Emil Pitter

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emil Pitter
Narození14. května 1887
Lišov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí18. října 1943 (ve věku 56 let)
České Budějovice
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
VzděláníUměleckoprůmyslová škola v Praze, Mnichovská Akademie
Povolánímalíř, typograf, scénograf, učitel
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Emil Pitter (14. května 1887 Lišov[1] – 18. října 1943 České Budějovice) byl český scénograf, malíř, typograf a středoškolský profesor, zakladatel avantgardního uměleckého sdružení Linie a vedoucí redaktor časopisu Linie. V letech 1929–1941 byl hlavním scénografem Jihočeského národního divadla v Českých Budějovicích, pro které navrhl scénu ke 36 inscenacím. Po Emilu Pitterovi je v Českých Budějovicích pojmenována mateřská školka, ulice[2] a Lávka Emila Pittera (stavba roku 2007).

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování reálky v Českých Budějovicích studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Jana Preislera a Ladislava Šalouna. Po třech letech získal stipendium na Akademii výtvarných umění v Mnichově (prof. Angel Janko) a poté strávil tři měsíce v Paříži. Od roku 1921 byl profesorem na Státním koedukačním učitelském ústavu v Českých Budějovicích. Byl spoluzakladatelem a prvním předsedou Sdružení jihočeských výtvarníků,[3] které později opustil a stal se zakladatelem avantgardního sdružení Linie. Pitter skupinu zaregistroval podle vzoru nakladatelství Družstevní práce jako družstvo, které se kromě umělecké činnosti věnuje také vydávání nepolitického časopisu Linie a knižních publikací.[4] Byl nejstarším členem Linie a také autorem programových textů sdružení. Jako profesor výtvarné výchovy byl zastáncem modernismu a autorem několika učebnic.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Emil Pitter byl patrně autorem názvu sdružení Linie a zakladatelem i vedoucím redaktorem jejího časopisu. Název měl být metaforou výtvarné čistoty i programové vyhraněnosti. V prvním čísle časopisu zveřejnil Pitter programovou stať ke vztahu kultury a politiky, v níž mj. uvádí: "Kultura by se měla zajisté stát činitelem politickým, ale takovým, který by rozdíly sociální, třídní a jiné odstraňoval, který by je odsunul a spojil všechny ty, jimž zájem lidský je nad zájmem politické strany, která přece jen cení hodnoty podle svého užšího zájmu a v jádře hmotného měřítka a která specialisuje kulturu podle hlediska národního, třídního i jiného." Tento záměr se nepodařilo zcela naplnit, protože někteří členové Linie, zejména Oldřich Nouza a Karel Valter, zastávali radikální politická stanoviska blízká Komunistické straně.[5]

Pitterova typografická tvorba zahrnuje kromě podoby časopisu Linie širokou škálu užité tvorby - od plakátů a pozvánek, ex libris, inzertů, diplomů až po reklamu v kině. Byl zastáncem moderní typografie, užívající důsledně minusek a bezpatkového písma futura. Díky němu byl časopis Linie jedním z nejvyhraněnějších příkladů tzv. "nové typografie".[6] Svou grafickou úpravou i formátem Linie připomínala časopis "bis z", který vydávala v Kolíně nad Rýnem Die Gruppe progressiver Künstler.[7]

Pitter byl činný také jako autor článků a v časopisu Linie uveřejnil teoretické statě o typografii, malířství, filmu a fotografii, recenze, zprávy, fejetony a reportáže (např. reportáž o natáčení pašijových her v Hořicích, na kterých spolupracovala skupina Linie s Foxovým zvukovým týdeníkem).[8] Zabýval se reklamou také z hlediska psychologie. Z jeho iniciativy bylo čtvrté číslo časopisu věnováno výhradně obchodní a průmyslové reklamě. Byl kritický k výtvarné podobě reklam, uváděných v kině před promítáním, zejména k užití písma "odkoukaného z nevkusných vzorníků a učebnic".[9]

