Komárom

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Komárom
Komárno
Radnice a Mírové náměstí
Radnice a Mírové náměstí
Komárom – znak
znak
Komárom – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška110 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionStřední Zadunají
ŽupaKomárom-Esztergom
OkresKomárom
Komárom
Komárom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha70,20 km²
Počet obyvatel19 656 (2021)[1]
Hustota zalidnění280 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři, Slováci, Němci
Správa
StatusObec
StarostaAttila Molnár [2]
Oficiální webwww.komarom.hu
Adresa obecního úřaduSzabadság tér 1.
2900 Komárom
Telefonní předvolba(+36) 34
PSČ2900
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komárom (slovensky Komárno, německy Komorn) je město v okrese Komárom[3] v župě Komárom-Esztergom v severozápadním Maďarsku, u hranic se Slovenskem na pravém břehu Dunaje, který je odděluje od slovenského Komárna. V Komáromu žije přibližně 20 tisíc[1] obyvatel, je zde významný říční přístav. Se svým slovenským jmenovcem je město spojeno železničním a silničním mostem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V místě dnešního století existovala osada již v 11. století. V dnes obou oddělených městech byla po pádu Budína budována opevnění pro případ dalšího tureckého útoku směrem na západ na Vídeň. Menší část z nich se nachází dnes v maďarském Komáromu. Jedná se o fort Csillág[4] na východním okraji města a o fort Monoštor na straně západní. Obě byly součástí fortifikačního systému. Turci dosáhli Komáromu v roce 1594. Zničili dnešní slovenskou část města. V polovině 17. století došlo k přestavbě a rozšíření obou fortifikačních staveb na dnešním maďarském území.

Jókaiovo náměstí v centru města v roce 1939.

V létě 1763 utrpělo město vážné škody po mohutném zemětřesení, které si zde vyžádalo přes 80 mrtvých. V roce 1777 se obec na pravém břehu Dunaje odtrhla od nedaleké vesnice Szőny a vznikla nová obec Új Szőny. V roce 1856 sem byla z Győru přivedena železnice. Další tratě poté vznikaly v nadcházejících desetiletích; spojení sem bylo vybudováno např. také z Székesfehérváru. Alžbětin most přes Dunaj byl otevřen roku 1890.

Újszőny bylo do roku 1896 bylo administrativně samostatné předměstí samotného historického města Komárno, ležícího dnes za maďarskými hranicemi na Slovensku a v maďarštině je pro odlišení označováno jako Rév Komárom. Na rozdíl od osady Újszőny nebylo Komárno součástí Komárenské župy, ale mělo v rámci Uherska zvláštní postavení municipálního města, přestože bylo zároveň správním centrem této župy. Roku 1896[5] bylo Újszőny připojeno ke Komárnu, s nímž bylo zároveň propojeno nově vybudovaným Alžbětiným mostem a od této doby se začalo na jižní straně město rozvíjet. Stalo se místní částí Komárom-Újváros (Nové město). Rozvoj byl nicméně skromný. Postavena zde byla základní škola, kasárna a některé závody.

Po první světové válce se zdejší úsek Dunaje stal státní hranicí mezi Maďarskem a nově vzniklým Československem. Československo rozmístilo velmi záhy po přislíbení tohoto území do Komárna vojsko, na což Maďarsko reagovalo vojenským útokem. Trianonská smlouva následně hranice přesněji definovala, včetně mezinárodního uznání.

V roce 1921 následník rakousko-uherského trůnu Karel I. přicestoval ze Šoproně do Komáromu s cílem uchvácení moci, jeho cesta však skončila nedaleko od Budapešti. Komárom se za něj nicméně jako jedno z mála měst postavilo.[6]

Od roku 1923 bylo Komárom sídlem správní jednotky. Vzhledem k nepříliš záviděníhodné pozici menší jižní části města rozhodla maďarská vláda v roce 1928 o poskytnutí půjčky městu na jeho další rozvoj.

