Győr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Na tento článek je přesměrováno heslo Ráb. Další významy jsou uvedeny na stránce Ráb (rozcestník).
Ráb
Győr
Radnice
Radnice
Ráb – znak
znak
Ráb – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška108 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionZápadní Zadunají
ŽupaGyőr-Moson-Sopron
OkresGyőr
Administrativní dělení8 městských částí
Győr
Győr
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha174,61 km²
Počet obyvatel132 735 (2021)[1]
Hustota zalidnění760,2 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaCsaba András Dézsi (od 2020)
Oficiální webwww.gyor.hu
Telefonní předvolba(+36) 96
PSČ9000–9030
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Győr [ˈɟøːr]IPA (česky a slovensky Ráb, německy Raab, latinsky Arrabona, též latinsky Jaurinum[2]) je město v severozápadním Maďarsku. Je správním městem župy Győr-Moson-Sopron. Žije zde přibližně 133 tisíc[1] obyvatel. Je osmým největším maďarským městem a centrem regionu Kisalföld. Od roku 1009 je sídlem rábské diecéze (resp. diecéze Győr). Město se nachází na soutoku řek Mošoňský Dunaj, Rába, pak v blízkosti řek Rábca a Marcal. Město bylo pod názvem Arrabona (německy Raab – Gyor) významným střediskem Pannonie již v době římské. Jižně od města vede evropská silnice E60.

Poloha a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v severozápadní části Maďarska, 110 km západně od Budapešti, 65 km jihovýchodně od Bratislavy a 10 km od slovenských hranic. Rozvinulo se při ústí Mošoňského Dunaje (maďarsky Mosoni Duna), řeky Ráby, Rábce a Marcal do něj. Občas bývá proto označováno v Maďarsko jako „město řek“,[3] (maďarsky folyók városának). Střed města představoval jediný vyšší vrcholek v rovinaté a bažinaté krajině při veletoku Dunaji (ten se nachází od Győru jen 10 km severovýchodním směrem.

Dunaj má významný vliv na město, ať už z hlediska životního prostředí, či hospodářského rozvoje. Veletok byl regulován v letech 18861894. Nejvýznamnější řekou Győru je Mošonský Dunaj , který byl regulován společně s Dunajem; koryto Ráby bylo upraveno již roku 1893. V roce 1907 byla postavena plavební komora v Rajce u Bratislavy, která měla pomoci regulovat povodně.

Průměrná roční teplota zde dosahuje 10,3 °C a průměrné roční množství srážek potom 530 mm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Győru.
Győr v roce 1845

Doba před příchodem Maďarů[editovat | editovat zdroj]

Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již od pravěku. Archeologické nálezy včetně pevnosti jsou četné také pro období Římské říše. Prvními písemně doloženými obyvateli tu byli Keltové. Ti město pojmenovali Arrabona, z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století území osídlili Slované, kteří zde v 8. století koexistovali s Langobardy a s Franky, přišlými z jihu. Jejich komunity napadli Avaři. Slovanský živel stále převládal, i mezi lety 880 a 894, kdy byl součástí Velkomoravské říše.

Kočovní Maďaři sem vtrhli na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou pevnost, nejprve zde stavěli stany, později i domy. V 13. století Győr těžce poničily vpády Mongolů a útok českých vojsk pod vedením Přemysla Otakara II. v roce 1271.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

O dalších 300 let později, když na tehdejší Uherské království zaútočili Turci a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel Kristóf Lambert město před Osmany zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb Janik Kala – spálená pevnost. Porážka Turků u Gyoru a jeho znovuzískání v roce 1598 bylo bráno jako mimořádné vítězství a zajištění bezpečnosti Vídně.[4] Trvalo však ještě více než sto let než se podařilo Turky z oblasti dnešního Maďarska vypudit. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí severoitalských architektů v renesančním a barokním stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic.[2]

Novověk[editovat | editovat zdroj]

Díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest mezi dvěma centry Rakouska, Vídní a Budapeští (tehdy Budínem) a zásluhou rozvoje náboženství, řemesel a kultury město prosperovalo. Roku 1627 přišli jezuité, kteří kromě kostela a koleje založili školu a nastolili rekatolizaci města. V roce 1749 Győr získal od královny Marie Terezie statut svobodného královského města. Slibný růst zpomalily již tereziánské války o dědictví slezské a zastavily jej napoleonské války. Rozvoji města přispěla i stále intenzivnější plavba na Dunaji, na jehož rameni se samotný Győr nachází. Rozhodující byl nakonec ale rozvoj strojírenského průmyslu. Roku 1896 byl založen strojírenský podnik Rába, zaměřený především na výrobu železničních vozů a lokomotiv, později i automobilů. Výstavba železnice však přeložila dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města (na Žitný ostrov, přes Nové Zámky a Štúrovo), a tak Győr nakonec ztratil na významu.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Následky bombardování v roce 1944.

Po roce 1918 se Győr začal profilovat jako druhé nejprůmyslovější město v novém Maďarsku (po metropoli Budapešti a před zahájením industrializace dalších sídel).[2]

Během druhé světové války, když nacisté obsadili Maďarsko, začaly se organizovat deportace Židů. Téměř všichni z nich zahynuli ve vyhlazovacím táboře, nebo ještě cestou v uzavřených nákladních vagónech vlaku. Některým Židům bylo umožněno zůstat, ti však byli zmasakrováni 26. března 1945, jen několik hodin před osvobozením spojeneckou armádou.

V měsíci březnu 1945, před koncem druhé světové války, byl Győr nepřetržitě tři dny bombardován spojeneckými leteckými silami. Po druhé světové válce byla zahájena obnova města i výstavbou nových, panelových sídlišť. Roku 1978 byla v moderní budově otevřena místní pobočka národního divadla podle návrhu architekta Kálmána Vinczeho.[5] Nicméně historické centrum pozvolna chátralo. Jeho obnova začala v 70. letech 20. století a od 90. let 20. století byla značně zintezivněna. V této činnosti se stále postupně pokračuje, za rekonstrukci historického jádra město získalo ocenění Europa Nostra.[6][2] Győr později získal i na dálnici (dálnice M1) spojující VídeňBudapeští. Výhledově by měla ve městě vzniknout nábřežní promenáda.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Náboženská statistika obyvatel města z roku 2011.

K 1. lednu 2011 žilo ve městě 129 527 lidí, což představovalo 28,9 % celkového počtu obyvatel župy Győr-Moson-Sopron. Počet obyvatel na km² v daném roce byl průměrně 741,8. Počet obyvatel mladších 19 let činil 20 % obyvatel města, počet obyvatel starších let šedesáti potom dvacet tři procent. V roce 2017 byla průměrná délka života při narození u mužů 73,3 let a u žen 79,9 let. Podle sčítání lidu se 4 % obyvatel města, cca 5 261, hlásilo k národnostní menšině, tedy k německé, romské a rumunské. Před druhou světovou válkou zde bylo zastoupeno také německé a židovské obyvatelstvo.

Většina obyvatel Győru se hlásí k Římskokatolické církvi, téměř polovina obyvatel však neuvedla žádné náboženství nebo konkrétní vyznání.

Administrativní členění[editovat | editovat zdroj]

Město Győr se člení na následující místní části. Původně bylo rozčleněno na několik větších obvodů (jejich počet byl nižší, než je tomu v případě současných místních částí), toto rozdělení na číslované obvody bylo ale nakonec zrušeno.

  • Adyváros
  • Bácsa
  • Belváros (Staré město)
  • Gyárváros
  • Győrszentiván
  • Gyirmót
  • Ipari Park (Průmyslová zóna)
  • Jancsifalu
  • Kisbácsa
  • Kismegyer
  • Likócs
  • Marcalváros
  • Ménfőcsanak
  • Nádorváros
  • Pinnyéd
  • Révfalu
  • Sárás
  • Szabadhegy
  • Sziget
  • Újváros (Nové město)
  • Városrét

Zeleň a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Květinový zákon v lokalitě Ferdinandváros.