Malířská tvorba z let 1910-1943 zahrnuje venkovská i předměstská zákoutí, portréty, akty a zátiší (Rodina, Masné krámy v Českých Budějovicích). V polovině 30. let se dopracoval k svébytnému modernímu výrazu a radikální redukcí malířských prostředků dospěl k abstrakci. Pro jeho malbu, pojatou téměř gestickým způsobem, je charakteristické spojení expresivní linie s barevnými plochami (Boubínský prales, 1934).[10] Jeho spolupráce s divadlem byla inspirací pro některé obrazy s antickými tématy (Faethon, 1934, Diana, 1934, Leda, 1935).[11]

Jako scénograf debutoval výpravou k Mollièrovým hrám George Dandin (George Dandin ou le Mari confondu) a Sgnarell (Sganarelle ou le Cocu imaginaire), uvedeným v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích roku 1929. Poté, co se uměleckým vedoucím divadla stal Josef Stejskal, byl Pitter jmenován scénickým výtvarným poradcem. V letech 1929-1941 navrhl scénu pro přibližně 36 inscenací.[12] Pitterovy scénografické návrhy byly zničeny spolu s archivem Jihočeského divadla během povodní roku 2002.[13]

Učebnice[editovat | editovat zdroj]

  • Kreslení na obecné škole, 1934
  • Nauka o barvách, 1935
  • Kreslení na měšťanské a střední škole, 1939

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1943 Emil Pitter, pod hlavičkou Sdružení jihočeských výtvarníků, České Budějovice[14]
  • 1946 Emil Pitter: Posmrtná výstava, Sdružení jihočeských výtvarníků, České Budějovice
  • 1975 Český jih ve výtvarném umění 1925 - 1975, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
  • 1984 Česká kresba 20. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
  • 1986/1987 České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie Hluboká nad Vltavou
  • 2003/2004 České umění XX. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
  • 2004 Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, Obecní dům Praha

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Dostaveníčko (1919)
    Dostaveníčko (1919)
  • Masné krámy (1922)
    Masné krámy (1922)
  • Pohled na pražské střechy
    Pohled na pražské střechy
  • Rodina AJG
    Rodina AJG

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaroslav Anděl, Avantgarda o mnoha médiích: Josef Bartuška a skupina Linie 1931 - 1939, kat. 280 s., Obecní dům Praha 2004, ISBN 80-86339-25-4
  • Linie: Avantgardní literárně umělecké sdružení / 1930-38, texty: Bartuška Josef, Haller Miroslav, Nouza Oldřich, Pletzer Karel, Tetiva Vlastimil, kat. 80 s., České Budějovice 1984
  • Karel Valter, Linie: vzpomínky na českobudějovickou avantgardní uměleckou skupinu a lidi kolem ní, 136 s., Jihočeské nakladatelství České Budějovice 1980
  • Svatopluk Civiš: Emil Pitter, monografie, 107 s., Nakladatelství Růže, České Budějovice 1978
  • Josef Bartuška (ed.), Výtvarná skupina Linie: Padesát let Emila Pittra /ep 50 /, České Budějovice 1939

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Lišov
  2. ↑ Názvy budějovických ulic [online]. [cit. 2021-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-31. 
  3. ↑ Encyklopedie Českých Budějovic: Sdružení jihočeských výtvarníků
  4. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 31
  5. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 14
  6. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 169-175
  7. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 166
  8. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 120
  9. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 167
  10. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 270
  11. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 220
  12. ↑ Jaroslav Anděl, 2004, s. 226-227
  13. ↑ iDNES: Jak je na tom kultura v regionech?, 2002
  14. ↑ Hana Krubnerová, Alois Moravec a Sdružení jihočeských výtvarníků, mgr. diplomová práce, FF UP Olomouc 2012, s. 40

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emil_Pitter&oldid=22261953“