Záboří (okres České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Záboří
Usedlosti ve stylu selského baroka
Usedlosti ve stylu selského baroka
Znak obce ZáboříVlajka obce Záboří
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0311 545317
Pověřená obecČeské Budějovice
Obec s rozšířenou působnostíČeské Budějovice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel377 (2022)[1]
Rozloha16,57 km²
Nadmořská výška530 m n. m.
PSČ373 84
Počet domů140 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduZáboří 15
373 84 Dubné
obec.zabori@volny.cz
StarostaLibor Drdáček
Oficiální web: www.obeczabori.cz
Záboří na mapě
Záboří
Záboří
Další údaje
Kód obce545317
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Záboří (něm. Saborsch) se nachází v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 16 km zsz. od Českých Budějovic. Žije zde 377[1] obyvatel.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Záboří se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích.

  • Záboří (k. ú. Záboří u Českých Budějovic)
  • Dobčice (leží v k. ú. Lipanovice)
  • Lipanovice (i název k. ú.)

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1263, kdy rytíř Budivoj Čéč ze Železnice prodal Záboří (Zabore) vyšebrodskému klášteru. Následkem morové epidemie v letech 1520 až 1521 se vesnice téměř vylidnila a k jejímu dosídlení pozval vyšebrodský klášter německé osadníky. Až do poloviny 20. století pak představovalo Záboří s okolím německojazyčný ostrov. V roce 1938 v obci žilo 875 obyvatel. V letech 1938 až 1945 bylo Záboří v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[3]

Od roku 1850 až do současnosti je Záboří samostatnou obcí. Zprvu k ní náležely osady Dobčice[4] Holašovice, Lipanovice a Strýčice. Roku 1950 přešly Strýčice pod obec Radošovice a Holašovice se nakrátko osamostatnily. V roce 1964 byly Holašovice převedeny pod obec Jankov, čímž Záboří nabylo dnešní rozlohy.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple s malbou sv. Floriana a štukovým letopočtem MDCXXXXI (1841) na návsi u rybníka
  • Kaplička u silnice
  • Kaplička u křižovatky
  • Výklenková kaplička se soškou sv. Jana Nepomuckého klenutá nad Zábořským potokem
  • Venkovská usedlost s kovárnou
  • Tři mohylníky
  • Usedlosti čp. 1, 2, 3, 5, 6, 10, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 20, 25, 28 a 29

Záboří bylo v roce 1995 vyhlášeno vesnickou památkovou rezervací.[6] Některé vesnické usedlosti jsou ve stylu selského baroka. Podobná lze najít např. v Dubném a v Holašovicích.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

V katastrálním území Záboří u Českých Budějovic je ptačí oblast Dehtář (kód lokality CZ0311038).[7]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Podle obce byla pojmenována planetka (175017) Zabori.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: Státní úřad statistický, 1938. Dostupné online. S. 9. 
  4. Kovář, Daniel: Levý břeh Vltavy
  5. KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  6. Nařízení vlády č. 127/1995 Sb. ze dne 24.5.1995 o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace
  7. 406/2009 Sb. Nařízení vlády o vymezení Ptačí oblasti Dehtář. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-07-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]