Oázy zeleně představují břehy řek, kde se nacházejí promenády. Rekreační areály vznikly buď tam, nebo v oblastech bývalých slepých ramen. Tak je tomu v případě Biskupského lesa, který leží severozápadně od středu města, ale i některých dalších. Uvedený les navštíví ročně 30–40 tisíc lidí a je hlavní zelenou plochou ve městě.[8] Je označován za "plíce města".[9][10]

Protipovodňové valy jsou v některých místech upraveny jako cyklostezky. Město má také několik parků, např. Batthyányho náměstí (maďarsky Batthyány tér) je upravené do podoby velkého sadu a obdobně je tomu i v případě Bisingerova náměstí, které je umístěno blíže železniční stanici. Zalesněný je i ostrov na řece Rábě s Náměstím hrdinů (maďarsky Hősök tere).

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Győru sídlí různé kulturní instituce, např. místní pobočka maďarského národního divadla (sídlí v budově z roku 1978), dále loutkové divadlo Vaskakas apod. Koncertní sál Richterterem vznikl přestavbou původního kina. Dále zde sídlí Generační kulturní centrum, Umělecké, festivalové a kulturní centrum. Budova bývalé synagogy slouží jako univerzitní koncertní sál. Místní knihovna nese název Károly Kisfaludyho.

Mezi místní muzea patří např. Muzeum Jánose Xántuse v starém opatství (maďarsky Apátúrház). Další muzeum se soustředí na památky z období antiky, přesněji Římské říše.

