Čakov (okres České Budějovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Čakov

Čakov s kostelem sv. Linharta
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0311 535541
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec České Budějovice
Historická země Čechy
Katastrální území Čakov u Českých Budějovic
Katastrální výměra 9,02 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 278 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 450 m n. m.
PSČ 373 84
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 3
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Čakov
Čakov 19
373 84 Dubné
Starosta Ing. Lenka Šišpelová
Oficiální web: www.cakov.cz
Email: cakov@volny.cz
Čakov na mapě
Čakov
Red pog.svg
Čakov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakov (dříve též Velký Čakov, Čákov) je obec ležící v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, zhruba 12 km západně od Českých Budějovic. Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 238 obyvatel.

Místní části[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Čakova

Obec sestává ze tří částí: První je vesnice Čakov, druhou představuje o něco menší víska Čakovec, vzdálené přibližně 1¾ km jihovýchodním směrem, třetí pak osada Holubovská Bašta, ležící při jižním břehu rybníka Dehtář asi 1¾ km ssz. od Čakova.

(údaje ze sčítání lidu, celkem 95 domů a 201 obyvatel k 1. březnu 2001)

  • Čakov; katastrální území Čakov u Českých Budějovic, 5,92 km², 53 domů, 131 obyvatel
  • Čakovec; k. ú. Čakovec, 3,10 km², 29 domů, 40 obyvatel
  • Holubovská Bašta; k. ú. Čakov u Českých Budějovic, 13 domů, 30 obyvatel

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o vsi uvádí název Čekov. Později byl užíván i název Velký Čakov, německy Gross Tschekau nebo Gross Czekau.[2]

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Archeologickým průzkumem v letech 20022003 byly na okraji Čakova zjištěny pozůstatky osídlení z doby halštatské, usedlost výrobců železa.

První písemná zmínka o vsi (Schecow, tj. Čekov) pochází z roku 1262. Ve starších dobách náležel Čakov Rožmberkům; zprvu býval spravován z hradu Poděhusy, později v rámci panství Český Krumlov. Rožmberský urbář z roku 1379 udává pro Čakov 8 lánů obhospodařovaných pozemků, jiný urbář k roku 1510 zde jmenuje 10 hospodářů (4 celoláníky a 6 půlláníků); 10 hospodářství bývalo v Čakově i kolem roku 1601, kdy poslední z Rožmberků Petr Vok ve finanční tísni prodal krumlovské panství císaři Rudolfu II., z jehož následovníků Ferdinand II. v roce 1622 udělil panství Český Krumlov včetně Čakova Janu Oldřichovi z Eggenberku. Vnuk onoho Jan Kristián z Eggenberku v roce 1710 bezdětný zemřel, čímž panství přešlo na vdovu Marii Ernestinu rozenou ze Schwarzenbergu, po její smrti roku 1719 pak na jejího synovce Adama Františka ze Schwarzenbergu. Schwarzenbergové pak zůstali čakovskou vrchností až do zrušení poddanství. K roku 1756 se v Čakově poprvé připomíná škola. Dne 8. února 1841 postihl vesnici silný požár, při němž pohořelo 7 usedlostí.

Od roku 1850 byl Čakov samostatnou obcí s částmi Čakovec, Dehtáře a Holubovská Bašta. V roce 1924 se osamostatnily Dehtáře. V období 14. června 1964 až 23. listopadu 1990 spadaly všechny tři vesnice pod obec Jankov.[2]

Vývoj obyvatelstva[editovat | editovat zdroj]

Vývoj Čakova (části obce) mezi lety 1840 a 2001[3]
Rok 1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 241 287 246 231 244 252 233 220 160 164 152 146 125 131
Počet domů 29 33 34 34 36 36 36 39 47 42 43 44 50 53

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kopie sochy sv. Máří Magdaleny v čakovském kostele (originál v Alšově jihočeské galerii na Hluboké)
Kopie sochy sv. Máří Magdaleny v čakovském kostele (originál v Alšově jihočeské galerii na Hluboké)
  • Farní kostel sv. Linharta uprostřed návsi představuje díky své vyvýšené poloze zdaleka patrnou dominantu obce. Raně gotická stavba z doby kolem roku 1300 bývala obklopena hřbitovem, zrušeným 1961. Několik dřevěných gotických soch z výzdoby kostela je vystaveno v Alšově galerii na Hluboké. V kostele se též dochoval náhrobník Jiřího Čakovce z Bohušic a na Čakovci († 30. června 1529). Farnost zde bývala od 14. století, zanikla však po roce 1620 načež býval Čakov přifařován k různým okolním kostelům (Dubné, Křemže, Lhenice, naposledy Brloh). Roku 1781 byla v Čakově zřízena lokálie a v roce 1794 opět povýšena na faru. Dnes k farnosti příslušejí kromě všech části obce Čakov též Jankov a Holašovice.
  • Fara, barokní z roku 1787
  • Dva mohylníky
  • Tvrz
  • Kamenná čtverhranná kašna v parčíku před kostelem, datovaná 1869
  • Kaple sv. Václava z roku 1883, naproti faře
  • Ve vsi se dochoval asi tucet usedlostí ze druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Usedlost čp. 18 je památkově chráněná.
  • Podevrážský mlýn
  • Hasičská zbrojnice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. a b KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice : Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1.  
  3. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha : Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188-189.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]