Hrdějovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hrdějovice

Kaple na návsi
Znak obce HrdějoviceVlajka obce Hrdějovice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0311 544558
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální území Hrdějovice
Katastrální výměra 8,82 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 560 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 385 m n. m.
PSČ 373 61
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Dlouhá 221
37361 Hrdějovice
Starosta Ing. Jiří Krupička
Oficiální web: www.hrdejovice-opatovice.cz
Email: obec.hrdejovice@c-mail.cz
Hrdějovice v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Hrdějovice
Red pog.svg
Hrdějovice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdějovice (do roku 1923 Hrdějice, něm. Hartowitz) jsou obec v Jihočeském kraji, ležící 5 km severně od Českých Budějovic. Mají 462 domů, 1 585 obyvatel a jejich katastrální výměra činí 883 ha. Vlastní Hrdějovice jako část obce mají PSČ 373 61.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Hrdějovic
Stavení č. p. 17 ve stylu selského baroka
Obecní úřad Hrdějovice

Obec Hrdějovice se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Hrdějovice.

  • Hrdějovice (431 domů, 1 434 obyvatel)
  • Opatovice (31 domů, 44 obyvatel)

K Hrdějovicím přísluší též samota Nová Obora.

(údaje dle sčítání lidu roku 2001)

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název pochází zřejmě podle osoby Hrdibora či Hrděje. V roce 1378 jsou jak Hrdějovice (Hrdywiczi) tak Opatovice (Opatowiczi) jmenovány ve výčtu vesnic, které spolu s městečkem Lišovem král Karel IV. zastavil Janovi z Leuchtenberka. Až do zániku feudálního zřízení náležely Hrdějovice s Opatovicemi k hlubockému panství, jehož posledními držiteli byli od roku 1661 Schwarzenbergové.

Přes Hrdějovice vedla původní silnice z Českých Budějovic na Tábor, na které se někdy nacházely v kolejích kousky jantaru. V polovině 18. století byla silnice přeložena do míst dnešního Borku.

Po zrušení poddanství se Hrdějovice (tehdy zvané Hrdějice, německy Hartowitz) roku 1850 staly samostatnou obcí, jíž zůstávají podnes. Tato obec na počátku zahrnovala i vsi Opatovice a Nemanice. Opatovice pak bývaly na čas oddělené coby obec s vlastní samosprávou v letech 19071943 a 19451960. Nemanice byly postoupeny městu České Budějovice v roce 1954. V roce 1954 byla část Hrdějovického katastrálního území převedena na nově vzniklou obec Borek.

V roce 1950 bylo založeno JZD, 1968 zaveden vodovod a od roku 1983 zajíždí do Hrdějovic českobudějovická MHD. Od roku 2000 má obec vlastní znak.

Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]

Rok Jméno Bydliště Povolání Funkce Pol. strana
1795 Jakub Krypl č.p. 6 rychtář
1800-1803 Matěj Škérl č.p. 4 rychtář
1803 Antonín Král rychtář
1804 Matěj Škérl č.p. 4 rychtář
1805-1810 Martin Klabouch č.p. 3 rychtář
1866 Josef Fencl zvaný Kukačka č.p. 13 starosta
1895-1898 Jan Křiváček starosta
1898-1907 Jan Turek starosta
1907-1910 František Šimek starosta
1910-1919 Jan Turek starosta
1919-1923 František Rehanzl rolník starosta soc. dem.
1923-1928 František Lonský č.p. 57 železniční zřízenec starosta
1928-1945 Václav Křiváček zvaný Šonka č.p. 14 rolník starosta ČSL
1945-1946 František Bláha předseda MNV nár. soc.
1946 - 1949 Jan Aufrecht předseda MNV KSČ
1949 Karel Palma předseda MNV KSČ
1949 Matěj Švec předseda MNV soc. dem., KSČ
1949-1951 Josef Krebs dělník předseda MNV KSČ
1951 Stanislav Brůžek pověřený před. Čsl. str. socialistická
1951-1954 Josef Bláha předseda MNV KSČ
1954-1957 Alois Remta předseda MNV KSČ
1957-1960 Ladislav Valenta předseda MNV KSČ
1960-1964 Josef Turek předseda MNV KSČ
1964-1976 Jaroslav Hlavatý předseda MNV KSČ
1976-1986 Jan Škrdle předseda MNV KSČ
1986-1990 Josef Sázel předseda MNV
1990-2002 Jiří Brož Těšín zootechnik starosta OF, Sdruž. nez. kan.
2002-2006 Jan Černoch Luční zahradník starosta KDU-ČSL
2006-2014 Jana Lepičová Těšín starostka Slavoj Hrd.,ODS
od 2014 Jiří Krupička Luční podnikatel starosta SNK Pro Hrdějovice

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple na návsi, barokní z poloviny 18. století, upravena 1876. Tehdy se koupil za 60 zlatých křížek, který dnes stojí před kaplí. V kapli je oltářík s točenými sloupky, který kryje ubrus s výšivkou prosby ke svatému Janu Nepomuckému. Původně se v kapli sloužily dvakrát do roka mše svaté: jednak na svátek sv. Linharta, patrona dobytka a jednak na sv. Floriána, patrona hasičů. V současnosti se v kapli slouží mše svatá na svátek svatého Jana Nepomuckého, který je vnímán jako patron kaple a ob rok na svátek svatého Bartoloměje, jehož slavnost připadá na období těsně po žních.
  • Poutní kaple Panny Marie v místní části Těšín s léčivou studánkou. Původní kaple postavena před rokem 1770, zbořena byla za josefínských reforem. Počátkem 19. století byla postavena nová kaplička a v letech 1888 - 1889 nynější novogotická kaple Panny Marie Těšínské. O stavbu této kaple se zasloužily především kongregace bratří a sester Nejsvětější Svátosti, sídlící v Českých Budějovicích v Žižkově a Lipenské ulici. Stromořadí před kapli bylo vysázeno v roce 1946. V letech 2014 - 2015 byla na náklady obce nově upravena studánka s pramenem léčivé vody vedle poutní kaple. Původně se v kapli slavila pouť na svátek Jména Panny Marie, nyní se v ní slaví ob rok pouť na svatého Bartoloměje (střídá se s návesní kaplí).
  • Výklenková kaplička svatého Rocha na křižovatce Hlubocké a Těšínské ulice. Postavena v 18. století, opravena v roce 1995.
  • Pomník Antonína Švehly na návsi. Pomník akademického sochaře Václava Duška z Tábora byl slavnostně odhalen v roce 1938. Na jeho vzniku mělo zásluhu Sdružení republikánského dorostu a zaštítil ho předseda republikánské strany, poslanec Beran. Plastika s Antonínem Švehlou byla odstraněna ze žulového podstavce v roce 1947. Znovuobnoven byl pomník v roce 1997. Repliku plastiky vytvořil syn autora, Václav Dušek mladší. Znovuodhalení se konalo v rámci oslav 100. výročí hrdějovického Sboru dobrovolných hasičů.
  • Orty, bývalý kaolinový důl severně od vsi
  • Opatovice, historická náves
  • Pomník obětem první světové války
  • Lidová architektura
  • Pomník letecké havárie 18. července 1924, dnes umístěný západně od vsi při železniční trati směr Plzeň poblíž Českého Vrbného, připomíná smrt vojenských pilotů npor. Františka Křečana a por. Jaroslava Vondráška. Autorem pomníku je Jan Vítězslav Dušek a byl odhalen v roce 1926.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]