2. ukrajinský front

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maršál R. J. Malinovskij, velitel 2. ukrajinského frontu od května 1944

2. ukrajinský front byla vojenská formace Rudé armády za druhé světové války, která v roce 1945 osvobodila např. Brno, Bratislavu či Budapešť.

Historie[editovat | editovat zdroj]

2. ukrajinský front vznikl 20. října 1943 přejmenováním Stepního frontu. V říjnu–prosinci rozšířil předmostí na Dněpru až ke Kirovohradu a Krivom Rogu. Následně ve spolupráci s 1. ukrajinským frontem v Kirovohradské, Korsuň-ševčenkovské a Umaňsko-Botošanská operaci osvobodil pravobřežní Ukrajinu až k rumunské hranici.

Od dubna do začátku června 1944 se společně s 3. ukrajinským frontem neúspěšně pokoušel prorazit do Moldávie. Úspěch přišel až v srpnu (Jasko-kišiněvská operace), sovětská vojska rychle prošla Rumunskem a v říjnu 1944 v Debrecínské operaci vtrhla do Maďarska. V Budapešťské operaci společně s 3. ukrajinským frontem obsadil Budapešť a překročil Dunaj. V březnu–dubnu 1945 ve Vídeňské operaci dobyla sovětská vojska východ Rakouska s přilehlými oblastmi Moravy, v dubnu pokračovala bratislavsko-brněnskou operací hlouběji na Moravu a v květnu v Pražské operaci společně s 1. a 4. ukrajinským frontem osvobodila většinu Čech.

Ztráty 2. ukrajinského frontu z řad Rumunů byly při osvobozování Československa strašné. Podle badatele Vlastimila Schildbergera jich na území dnešního Česka a Slovenska padlo 66 495.[1]

Po skončení války byl front zrušen, velitelství bylo přejmenováno na velitelství Oděského vojenského okruhu, ale nejvyšší důstojníci byli v čele s maršálem Malinovským a částí vojsk (především 6. gardovou tankovou armádou) převeleni k Zabajkalskému frontu.

Podřízené jednotky[editovat | editovat zdroj]

  • 4. gardová armáda (20. října 1943–1944)
  • 5. gardová armáda (20. října 1943 – 13. července 1944)
  • 7. gardová armáda (20. října 1943 – 10. června 1945)
  • 37. armáda (20. října 1943 – leden 1944)
  • 46. armáda (20. října 1943 – ?, 20. září – 11. prosince 1944 a 21. února – 10. května 1945)
  • 52. armáda (20. října 1943 – září 1944)
  • 53. armáda (20. října 1943 – 10. května 1945)
  • 57. armáda (20. října 1943 – 22. února 1944)
  • 5. letecká armáda (20. října 1943 – 10. června 1945)
  • 5. gardová tanková armáda (20. října 1943–1945)
  • 6. (od září 1944 gardová) tanková armáda (22. února 1944 – březen 1945 a duben – 10. května 1945)
  • 40. armáda (březen 1944 – 10. června 1945)
  • 27. armáda (1944–1945)
  • 2. tanková armáda (1944 – červen 1944)
  • 9. gardová armáda (duben – 10. května 1945)
  • 1.gardová jezdecko-mechanizovaná skupina [1945]
  • rumunská 1. armáda
  • rumunská 4. armáda
  • Dunajská válečná flotila

Velení[editovat | editovat zdroj]

Velitel[editovat | editovat zdroj]

Člen vojenské rady[editovat | editovat zdroj]

Náčelník štábu[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GLANTZ, David M. Bouře směřuje na Balkán. Překlad Jiří Fidler. 1. vyd. Brno: JOTA, 2008. 464 s., 16 str. fotogr. přílohy. ISBN 978-80-7217-516-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce ' Nástupce
velitelství
Stepního frontu
velitelství 2. ukrajinského frontu
20. října 1943 - 10. června 1945
velitelství
Oděského vojenského okruhu
Předchůdce ' Nástupce
Stepní front 2. ukrajinský front
20. října 1943 - 10. června 1945
-