Kamenný Újezd (okres České Budějovice)
| Kamenný Újezd | |
|---|---|
 Kostel Všech Svatých | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | České Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | České Budějovice (správní obvod) |
| Okres | České Budějovice |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′51″ s. š., 14°26′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 694 (2025)[1] |
| Rozloha | 28,97 km²[2] |
| Nadmořská výška | 493 m n. m. |
| PSČ | 373 81 |
| Počet domů | 865 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 9 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 13 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Kamenný Újezd Náměstí 220 373 81 Kamenný Újezd ou@kamenny-ujezd.cz |
| Starosta | Jiří Haisman |
| Oficiální web | www |
 | |
  Kamenný Újezd | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 544663 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenný Újezd (lidově Kameňák, německy Steinkirchen) je obec v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží zhruba devět kilometrů jihozápadně od Českých Budějovic. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemné zmínky o vsi, jedna pod německým, druhá pod českým názvem, pocházejí z roku 1263, kdy Vernéř z Újezda (Wernherus de Steynchirchen) vystupuje jako svědek při založení kláštera Zlatá Koruna a Michal z Újezda (Michael de Wgezt) při prodeji vsi Záboří klášteru vyšebrodskému. O předchozím plánovitém založení vesnice svědčí jak její název Újezd, tak uspořádání kolem prostorné obdélné návsi. Severovýchodně od návsi je situován kamenný kostel Všech Svatých, který svým stavebním materiálem poskytl základ pojmenování vsi. Vladykové z Újezda zprvu sídlili na tvrzi vedle kostela, později si západně od vsi zbudovali nad řekou Vltavou hrad Maškovec.
Po vymření postupně chudnoucího zdejšího rodu se Kamenný Újezd roku 1455 dostal Rožmberkům jako součást jejich krumlovského panství. Sídlo na rušné obchodní cestě z Budějovic na jih vcelku prosperovalo, tvrdý odpor budějovických měšťanů, střežících si dosah svého mílového práva, však zabránil rozvoji zdejšího pivovarnictví i snahám rožmberské vrchnosti o povýšení Kamenného Újezda na město roku 1552. Majitele Kamenný Újezd změnil v roce 1602, kdy panství Český Krumlov od Petra Voka z Rožmberka koupil císař Rudolf II. Od roku 1622 držel krumlovské panství Jan Oldřich z Eggenberka, po Eggenbercích od roku 1719 Schwarzenbergové.
V 17. století byla obec rozdělena mezi šest vrchností.
V roce 1827 byla kolem Újezda postavena koněspřežná dráha, ale vlastní stanice se dočkal až při přestavbě na parní trakci v roce 1872. V roce 1859 zde byla postavena pošta. Ve druhé polovině 19. století se poblíž těžil lignit (lokalita Na Dolech).
Na konci druhé světové války procházela kolem Újezda demarkační linie. Dne 11. května 1945 se v místní škole setkali ruští a američtí generálové; setkání údajně inicioval plukovník František Vávra.[4][5] V roce 1949 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo.
Po zrušení poddanství se Kamenný Újezd roku 1850 stal samostatnou obcí, jíž zůstává dodnes. Obec od počátku zahrnovala osadu Březí, Rančice byly připojeny od tehdejší obce Opalice k 1. lednu 1956, další místní části dne 1. ledna 1976.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 720 | 1 902 | 1 949 | 2 019 | 2 227 | 2 215 | 2 171 | 1 955 | 1 970 | 1 949 | 1 987 | 1 819 | 1 845 | 2 160 | 2 462 |
| Počet domů | 197 | 225 | 231 | 239 | 255 | 261 | 357 | 441 | 429 | 452 | 499 | 589 | 657 | 761 | 865 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]Obec Kamenný Újezd se skládá z devíti částí na pěti katastrálních územích:
- Březí (leží v k. ú. Kamenný Újezd)
- Bukovec (leží v k. ú. Kamenný Újezd)
- Kamenný Újezd (i název k. ú.)
- Kosov (k. ú. Kosov u Opalic)
- Krasejovka (i název k. ú.)
- Milíkovice (leží v k. ú. Krasejovka)
- Opalice (i název k. ú.)
- Radostice (leží v k. ú. Opalice)
- Rančice (leží v k. ú. Kamenný Újezd)
Dále k obci náleží katastrální území Otmanka se stejnojmennou samotou (ZSJ sídla Krasejovka). K obci patří i množství samot, např. Bednářství, Borek, Otmanka, Vurm a Plavnice.