Místní pravidelné kulturní akce zahrnují jarní veletrh, v rámci něhož se konají např. taneční představení s nedalekým Slovenskem. V Győru se také pořádá knižní veletrh a barokní bál.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Széchenyi tér (Széchenyiho náměstí) s mariánským sloupem
Széchenyiho náměstí s kostelem sv. Ignáce
Karmelitánský kostel
Biskupský hrad
  • Radnice, tříosá stavba z konce 19. století s věží vysokou 59 metrů
  • Vrch Káptalan – starý střed města, leží na soutoku řek Mošoňského Dunaje a řeky Ráby, kde stojí „Biskupský palác“[11], zdaleka viditelný. Dá se poznat dle Tupé věže – dnes biskupská rezidence. Veřejnosti je nepřístupný. V blízkosti je jak bazilika, tak i teologická fakulta. Biskupský hrad (Püspökvár) je obklopený zbytky kamenné středověké a cihelné tereziánské fortifikace především ze strany od řeky. Od roku 2020 je považován za národní kulturní památku.[12]
  • Bazilika Nanebevzetí Panny Marie – katedrála, na gotických základech, z nichž se dochoval chór a jižní kaple; byla dostavěna tereziánská bazilika s klasicistním průčelím z doby kolem roku 1800. Nejvzácnější je gotická kaple sv. Ladislava, zbudovaná u příležitosti sanktifikace arpádovského krále Ladislava (panoval v letech 1077–1095). V ní je uloženo vrcholné dílo uherského středověkého zlatnického umění a to pozlacená stříbrná helma sv. Ladislava. Současně je v kapli uložen od roku 1945 k poslednímu odpočinku, biskup Vilmos Apor[11] (blahoslavený v roce 1997), jenž byl postřelen vojáky Rudé armády, když bránil ženy a dívky, a na následky zranění za několik dnů zemřel.
  • Barokní centrum města – urbanistický celek měšťanských domů ze 17. až 19. století se starou uliční sítí
  • Kostel sv. Ignáce a jezuitský klášter na Széchenyiho náměstí. Jezuité se ve městě usadili v roce 1627. V letech 1634–1641 si podle vzoru římského kostela jezuitů Il Gesú postavili jednolodní baziliku s úzkými průchozími kaplemi, s bohatými štukaturami, severoitalský stavitel Bartolomeo della Torre ji dokončil v raně barokním stylu roku 1667 (chronogram v nadpraží portálu), ve stavbě kláštera pokračoval pražský stavitel Francesco della Torre. Chrámové věže pocházejí z poloviny 18. století. Po zrušení jezuitského řádu v rámci josefinských reforem klášter užívali benediktini. Na hlavním oltáři je obraz Apoteóza sv. Ignáce, kterou stejně jako nástropní malby zhotovil rakouský malíř Paul Troger. Rokoková kazatelna se zlacenými řezbami pochází z roku 1749. Na postranním oltáři v druhé kapli vlevo je cenný raně barokní obraz svatých patronů Uher: zleva biskup svatý Béla / Vojtěch s berlou, šípy a veslem, svatý Imrö, první uherský král sv. Štěpán a sv. Ladislav. Po pravé straně budovy se nachází starodávná lékárna s muzeem lékařských nástrojů.
  • Jezuitská kolej a gymnasium patřily k významným střediskům řádové vzdělanosti. Školou prošli například Josef Dobrovský nebo Ľudovít Štúr.
  • Původní lékárna Patikamúzeum na rohu náměstí s ulicí Czuczor Gergely utca, vybavená dobovým nábytkem, krásně malovaným stropem, malým muzeem původního lékárenského vybavení, např. váhy, odměrky, apod., otevřená i k nahlédnutí pouze v pracovní dny.
  • Mariánský sloup na Széchenyiho náměstí; sochu Panny Marie Immaculaty, patronky vítězství Rakouské monarchie nad Turky dal vztyčit roku 1678 císař Leopold I., na podnoži sloupu madonu doprovázejí moroví patroni a svatí patroni Uher. Darovací nápis s chronogramem je vytesán na desce vsazené do zábradlí statue.
  • Karmelitánský kostel (maďarsky Kármelhegyi Boldogasszony templom) – pozdně barokní stavba, na náměstí Bécsikapu, kterému vévodí i socha Kisfaludy Károlyho, což byl významný maďarský spisovatel, básník, dramatik i malíř. Stal se vedoucí osobností literárního života, psal epigramy, novely, balady, básně a také i maloval. Na jeho počest je založena společnost která nese jeho jméno, stejně tak je po něm pojmenováno i divadlo v Győru.
  • Velká synagoga je novorománská stavba s osmiúhelníkovým půdorysem ze 2. poloviny 19. století.
  • Starý evangelický kostel na Petőfiho náměstí je rokokově-klasicistní modlitebna bez věže, vystavěná v letech 1783–1785 s unikátní křtitelnicí z červeného pískovce.
  • Královská ulice (Király utca), na které se nachází tzv. Napoleonův dům, ve kterém Napoleon strávil jednu noc po vítězství nad uherskou šlechtou v roce 1809. Na protějším domě, Domě Páně, je umístěná pamětní deska. Deska připomíná existenci Ráby jako osady či města v roce 1271. Tato budova je z hlediska dějin církve a umění významnou církevní stavbou (papežem byl v letech 1271–1276 Řehoř X.). Deska dále připomíná i útok českých vojsk vedených Přemyslem Otakarem II. téhož roku a nájezdy Mongolů ve 13. století.
  • Mezi historické objekty patří také Lloydův palác, který tvoří dominantu Széchenyiho náměstí v centru města.
  • Ottův dům na náměstí Vídeňské brány[11](maďarsky Bécsi kapu tér), jedna z nejstarších budov ve městě. Vznikl v barokním stylu.
  • Altabakův dům s dvěma arkýři v nárožích.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Kromě historického jádra města a řady zajímavostí a památek jsou navštěvovány také místní lázně. V roce 1931 zde byly odhaleny termální prameny, lázně se zde nacházejí od roku 2014.[3]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Město je jedním z center maďarské ekonomiky.[13] Tradičně byl v Győru zastoupen jak strojírenský průmysl, tak také průmysl textilní. Největším zaměstnavatelem v oblasti zemědělství je společnost Pannon Gabona Rt.[zdroj?] Po roce 1989 došlo k rozsáhlé transformaci ekonomiky; roku 1992 byla ustanovena mezinárodní průymslová zóna, která přilákala zahraniční investory.[14]

