Bratislavsko-brněnská operace

Bratislavsko-brněnská operace
konflikt: Druhá světová válka
trvání: 25. března - 5. května 1945 místo: jihozápadní Slovensko, jižní a střední Morava výsledek: Sovětské a rumunské vítězství
strany
Třetí říše	Sovětský svaz Rumunsko Československo
velitelé
Ferdinand Schörner	Rodion Malinovskij
síla
asi 250 000 mužů	asi 360 000 mužů
ztráty
nezjištěno	nezjištěno

Počátkem roku 1945 se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran. 12. ledna zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu – Viselsko-oderskou operací, při níž Sověti postupovali rychlým tempem k Odře. 18. ledna provedli Němci útok na Sověty obklíčenou Budapešť, ovšem po těžkých bojích bylo hlavní město Maďarska 13. února Sověty dobyto. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila ofenzívu směrem na Vídeň, přičemž na rakouské území vstoupila Rudá armáda 30. března. Dne 4. dubna 1945 byla těmito jednotkami Rudé armády osvobozena i Bratislava.

Sovětské a československé jednotky, které se probíjely Slovenskem, bojovaly na přelomu března a dubna 1945 o Liptovský Mikuláš. Strategickým záměrem Rudé armády bylo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála Rodiona Malinovského zaútočí na Brno a odtud bude pokračovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front generála Andreje Jeremenka osvobodit Ostravu a pokračovat k Olomouci, kde mělo dojít k uzavření kleští a obklíčení německých jednotek, které se nacházely na západním Slovensku a v oblasti moravsko-slovenského pomezí.

Směr útoku – jižní Morava

Bratislavsko-brněnská operace

Sovětské tanky americké výroby M4 Sherman v Křenové ulici v Brně v dubnu 1945

Rumunské dělostřelectvo v Boskovicích v květnu 1945

Útok na jižní Moravu, nazvaný jako Bratislavsko-brněnská operace, byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka Hron a likvidován odpor Němců severně i jižně od Dunaje. Na straně sovětské bylo zhruba 359 000 vojáků, 7860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel, na straně německé zhruba 250 000 vojáků (včetně zbytků maďarské armády), 2150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna 1945. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku Moravu jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. - 22. dubna se německým vojskům podařilo se zachytit na čáře Těšany–Moutnice–Blučina–Hajany–Ořechov–Ivančice. Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jež byla v té době již též obsazená Rudou armádou. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí Šitbořic a Ořechova (bitva u Ořechova), přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z Brna na Jihlavu. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru již 7–10 km od Brna. Město bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i jednotky volkssturmu, které byly v této oblasti početné díky místní německé menšině.

V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou tankovou armádu, jež dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město Brno bylo osvobozeno 26. dubna 1945. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců. Dále se rozvíjely útoky i v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a 4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí Veselí nad Moravou či Kyjova, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech Kyjov – Koryčany – Zdounky a Polešovice – Halenkovice – Otrokovice. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od Starého Města, severně Stupavy a Koryčan a jižně Bučovic. Součinnost sovětských a rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na Znojmo, Rosice, Tišnov, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Kojetín a Zlín. V hornatých oblastech, a to zejména v Beskydech, Hostýnských vrších, Vizovických vrších, Bílých Karpatech, Chřibech, Javorníkách a na Českomoravské a Drahanské vrchovině pomáhaly útočícím vojskům partyzánské oddíly, které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. Partyzáni se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu ARLZ, když zabránili zničení některých průmyslových podniků či uhelných šachet.

Situace v květnu

Rudá armáda ve Znojmě

Na počátku května dále probíhaly tvrdé boje na území Moravy, přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu doplněná o jednotky 1. československého armádního sboru, které pokračovaly v Ostravsko-opavské operaci. Na střední část fronty pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od Žiliny směrem na Vsetín. Útoky pokračovaly i v oblasti Hané a Vyškovské brány, avšak k dalšímu postupu na západ zabránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili Němci za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k násilnému vystěhování 33 obcí a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, do níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven.

V období začátku května byl vydán další rozkaz, a tím byla priorita postupu na Plzeň, České Budějovice a Prahu, který se měl uskutečnit v rámci Pražské operace. Útok sovětských vojsk před Prostějovem byl téměř přerušen a dne 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu od Brna k jižní hranici republiky směrem na západ průlomem jedné vševojskové armády 2. ukrajinského frontu jižně od Brna. Tvrdé boje trvaly celý den a 8. května začala Rudá armáda útočit na německá vojska ve směru Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlava, Znojmo a Dačice. V noci ze dne 8. na 9. květen, kdy vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa, dle jejichž podmínek se měla německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu, začal úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. 9. května 1945 tak prakticky došlo k pronásledování německých jednotek a k osvobození zbývajícího území Moravy a Čech od německé okupace.

Literatura

Sovětští vojáci v Boskovicích

• Branislav Jamnický, Osvobození Moravy, 1964
• Josef Mikš, Na vyškovském směru, 1986
• Vojtěch Žampach, Směr Brno, 1975

Související články

• Památník Bratislavsko-brněnské operace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratislavsko-brněnská operace ve Wikimedia Commons
• Osvobozování Lanžhota
• Bitva o předmostí
• Bitva o Ořechov
• K 62. výročí osvobození Ivančic
• Staré fotografie z osvobození Brna
• Podíl 2. ukrajinského frontu Rudé armády na osvobození Československa
• Osvobození Brna, námořníci a šavle

Portály: Druhá světová válka