Doudleby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci v okrese České Budějovice. O městysu na Rychnovsku pojednává článek Doudleby nad Orlicí.
Doudleby
Kostel sv. Vincence v Doudlebech
Kostel sv. Vincence v Doudlebech
Znak obce DoudlebyVlajka obce Doudleby
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0311 544400
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností České Budějovice
Okres (LAU 1) České Budějovice (CZ0311)
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 479 (2020)[1]
Rozloha 5,85 km²
Katastrální území Doudleby
Nadmořská výška 425 m n. m.
PSČ 370 07
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Doudleby
Doudleby 6
370 07 České Budějovice
doudleby@volny.cz
Starosta Zdeněk Šmíd
Oficiální web: www.doudleby.com
Doudleby na mapě
Doudleby
Doudleby
Další údaje
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Doudleby (německy Teindles) jsou obec v okrese České Budějovice, kraj Jihočeský, necelých deset kilometrů jižně od Českých Budějovic, v místech, kde řeka Malše zaklesnutým meandrem vytváří výrazný, k západu vybíhající ostroh. Obec tvoří dvě části, vlastní Doudleby na pravobřežním ostrohu, obtékaném Malší, a proti nim na levém břehu Straňany. Společná katastrální výměra činí 5,85 km² a žije zde 479[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Povodí Malše a horní Vltavy se v době kolem roku 800 stalo ústřední oblastí slovanského osídlení kmene Doudlebů. Kmenovým centrem bylo od přelomu 8. a 9. století až do přelomu 9. a 10. století branišovické hradiště nad řekou Malší. Hradiště v Doudlebech bylo založeno při přemyslovské kolonizaci Doudlebska v 10. století.[2] První psaná zmínka o doudlebském hradišti se vyskytuje v Kosmově Kronice české z počátku 12. století v souvislosti se zprávou o úmrtí knížete Slavníka roku 981. Kosmas zde jmenuje Doudleby (Dudlebi) mezi pohraničními hrady Slavníkova panství na jižní straně proti Němcům. Mezi současnými historiky však převládá názor, že kronikář vzhledem k časovému odstupu od popisované doby nepostihl situaci přesně a že Doudleby byly spíše oporou pražských přemyslovských knížat. Od 10. do 13. století představovaly Doudleby středisko hradské soustavy pro oblast jižních Čech, jmény jsou známi zdejší kasteláni Kochan (1175) a Pilunk (1179 a 1186).[3]

Se založením města Českých Budějovic coby nové opory panovnické moci význam Doudleb rychle upadl: poslední zmínka o doudlebském kraji pochází z roku 1268 a k roku 1291 už byly Doudleby v soukromých rukou, držel je rytíř Čeněk z Cipína, zakladatel rodu Doudlebských z Doudleb. Doudlebští, jejichž erb (půl ozbrojence tasícího meč) v novější době přijala obec za svůj, zde seděli po dvě a půl staletí. Posledním z nich, který ves držel, byl Petr Doudlebský z Doudleb († 1550), proslulý jak statečností v boji s Turky, tak skrblictvím. Tento prodal roku 1522 svou část Doudleb a Straňany Václavu Metelskému z Feldorfu, od něhož ji v roce 1544 koupilo město České Budějovice pro kostel sv. Mikuláše. Druhá polovice Doudleb přešla z majetku Doudlebských na rod Slavkovských ze Šonova a po dalších prodejích roku 1574 do rukou Viléma z Rožmberka. Tak se stalo, že až do zrušení poddanství byla ves rozdělena mezi panství České Budějovice a Třeboň. Třeboňská část se po smrti posledního Rožmberka Petra Voka v roce 1611 dostala Janu Jiřímu ze Švamberka. Ten se účastnil českého stavovského odboje, pročež byl v roce 1621 majetek jeho dědicům zkonfiskován a panství se ujal císař Ferdinand II. V roce 1660 je koupil hrabě Jan Adolf ze Schwarzenberku, jehož potomci pak byli pro polovinu doudlebských obyvatel vrchností až do roku 1848. Od roku 1850 dodnes tvoří Doudleby a Straňany společnou samosprávnou obec.