V Győru sídlí pobočka Audi AG (Audi Hungaria Motor Kft.) která zde provozuje rozlehlou továrnu, otevřena byla v roce 1994. Vyrábějí se zde sportovní vozy Audi TT, A3 Cabriolet,[15] A3 Limousine[16] a rovněž množství typů motorů (1 913 053 motorů v roce 2007). Jako první se zde vyráběly čtyřválcové řadové motory pro Audi. Později přibyla montáž Audi TT Coupé a TT Roadster. Dále též šestiválcové a osmiválcové motory, a poté, co koncern získal automobilku Automobili Lamborghini S.p.A., začalo Audi vyrábět také vidlicové desetiválcové motory typu V10. Tyto motory pro Audi se plně vyrábějí zde, ale pro Lamborghini V10 pouze válcové bloky.[17] Motory jsou dodávány rovněž to dalších typů vozů skupiny Volkswagen Group, přičemž přes 90 % motorů do vozů Audi je vyráběno zde.[18] Audi je jedním z klíčových ekonomických hráčů města a významnou měrou se podílí na jeho celkovém hospodářství.[19]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Město se již historicky nachází na významném dopravním tahu mezi Budapeští a Vídni (Železniční trať Budapešť – Hegyeshalom – Rajka). Další regionálně významné trati směřují na jih do měst Csorna, Pápa nebo Pannonhalma/Veszprém (tj. železniční trať Győr–Veszprém). Železniční spojení z hlavního nádraží a průmyslové zóny směřuje také severovýchodním směrem k Dunaji k přístavu Győr-Gönyű. V samotném centru města se nachází hlavní nádraží, kromě toho se v městě nachází ještě několik menších stanic a zastávek (např. Győr-Gyárváros, Győrszentiván, Győrszabadhegy, a další).

Přes Győr by měla být výhledově vybudována vysokorychlostní železniční trať z Budapešti do Bratislavy a do Vídně.[20]

Jižně od města vede také dálnice M1 (Győr obchází po obchvatu vedeném po jižní straně města). Na dálnici se rovněž napojuje přivaděč č. 19. Na západ vede ještě také dálnice M85 do města Csorna. V roce 2021 byla směrem na jih budována rychlostní silnice M83 do města Pápa.[21]

Historické staré město (Belváros) je pro automobilovou dopravu uzavřeno.[22] Nápadným je Kossuthův most přes Mošoňský Dunaj. Obloukový most spojuje historické centrum s místní části Révfalu, která leží severním směrem od historického jádra.

Současné Autobusové nádraží Győr bylo otevřeno roku 1968. Z města jsou vypravovány meziměstské autobusové spoje. Městskou dopravu zajišťuje okolo stovky autobusů. Před první světovou válkou bylo zamýšleno zde vybudovat trolejbusovou nebo tramvajovou síť, to však nikdy nebylo uskutečněno.

Již zmíněný přístav Győr-Gönyű má velký význam pro nákladní dopravu. Je dlouhý 1700 m, dlouhodobě byl ve špatném stavu[22] a rekonstruován byl v rámci programu EU s názvem Phare.

Až do 50. let 20. století bylo v Győru v provozu také letiště. Jeho areál byl později uzavřen a vznikly tam továrny pro dopravní prostředky. Na počátku 90. let bylo modernizováno 15 km vzdálené sportovní letiště Péri. Rozvoj letiště byl zahájen v roce 2000 s využitím finančních prostředků získaných z programu Phare a poskytnutých společností AUDI Motor Hungária Kft.[22] Do provozu bylo uvedeno roku 2003 a od roku 2005 odsud byla provozována linka do Tivatu v Černé Hoře.

Budova hlavního nádraží
Budova hlavního nádraží
Dálnice M1 jižně od města
Dálnice M1 jižně od města
Letiště v lokalitě Pér
Letiště v lokalitě Pér
autobusové stanoviště
autobusové stanoviště

Školství[editovat | editovat zdroj]

Sídlí zde Univerzita Istvána Széchenyiho. Původně Technická vysoká škola dopravy a telekomunikací, založená v Győru v roce 1968, přijala název Istvána Széchenyiho v roce 1986 a od roku 2002 je univerzitou. Kromě toho ve městě a jeho spádové oblasti existuje celkem okolo stovky vzdělávacích institucí.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Audi Aréna v roce 2018.
Trénink veslařského týmu.

