Kaposvár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kaposvár
Kaposvar montage.jpg
Kaposvár – znak
znak
Kaposvár – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška135 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionJižní Zadunají
ŽupaSomogy
OkresKaposvár
Administrativní dělení7 městských částí
Kaposvár
Kaposvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha113,59 km²
Počet obyvatel59 777 (2021)[1]
Hustota zalidnění526,3 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaKároly Szita (od 1994)
Oficiální webwww.kaposvar.hu
Telefonní předvolba(+36) 82
PSČ7400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaposvár (výslovnost: kapošvár) (německy Kopisch, Ruppertsberg, Ruppertsburg, turecky Kapoşvar) je město v Maďarsku, leží v župě Somogy.

Žije zde přibližně 60 tisíc[1] obyvatel. Nachází se v jižní části země, ve vzdálenosti cca 180 km jihozápadně od Budapešti. Leží na březích řeky Kapos v oblasti vrchoviny Zselic. Severovýchodně od města se nachází Deseda, nejdelší umělé jezero v Maďarsku s délkou 8 km.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název města je maďarského původu. Je složen ze dvou slov, a to kapu (brána) a vár (hrad). Původně označoval název Hrad s branami). Dle názorů historiků mělo město ve středověku velký počet vstupních bran. V této podobě byl poté název přijat do dalších jazyků.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle starodávné legendy byl Kaposvár založen, stejně jako Řím, na sedmi pahorcích. Byl osídlen již v 5. tisíciletí př. n. l., kolem roku 500 př. n. l. se sem nastěhovali Keltové. Město v dnešním slova smyslu tu je poprvé doloženo z roku 1009, z raných dob křesťanských Uher. Již v těchto dobách zde existoval také hrad, který však až do 15. století nebyl z kamene. Na příkaz rakouského císaře Leopolda I. byl pak roku 1702 zbořen. Osmanští Turci se Kaposváru zmocnili v roce 1555, a drželi ho až do roku 1686. O dalších skoro sto let později se stal sídlem župy.

Další rozvoj zaznamenal po otevření železnice mezi Záhřebem a Budapeští. Tu později doplnily i regionální tratě, které umožnily pozvednout i okolní venkov. Roku 1861 se zde narodil a roku 1927 zemřel maďarský malíř József Rippl-Rónai. Do města byla zavedena elektřina a realizováno bylo i telefonní spojení přes město Pécs. První noviny začaly v Kaposváru vycházet v roce 1904 a první divadlo odehrálo svoji premiéru v září 1911.

Během první a druhé světové války nedošlo v Kaposváru k větším válečným škodám. Ve 20. století si již rozvoj města vynutil připojování dalších obcí, jako Kaposfüred, Toponér, Töröcske a Kaposszentjakab. Největší populační boom města nastal v 60. a 70. letech, kdy počet obyvatel překročil metu 50 tisíc osob. Od roku 2000 má město i vlastní univerzitu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]