Lišov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o českém městě. O slovenské obci pojednává článek Lišov (okres Krupina).
Lišov

kostel svatého Václava
Znak obce LišovVlajka obce Lišov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0311 544779
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Obec s rozšířenou působností České Budějovice
Pověřená obec Lišov
Historická země Čechy
Katastrální výměra 93,57 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 296 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 505 m n. m.
PSČ 373 72
Zákl. sídelní jednotky 14
Části obce 13
Katastrální území 12
Adresa městského úřadu Městský úřad Lišov
tř. 5. května 139
373 72 Lišov
Starosta Jiří Švec
Oficiální web: www.lisov.cz
Email: posta@lisov.cz
Lišov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Lišov
Lišov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lišov (německy Lischau) je městookrese České Budějovice. Leží asi 5 km severovýchodně od Rudolfova na svazích Lišovského prahu. Má přes 4 tisíce obyvatel a je podle počtu obyvazel 5. největším městem okresu České Budějovice. Jeho katastrální území zaujímá rozlohu 9357 ha. Území města se skládá ze dvou nesousedících částí, místní část Vlkovice tvoří exklávu.

Části obce Lišov[editovat | editovat zdroj]

Město Lišov se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lišov byl založen pravděpodobně koncem 13. století, nejstarší písemná zpráva o městysu Lišov (oppidum Lyssaw) pochází z roku 1344. Roku 1365 je zmiňován kostel sv. Václava. Většina obyvatel byla české národnosti. Již na konci 14. století byl Lišov českým králem povýšen na městečko. Postupně získával různá práva, například v roce 1406 právo hrdelní. Po husitských válkách práva Lišovu potvrdili jak král Ladislav Pohrobek, tak Vladislav II. Jagellonský a pak i císař Rudolf II., který udělil právo dvou výročních trhů. Městečko bylo zničeno požárem v roce 1619, kdy jej vypálila stavovská vojska, další velký požár vznikl roku 1679. Za napoleonských válek, přesněji v zimě 1805/6, zde byli ubytováni bavorští a francouzští vojáci. Jejich odchod prý způsobil rychlý rozkvět a stejně rychlý úpadek ševcovství. V roce 1924 byl Lišov povýšen na město.

Již v roce 1812 byl zřízen obecní vodovod. Po roce 1864 měla přes Lišov vést železniční trať Č. Budějovice - Třeboň, později zde František Křižík plánoval elektrickou dráhu, ale z projektu sešlo. Od 11. června 1911 byla provozována jedna z prvních autobusových linek v Čechách na trase Budějovice - Lišov - Třeboň. V roce 1921 proběhla elektrifikace. JZD vzniklo 1957 a v roce 1971 bylo sloučeno s Hůreckým.

Lišov byl od počátků součástí královského panství se sídlem na hradě Hluboká, které však bylo často zastavováno různým šlechtickým rodům. Počátkem 17. století byl Lišov nakrátko samostatným panstvím, od roku 1661 byl opět součástí hlubockého panství, spravovaného Schwarzenberky. Po vzniku okresů v rámci Rakouského císařství se roku 1850 stal Lišov střediskem soudního okresu (9. nejmenšího v Čechách) s působností nad mnoha blízkými vesnicemi. V letech 1855 - 1868 byl Lišov též sídlem okresního úřadu. Potom do roku 1949 patřil Lišov pod okres České Budějovice, v letech 1949-60 pod okres Třeboň, od roku 1960 opět pod okres České Budějovice.

Roku 1960 byl do samosprávy města připojen Levín, 1964 Miletín, 1976 Slověnice, Hůrky s Hrutovem, Zvíkov s Hvozdcem a Vlkovicemi a v roce 1980 Kolný s Červeným Újezdcem, Lhoticemi a Velechvínem. Po roce 1990 se Hvozdec a Zvíkov opět osamostatnily.

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Schwarzenberský špitál[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Lišově.

Špitál nechal vystavit, jak již jméno napovídá, kníže Schwarzenberg v letech 1675-1676.Tento objekt je zasvěcený svatému Janu Křtiteli a svatému Antonínu Paduánskému.Dne 2.září 1676 nechal kníže Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu zaopatřit 6 mužů a 6 žen ( především se jednalo o schwarzenberské zaměstnance, chudé a nemocné poddané), kterým zajistil stravu, oděvy a především střechu nad hlavou. Až do 20. století chovanci špitálu měli za povinnost nosit oděv ve schwarzenberských barvách, tj. modré a bílé a v neděli chodívat v těchto stejnokrojích do blízkého kostela. Přirozeně tím vzbuzovali zájem občanů Lišova. ,,Parádní uniforma“, jak nazval tento oděv Jan Jakš (rodák z Lišova), zahrnovala po kolena dlouhý kabát s modrým límcem a jedním modrým rukávem, modré rukavice a bílý klobouk s modrou stuhou. Dámy nosily modré sukně, bílou pelerinu s modrým límcem a na hlavě černý, hedvábný šátek zavázaný pod bradou. Roku 1936 předal Jan ze Schwarzenbergu budovu špitálu městu Lišov, které ji použilo pro kulturní a vzdělávací účely. Byla vytvořena mateřská škola, třídy obecné školy a část byla využita jako městské muzeum. Ve školním roce 1955/1956 byl objekt přeměněn na školní jídelnu. Dnes je v této budově umístěna městská knihovna a obnovené městské muzeum.

Současná rozsáhlá trojkřídlá budova s knížecím erbem na čelní straně objektu směrem na hlavní třídu, se zasklenými arkádami s původními trámovými stropy je sice přestavěným, ale jediným dosud zachovaným špitálem v Jihočeském kraji, který dokumentuje barokní poddanské poměry. V těchto prostorách se konají pravidelně i koncerty vážné hudby.

Škola[editovat | editovat zdroj]

První škola je doložena v roce 1592. Nová školní budova byla postavena 1636, patrová budova v roce 1826. V roce 1883 je doloženo 659 dětí. Měšťanská škola byla otevřena 1901. Současný školní areál je z roku 1973. Průmyslová škola byla založena 1899, v současnosti vyučuje obory: truhlář, čalouník, podlahář, zednické práce, kuchařské práce, prodavačské práce, šití oděvů, práce v autoservisu, pečovatelské práce, truhlářské práce a zámečnické práce.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • mjr. Karel Černý, československý odbojář za druhé světové války
  • Milan Křížek (*1926), hudební skladatel, hudební pedagog a violista
  • Emil Pitter (1887-1943), malíř a pedagog, člen Sdružení jihočeských výtvarníků a umělecké skupiny Linie
  • Milan Sachs (1884-1968), hudební skladatel a dirigent, ředitel Záhřebské opery a prezident Chorvatské společnosti hudebního umění
  • Josef Vančura (1870-1930), právník, profesor římského práva, papyrolog

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOVÁŘ, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]