Starostové
[editovat | editovat zdroj]- 2010–2014 František Ondřich
- 2014–2022 Ing. Jitka Šebelková
- od roku 2022 Jiří Haisman
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Farní kostel Všech svatých v severovýchodní části vesnice. Původem raně gotický, zbudovaný zřejmě současně se založením vsi v polovině 13. století. První přímá písemná zmínka o kostele pochází z roku 1290, zasvěcení Všem Svatým je doloženo od roku 1383. Kostel představuje jednolodní stavbu s pravoúhle ukončeným presbytářem, k němuž ze severní strany přiléhá sakristie, před západní průčelí vystupuje věž. Provedení presbytáře a sakristie je typově blízké kostelu v Doudlebech. Kostel prodělal pozdně gotickou přestavbu koncem 15. století. V roce 1520 odlil Bartoloměj Pražský pro tento kostel zvon s gotickým zdobením, o průměru 124 cm a výšce 92 cm.[9] Věž byla přidána v letech 1690 až 1694. Kolem roku 1727 byla rozšířena loď. Roku 1777 věž vyhořela.[9] Z kostela pochází vzácný deskový obraz tzv. Madona z Kamenného Újezda. K farnosti náleží vyjma Krasejovky všechny části obce Kamenný Újezd, dále pak vesnice Čertyně, Dolní Svince, Chlumec, Krnín, Včelná a Záluží.
- Fara, v jádru renesanční stavba, později barokně upravená v 18. století. V letech 1800 až 1804 zde působil básník a jazykovědec Antonín Jaroslav Puchmajer.
- Čtveřice božích muk, nejstarší z nich, pozdně gotická ze 16. století, stojí v parku na Náměstí (historické vyobrazení)
- Kamenný rozcestník Krumlov – Velešín, taktéž na náměstí (původně stával na křižovatce u rybníka Štilec)
- Pozůstatky koněspřežné dráhy České Budějovice – Linec
- Strážní domek severovýchodně od obce při současné železniční trati, v lokalitě Na Dolech[10]
- Násep s klenutým mostkem, v areálu železniční stanice na jižním okraji Kamenného Újezda
- Strážní domek a dva kamenné propustky poblíž rekreačního rybníka Štilec, jižně od obce
- Zřícenina hradu Maškovec ze druhé poloviny 14. století na skále nad Vltavou západně od obce
- Mohylová pohřebiště různého stáří na několika místech v okolí obce (U Kotka na severozápadě, Hamerský les na jihovýchodě), největší z nich s asi 35 dochovanými mohylami z doby bronzové až doby halštatské se nachází v lokalitě Obecní les severovýchodně od Kamenného Újezda, směrem ku Plavu.
- Na hřbitově okolo kostela Všech svatých se nachází hrob Františka Havlíčka (1823–1911), bratra Karla Havlíčka Borovského.[11]
- Kříž Na Hraničkách
- Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka je nejdelším názvem železniční stanice či zastávky v České republice, má délku 42 znaků včetně mezer.[12]
Rodáci a osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Josef Bürger (1902–1980), poštmistr, amatérský kreslíř
- Božena Hájková-Jirásková, malířka
- Petr Klíma-Toušek, mystik
- Josef Kříž (malíř), malíř
- Jiří Müller, grafik, malíř a ilustrátor
- Jan Zelenka-Hajský, odbojář, podílel se na atentátu na Heydricha
- František Havlíček, bratr K. H. Borovského, je zde pohřben
- Otakar Prokš, právník a spisovatel, zemřel zde
- František Bohdal (1927-2012), herec, dramatik, básník a scenárista
- Růžena Michalová (1928-2016), herečka, manželka F. Bohdala
- František Oberfalcer (1939–2017), grafik, malíř a textilní výtvarník
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Vodní nádrž Kameňák
Usedlost
Hospůdka
Kostel
Hřbitov
Radnice
Usedlosti
Socha Jana Nepomuckého
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vávra František | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. www.encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2021-05-15]. Dostupné online.
- ↑ PECHA, Miloslav; VONDRA, Václav. Českobudějovicko v době nacistické okupace a osvobození 1939-1945. 2. vyd. České Budějovice: [s.n.], 2006. ISBN 80-239-6411-9. S. 229.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Kamenný Újezd [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- 1 2 děkanství Č. Budějovice. Dějiny staroměstského kostela v Č. Budějovicích. Farní věstník pro Č. Budějovice a okolní osady. 25. 11. 1931, roč. 1, čís. 10, s. 9.
- ↑ HAJN, Ivo. Strážní domky a drážní strážníci : strážní domky a život drážního strážníka na koněspřežní železnici České Budějovice - Linec. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2014. 167 s. ISBN 978-80-87311-49-3, ISBN 80-87311-49-3. OCLC 904580647 S. 58–61.
- ↑ KOVAŘÍK, Petr; FRAJEROVÁ, Blanka. Klíč k českým hřbitovům. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2013. 343 s. ISBN 978-80-204-2984-1. Kapitola Po Jihočeském kraji – Okres České Budějovice, s. 107.
- ↑ BENEŠ, Martin. Názvy českých železničních stanic a zastávek: jejich struktura a délka. Naše řeč. 2024, roč. 107, čís. 3, s. 133–152. Dostupné online. doi:10.58756/n31072402.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kamenný Újezd na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Újezd (obec) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kamenný Újezd v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