Po první vídeňské arbitráži byla obě města až do roku 1945 administrativně sloučena a po druhé světové válce došlo k jejich opětovnému rozdělení. Během druhé světové války bylo Komárom zasaženo několika leteckými útoky, především s cílem zničit ropná zařízení a železnici a mosty přes Dunaj. K prvnímu bombardování došlo dne 2. července 1944. Na podzim téhož roku se útoky dále intenzifikovaly. Dne 7. října bylo ze vzduchu napadeno nádraží a jeho okolí, 14. října byl potom cílem železniční most. Na jaře 1945 se uskutečnily další nálety. Během druhé světové války bylo z Komáromu odvezeno několik stovek Židů do koncentračních táborů. Likvidováni byli i političtí odpůrci režimu Šípových křížů, včetně. Gaspára Alapyho, meziválečného starosty Komáromu. Město bylo osvobozeno 31. března 1945 Rudou armádou.

Rozvoj města pokračoval po skončení války. Maďarská vláda iniciovala program výstavby bytových a později panelových domů jižně od historického středu původního předměstí. Kromě vyšších domů se jednalo i o nižší dvou- až čtyřpatrové jednotky. Dislokovány zde byly rovněž i jednotky Sovětské armády, které zde měly svůj muniční sklad. V roce 1956 nedošlo během revolučních událostí v Maďarsku v Komáromu k žádným ozbrojeným akcím. V 60. letech byly v blízkosti města také nalezeny termální prameny. Při vrtu pro zdroj vody pro nový závod vytryskl pramen o teplotě 62 ˚C.

Od roku 1990 má Komárom napojení na dálnici. Po přelomu tisíciletí byl na okraji města založen průmyslový park a v centru města bylo otevřeno několik nákupních center a supermarketů. Město ohrožovaly také povodně v letech 2002, 2006 a 2013, které si vyžádaly přerušení provozu železniční dopravy (trať je vedena přímo po břehu Dunaje). Od roku 2007 rovněž ztratila do jisté míry význam i státní hranice se Slovenskem, neboť se obě země staly součástí Schengenského systému.

Kultura a turistika[editovat | editovat zdroj]

Budova radnice.
Reformovaný kostel.

Mezi nejvýznamnější kulturní památky v Komáromu patří Fort Csillág a Fort Monoštor, dvě součástí původně protitureckého opevnění.

V centru města se na Jókaiově náměstí (maďarsky Jókai tér) nachází reformovaný kostel, který byl dokončen roku 1747.

V Komáromu se nachází také Zámek Gyürky, který byl postaven před první světovou válkou a patřil rodině Gyürkyů. Dále zde stojí barokní kostel ze 70. let 18. století.

Od roku 1996 je zde rovněž umístěno muzeum György Klapky. Jeho součástí je řada expozic, včetně expozice maďarského námořnictva a obchodního loďstva.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

V Komáromu je továrna finské společnosti Nokia. Byla založena v roce 1999 (výroba zahájena začátkem 2000) a za tu dobu se v ní vyrábělo mnoho modelů, například Nokia 6300, nebo dotyková Nokia 5800. 26. ledna 2009 v ní byla vyrobena stříbrná Nokia N79, která byla pětistým miliontým kusem vyrobeným v této továrně.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční stanice.

Město je mosty přes Dunaj propojeno se severním Komárnem, které se nachází na slovenském území. Jižně od města se nachází dálnice M1, která spojuje Budapešť s Vídní a Bratislavou.

Hlavní železniční trať, která prochází Komáromem, je trať Budapešť – Hegyeshalom – Rajka, jedna z klíčových maďarských tratí. Je vedena po samotném břehu Dunaje a je napojena na místní přístav.

Přístav na Dunaji nebyl více využíván až do roku 2015. Poté byla ohlášena jeho plánovaná rekonstrukce. Pro turistickou dopravu má význam malé přístaviště u pevnosti Monostor.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V Komáromu se nachází gymnázium Móra Jókaie.

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
  2. http://www.valasztas.hu/dyn/ov10/outroot/onktjk3/12/tjk12038.htm
  3. Archivovaná kopie. www.jaras.info.hu [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. A Komáromi Csillagerőd kapta a 23. Magyar Ingatlanfejlesztési Nívódíj első díját. Origo. Dostupné online [cit. 2022-01-01]. (maďarsky) 
  5. História mesta | Komárno. www.komarno.sk [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  6. CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 336. (angličtina) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]