Ussurijsk
| Ussurijsk Уссурийск | |
|---|---|
 Pravoslavný chrám z roku 1914 | |
.png) Znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°48′ s. š., 131°57′ v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Dálněvýchodní |
| Kraj | Přímořský |
_-_Primorsky_Krai.svg) Přímořský kraj na mapě Ruska | |
  Ussurijsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 173 km² |
| Počet obyvatel | 178 803 (2025)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 033,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1866 |
| Oficiální web | adm-ussuriisk |
| Telefonní předvolba | (+7) 4234 |
| PSČ | 692500–692527 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ussurijsk (rusky Уссури́йск; dříve Nikolskoje, Vorošilov; čínsky v českém přepisu Šuang-čcheng-c’, pchin-jinem Shuangchengzi, znaky 双城子) je město v Přímořském kraji Ruské federace. Při sčítání lidu v roce 2010 zde žilo přes 150 tisíc obyvatel, město je tak třetím největším městem kraje po Vladivostoku a Nachodce.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Ussurijsk leží na řece Razdolnaja přibližně 60 kilometrů severně od jejího ústí do Amurského zálivu Japonského moře a přibližně 60 kilometrů východně od čínsko-ruské hranice, za kterou leží městská prefektura Mu-tan-ťiang. Od Vladivostoku, správního střediska celého kraje, je Ussurijsk vzdálen bezmála 100 kilometrů na sever a od Chabarovsku je vzdálen 660 kilometrů na jih.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Současný Ussurijsk byl založen v roce 1866 s jménem Nikolskoje (Никольское). Na jeho rozvoj měla velký vliv stavba a dokončení Ussurijské dráhy a celé Transsibiřské magistrály. V roce 1898 se stal Ussurijsk městem pod jménem Nikolsk (Нико́льск). Byl významným obchodním střediskem a v roce 1913 byl čtvrtým nejlidnatějším městem ruského Dálného východu (po Vladivostoku, Blagověščensku a Chabarovsku).
Město bylo dějištěm bojů československých legií s bolševiky. Ve dnech 2. až 5. červnece 1918 se československým legionářům podařilo město obsadit a ovládnout trať k Bajkalu.[2][3]
Na straně československých legií bojovali vojáci 5. střeleckého pluku, Pražského T. G.Masaryka a 8. střeleckého pluku, Slezského, z vladivostocké skupiny gen. Diterichse.[2][3][4] Vzhledem k neodstatku pušek a střeliva došlo i k útoku s bodáky a granáty.[2]
Při bojích o toto město padlo 47 legionářů, z toho 3 důstojníci. 145 legionářů bylo raněno. Pohřeb, za účasti veřejnosti, se konal dne 9. července. Někteří legionáři byli pohřbeni následující den ve Vladivostoku.[2] Ztráty na straně protivníka se odhadují na 200 padlých a přes 400 zraněných.[2][3]
V roce 1926 byl přejmenován na Nikolsk-Ussurijski (Нико́льск-Уссури́йский) pro odlišení od jiných Nikolsků. V roce 1935 byl přejmenován k poctě Klimenta Jefremoviče Vorošilova na Vorošilov. Po nástupu Nikity Sergejeviče Chruščova byl v roce 1957 konečně přejmenován na Ussurijsk podle řeky Ussuri, která pramení v horách Sichote-Aliň východně od města.
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Boris Alexejevič Chmelnickij (1940–2008), herec
- Ljudmila Georgijevna Zajcevová (*1956), šachistka
- Natalja Leonidovna Barbašinová (* 1973), fotbalistka
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Ussurijsk je železničním uzlem na trase Transsibiřské magistrály z Moskvy do Vladivostoku. Jezdí odtud také vlaky po trati do Chasanu a dále do Severní Korey do Rasonu a Pchjongjangu a vlaky do Čínské lidové republiky do Mu-tan-ťiangu a Charbinu.
Přes Ussurijsk vede také dálnice A370 z Chabarovsku do Vladivostoku.
Sport
[editovat | editovat zdroj]V Ussurijsku působil v letech 1992–2012 fotbalový klub FK Mostovik-Primorje Ussurijsk.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ussurijsk na německé Wikipedii.
- ↑ Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2025 года. Moskva: Federální služba státní statistiky. 25. dubna 2025. Dostupné online.
- 1 2 3 4 5 Vladivostocká skupina [online]. 2023-06-30 [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
- 1 2 3 Slovník prvního československého odboje 1914-18. Příprava vydání Jan Galandauer, Vojenský historický ústav v Praze, Český Svaz Bojovníků za Svobodu. Praha: Hermes, 1993. 165 s. Dostupné online. ISBN 978-80-900677-7-6. S. 94.
- ↑ Seznam postavených bojových jednotek československých legií. Valka.cz [online]. 2003-11-24 [cit. 2025-11-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ussurijsk na Wikimedia Commons
