Győr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Ráb. Další významy jsou uvedeny v článku Ráb (rozcestník).
Ráb
Győr
Radnice
Radnice
Ráb – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 108 m n. m.
Časové pásmo CET, UTC+1
Stát Maďarsko Maďarsko
region Západní Zadunají
župa Győr-Moson-Sopron
okres Győr
Administrativní dělení 8 městských částí
Győr
Red pog.png
Győr
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 174,61 km²
Počet obyvatel 128 567 (2013)
Hustota zalidnění 737,68 obyv./km²
Etnické složení Maďaři
Náboženské složení křesťanství
Správa
Status župní sídlo, město s župním právem
Starosta Zsolt Borkai
Oficiální web http://www.gyor.hu
Adresa obecního úřadu Városház tér 1.
9021 Győr
Telefonní předvolba (+36) 96
PSČ 9000–9030

Győr [ˈɟøːr] IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab) je město v severozápadním Maďarsku, 110 km západně od Budapešti, 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic. Je správním městem župy Győr-Moson-Sopron. V roce 2013 zde žilo přes 128 000 obyvatel a je šestým největším maďarským městem. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Győr). Győrem protéká řeka Rába. Jižně od města vede evropská silnice E60. V roce 1994 zde byla otevřena továrna německé automobilky Audi.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Györ v roce 1845

Doba před příchodem Maďarů[editovat | editovat zdroj]

Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již od pravěku. Archeologické nálezy včetně pevnosti jsou četné také pro období říše římské. Prvními písemně doloženými obyvateli tu byli Keltové. Ti město pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století území osídlili Slované, kteří zde v 8.století koexistovali s Langobardy a s Franky, přišlými z jihu. Jejich komunity napadli Avaři. Slovanský živel stále převládal, i mezi lety 880 a 894, kdy byl součástí Velkomoravské říše.

Kočovní Maďaři sem vtrhli na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde stavěli stany, později i domy. V 13. století Györ těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk v roce 1271.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí severoitalských architektů v renesančním a barokním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest mezi dvěma centry Rakouska, Vídní a Budapeští (tehdy Budínem), a zásluhou rozvoje náboženství, řemesel a kultury město prosperovalo. Roku 1627 přišli jezuité, kteří kromě kostela a koleje založili školu a nastolili rekatolizaci města. V roce 1743 Györ získal od císařovny Marie Terezie statut svobodného královského města. Slibný růst zpomalily již tereziánské války o dědictí slezské a zastavily jej napoleonské války. Rozhodující byl rozvoj strojírenského průmyslu. Ve městě sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma Rába. Výstavba železnice žel přeložila dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města, a tak Györ nakonec ztratil na významu.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Během druhé světové války, když nacisté obsadili Maďarsko, začaly se organizovat deportace Židů. Ti, podle sčítání lidu z roku 1910, do té doby představovali 12.6 % místní populace. 13. května 1944 zde nacisté zřídili ghetto. 11. a 14. června pak byly vypraveny dva vlaky, které odvezly Židy z města i okolních obcí do KT v Osvětimi. Během těchto dvou dnů bylo deportováno celkem 5635 osob. Téměř všichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím táboře nebo ještě cestou ve vlaku. Některým Židům bylo umožněno zůstat, ti však byli zmasakrováni 26. března 1945, sotva několik hodin před osvobozením spojeneckou armádou.

Po 2. světové válce sevřela historické město panelová sídliště, historické centrum chátralo. Od 90. let minulého století město opět prosperuje, bylo napojeno na dálnici spojující Vídeň s Budapeští

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Széchenyi tér (Széchenyiho náměstí) s mariánským sloupem, Győr
Széchenyiho náměstí s kostelem sv. Ignáce, Győr
Karmelitánský kostel
Biskupský hrad
  • Radnice, tříosá stavba z konce 19. století s věží vysokou 59 metrů
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie - katedrála, sídlo biskupa; na gotických základech, z nichž se dochoval chór a jižní kaple, byla dostavěna tereziánská bazilika s klasicistním průčelím z doby kolem roku 1800
  • Barokní centrum města - urbanistický celek měšťanských domů 17.-19.století se starou uliční sítí
  • Kostel sv. Ignáce a jezuitský klášter na Széchenyiho náměstí. Jezuité se ve městě usadili v roce 1627. V letech 1634–1641 si podle vzoru římského kostela jezuitů Il Gesú postavili jednolodní baziliku s úzkými průchozími kaplemi, s bohatými štukaturami, severoitalský stavitel Bartolommeo della Torre ji dokončil v raně barokním stylu roku 1667 (chronogram v nadpraží portálu), ve stavbě kláštera pokračoval pražský stavitel Francesco della Torre. Chrámové věže pocházejí z poloviny 18. století. Po zrušení jezuitského řádu v rámci josefinských reforem klášter užívali benediktini. Na hlavním oltáři je obraz Apoteóza sv. Ignáce, kterou stejně jako nástropní malby zhotovil rakouský malíř Paul Troger. Rokoková kazatelna se zlacenými řezbami pochází z roku 1749. Na postranním oltáři v druhé kapli vlevo je cenný raně barokní obraz svatých patronů Uher: zleva biskup svatý Béla=Vojtěch s berlou, šípy a veslem, svatý Imrö, první uherský král sv. Štěpán a Lászlo = Ladislav.
  • Jezuitská kolej a gymnasium patřily k významným střediskům řádové vzdělanosti. Školou prošli například Josef Dobrovský nebo Ľudovít Štúr.
  • Mariánský sloup na Széchenyiho náměstí; sochu Panny Marie Immaculaty, patronky vítězství Rakouské monarchie nad Turky dal vztyčit roku 1678 císař Leopold I., na podnoži sloupu madonu doprovázejí moroví patroni a svatí patroni Uher. Darovací nápis s chronogramem je vytesán na desce vsazené do zábradlí statue.
  • Karmelitánský kostel (Kármelhegyi Boldogasszony templom) - pozdně barokní stavba
  • Biskupský hrad (Püspökvár) obklopený zbytky kamenné středověké a cihelné tereziánské fortifikace
  • Velká synagoga
  • Muzeum - nejvýznamnějším exponátem je gotická relikviářová busta sv. Ladislava ze zlaceného stříbra
  • Koncertní síň Richterterem

Ekonomika města[editovat | editovat zdroj]

V Győru sídlí pobočka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet,[1] A3 Limousine[2] a rovněž množství typů motorů (1 913 053 motorů v roce 2007). Roku 1994 byla otevřena továrna, kde se jako první vyráběly čtyřválcové řadové motory pro Audi. Později přibyla montáž Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále též šestiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., začalo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky.[3] Motory jsou dodávány rovněž to dalších typů vozů skupiny Volkswagen Group, přičemž přes 90 % motorů do vozů Audi je vyráběno zde.[4]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam rábských biskupů.

S městem jsou spjaté také další osobnosti, které zde působily např. teolog Izidor Guzmics (1786–1839), český filolog a historik Josef Dobrovský (1753–1829), slovenský národní buditel Ľudovít Štúr (1815–1856), rakouský hudební skladatel Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809) ad.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Start of production and world premiere for the Audi A3 Cabriolet in Hungary [online]. 30 November 2007, [cit. 2009-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. World Industrial Reporter – Audi Hungaria Celebrates Start of Production of A3 Limousine [online]. © 2013 Thomas Publishing Company, 2013-06-13, [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Lamborghini Cars full specifications - First spyshots of the Lamborghini L140 model [online]. [cit. 2009-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Audi ups Hungarian output [online]. BBJ.hu, [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]