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2010–2014 František Rytíř
  • od 2014 Zdeněk Šmíd

Členění obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Doudleby se skládá ze dvou částí, které obě leží v katastrálním území Doudleby

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Doudlebech.
Čapkův most, pohled k čp. 13
  • Doudlebské hradiště je slovanský raně středověký hrad o rozloze přibližně 4,8 hektarů ze druhé poloviny 10. století.[4] Brod přes Malši byl možný jednak v místech nynějšího Čapkova mostu, jednak v protějším zákrutu řeky.
  • Farní kostel svatého Vincence, na vyvýšené šíji ostrohu v prostoru někdejšího hradiště. Připomíná se jako farní již počátkem čtyřicátých let 12. století, nejstarší části nynější stavby však pocházejí až ze 14. století, jsou jimi gotický presbytář a sakristie (obdobného provedení jako v nedalekém Kamenném Újezdě); v sakristii byly odkryty vzácné gotické fresky s výjevy Narození Páně a Klanění Tří králů z doby po roce 1350. Loď s věží s byla přistavěna roku 1494, barokní úpravy a novostavbu věže v letech 1708 až 1709 provedl Petr de Maggi podle plánů Pavla Ignáce Bayera. Vnitřní vybavení kostela je dnes převážně barokní, z první čtvrtiny 18. století, na hlavním oltáři se nachází kopie kdysi velmi uctívaného obrazu Madony doudlebské (originál z doby kolem roku 1440 chová Národní galerie v Praze), šestice obrazů z dřívější výzdoby roku 1494 se nachází v Alšově jihočeské galerii na Hluboké. Na věži jsou zavěšeny dva zvony, velký, odlitý roku 1876 v Bochumi a malý – umíráček. Ve středověku býval kostel střediskem církevní správy pro široké okolí (kupř. ve 14. století pod doudlebský děkanát, jeden z pěti v jižních Čechách, spadalo 46 farností). Dnes je význam kostela omezen na nejbližší okolí, ke zdejší farností příslušejí vedle obou částí obce Doudleby též vsi Dolní Stropnice, Heřmaň a Plav.
  • Sousoší Piety před kostelem, dílo českobudějovického sochaře Leopolda Hubera z roku 1756
  • Kaple svaté Barbory, za kostelem, barokní z doby kolem roku 1680. Bývala zde dřevěná socha Piety, ta však ukradena roku 1993. Původní obraz sv. Barbory z roku 1755 odtud přemístěn do kostela a nahrazen novým v roce 2000.
  • Fara (čp. 28), obsahuje prvky někdejší gotické tvrz rytířů z Doudleb. Barokně přestavěna v letech 1703 až 1704, obnovena po požáru roku 1911.
  • Dům čp. 13, z roku 1851, ve stylu selského baroka
  • Dům čp. 29, částečně roubený, se zachovanou černou kuchyní
  • Čapkův most přes Malši z let 1928 až 1929 spojuje Doudleby a Straňany. Pojmenován po Františku Miroslavu Čapkovi (1873–1946), učiteli, poštovním úředníku, a regionálním vlastivědci, který se zasloužil o jeho stavbu.
  • Lávka Maxe Biaggiho, obnovená po povodních v roce 2002 za finančního přispění tohoto závodníka.
  • Mohylové pohřebiště v lokalitě Zádušní (Klášterní) les, asi kilometr východně od Doudleb, prokopáno v 19. století. Raně středověké slovanské mohyly snad příslušely ke starší fázi osídlení hradiště.
  • Doudleby jsou symbolickým střediskem Doudlebska, etnografické oblasti s nejjižnějším českým nářečím. V obci působí Národopisný soubor Doudleban (založen 1943), provozuje se zde řada barvitých folklórních tradic a slavností, zejm. Doudlebský masopust, velikonoční řehtání či Doudlebské dožínky.
  • Jméno obce nese planetka (6060) Doudleby, objevená v roce 1980 Antonínem Mrkosem na observatoři Kleť

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola
  • Kulturní dům s pohostinstvím
  • Hasičská zbrojnice
  • Knihovna
  • Víceúčelová budova – obchod, obecní úřad, dětská poradna
  • Sportovní areál s lyžařským vlekem

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Marie Běhounková (1911–?), národopisná sběratelka
  • Oldřich Nouza (1903–1974), básník
  • Otto Matoušek (1890–1977), malíř, který zde často pobýval

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. ZAVŘEL, Petr. Novohradské hory a Novohradské podhůří. Praha: Baset, 2006. ISBN 80-7340-091-X. Kapitola Raný středověk. 
  3. LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. Kapitola Doudleby, s. 97–105. 
  4. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Doudleby, s. 75–76. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Černý Jiří: Poutní místo Doudleby a deskový obraz Madony s Ježíškem, Jihočeské muzeum, Výběr, 2003, č. 2, s. 247–268.
  • Havlice J. - Lavička R. - Sterneck T. - Šimánek J.: Doudleby. Historie, památky, tradice, Doudleby 2008.
  • KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko. Svazek II. Pravý břeh Vltavy. České Budějovice: Veduta, 2008. 344 s. ISBN 978-80-86829-41-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]