Hlavním sportovním klubem v Győru je Győri ETO Sport Club, který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména házená. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem Győri ETO FC.

V roce 2014 byl ve městě otevřen nový plavecký bazén.[23] U soutoku Mošoňského Dunaje s Rábou (na tzv. Ostrově – Sziget) se nachází řada dalších sportovních objektů, např. venkovní bazén, tenisová hřiště apod. Dále od centra jsou poté umístěny také atletické stadiony.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam rábských biskupů.

S městem jsou spjaté také další osobnosti, které zde působily, např. teolog Izidor Guzmics (1786–1839), český filolog a historik Josef Dobrovský (1753–1829), slovenský národní buditel Ľudovít Štúr (1815–1856), rakouský hudební skladatel Johann Georg Albrechtsberger (1736–1809), biskup českého původu Adolf Groll (1733–1743) ad.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]
  2. a b c d Győr: a műemlékekben gazdag, sokszínű város. Csodálatos Magyarország [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (maďarsky) 
  3. a b Győr - poznejte podmanivé kouzlo města řek. National Geographic [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. 
  4. MOLNÁR, Miklós. A Concise history of Hungary. [s.l.]: Cambridge University Press, 2001. 366 s. Dostupné online. ISBN 9781107050716. S. 105. (angličtina) 
  5. Nosztalgiázzunk a 750 éves Győr utolsó fél évszázadáról!    . Új Szó [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. (maďarsky) 
  6. GERŐHÁZI, Éva; TOSICS, Iván. Győr: How to compete with capital cities. [s.l.]: Evropská investiční banka, 2019. ISBN 978-92-861-3887-4. S. 13. (angličtina) 
  7. Mosoni-Duna: vízparti korzó a belvárosi folyóparton?. Új Szó [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. (maďarsky) 
  8. Védetté nyilvánították Győr tüdejét. Index.hu [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online. (maďarsky) 
  9. Kisalföldi tájakon. Magyar Mezogazdaság [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. (maďarsky) 
  10. Fellélegezhet a város: 35 hektár erdő léte volt a tét, megmenekülhet Győr zöld tüdeje. Hello Videk [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (maďarsky) 
  11. a b c Ahol Győr szíve dobog – Látogatóban a Collis Saceren. Magyar Kurír [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (maďarsky) 
  12. Győr’s Káptalandomb District Becomes National Monument Site. Hungary Today [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. (maďarsky) 
  13. Dávid Fekete: Economic Development and Economic Governance Through the Example of the City of Győr (anglicky) (maďarsky), str. 104
  14. GERŐHÁZI, Éva; TOSICS, Iván. Győr: How to compete with capital cities. [s.l.]: Evropská investiční banka, 2019. ISBN 978-92-861-3887-4. S. 10. (angličtina) 
  15. Volkswagen AG [online]. 30 November 2007 [cit. 2009-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-11-2008. 
  16. World Industrial Reporter – Audi Hungaria Celebrates Start of Production of A3 Limousine [online]. © 2013 Thomas Publishing Company, 2013-06-13 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online. 
  17. LamboCars.com [online]. [cit. 2009-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2005-04-18. 
  18. BBJ.hu [cit. 2012-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-21. 
  19. GERŐHÁZI, Éva; TOSICS, Iván. Győr: How to compete with capital cities. [s.l.]: Evropská investiční banka, 2019. ISBN 978-92-861-3887-4. S. 17. (angličtina) 
  20. Száguldó magyar szupervonat: közlekedéspolitikai reneszánsz vagy totális aránytévesztés?. Valasz Online [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (maďarsky) 
  21. Látványos munkával közeledik egymáshoz Győr és Pápa: így épül a 2x2 sávos 83-as út. Magyar Epítok [online]. [cit. 2020-12-25]. Dostupné online. (maďarsky) 
  22. a b c GERŐHÁZI, Éva; TOSICS, Iván. Győr: How to compete with capital cities. [s.l.]: Evropská investiční banka, 2019. ISBN 978-92-861-3887-4. (angličtina) 
  23. Győr Gets State-Of-The-Art New Swimming Pool. Hungary Today [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online. (maďarsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]