jednom stromě mariánský obraz., podle něhož se říká tomuto místu „od obrázku“. Dle pověsti v prvé polovině předminulého století, když ještě nebyl v Sedlci kostel, se tu propadlo do země procesí, jdoucí ze Sedlce do Němčic.
  • Zřícenina hradu Poděhusy, který ve 13. století patřil Rožmberkům. Nalézá se nad potokem něco přes 2 km západně od Hlavatců, poblíž vsi Podeřiště.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. PALACKÝ, FRANTIŠEK, 1798-1876. Dějiny národu českého. Sedmnácté souborné vydání, v Ottově nakladatelství první. vyd. Svazek V.. Praha: [s.n.] 5 svazků (415; 447; 591; 575; 527 stran) s. Dostupné online. ISBN 978-80-7451-576-7, ISBN 80-7451-576-1. S. 15. 
  3. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]