Kaposvár
| Kaposvár | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°21′51″ s. š., 17°47′3″ v. d. |
| Nadmořská výška | 135 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Jižní Zadunají |
| Župa | Somogy |
| Okres | Kaposvár |
| Administrativní dělení | 7 městských částí |
  Kaposvár | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 113,59 km² |
| Počet obyvatel | 59 777 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 526,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Károly Szita (od 1994) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+36) 82 |
| PSČ | 7400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaposvár (výslovnost: kapošvár) (německy Kopisch, Ruppertsberg, Ruppertsburg, turecky Kapoşvar) je město v Maďarsku, leží v župě Somogy.
Žije zde přibližně 60 tisíc[1] obyvatel. Nachází se v jižní části země, ve vzdálenosti cca 180 km jihozápadně od Budapešti. Leží na březích řeky Kapos v oblasti vrchoviny Zselic. Severovýchodně od města se nachází Deseda, nejdelší umělé jezero v Maďarsku s délkou 8 km.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název města je maďarského původu. Je složen ze dvou slov, a to kapu (brána) a vár (hrad). Původně označoval název Hrad s branami). Dle názorů historiků mělo město ve středověku velký počet vstupních bran. V této podobě byl poté název přijat do dalších jazyků.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle starodávné legendy byl Kaposvár založen, stejně jako Řím, na sedmi pahorcích. Byl osídlen již v 5. tisíciletí př. n. l., kolem roku 500 př. n. l. se sem nastěhovali Keltové. Město v dnešním slova smyslu tu je poprvé doloženo z roku 1009, z raných dob křesťanských Uher. Již v těchto dobách zde existoval také hrad, který však až do 15. století nebyl z kamene. Na příkaz rakouského císaře Leopolda I. byl pak roku 1702 zbořen. Osmanští Turci se Kaposváru zmocnili v roce 1555, a drželi ho až do roku 1686. O dalších skoro sto let později se stal sídlem župy.
Další rozvoj zaznamenal po otevření železnice mezi Záhřebem a Budapeští. Tu později doplnily i regionální tratě, které umožnily pozvednout i okolní venkov. Roku 1861 se zde narodil a roku 1927 zemřel maďarský malíř József Rippl-Rónai. Do města byla zavedena elektřina a realizováno bylo i telefonní spojení přes město Pécs. První noviny začaly v Kaposváru vycházet v roce 1904 a první divadlo odehrálo svoji premiéru v září 1911.
Během první a druhé světové války nedošlo v Kaposváru k větším válečným škodám. Ve 20. století si již rozvoj města vynutil připojování dalších obcí, jako Kaposfüred, Toponér, Töröcske a Kaposszentjakab. Největší populační boom města nastal v 60. a 70. letech, kdy počet obyvatel překročil metu 50 tisíc osob. Od roku 2000 má město i vlastní univerzitu.
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bath, Velká Británie
Darchan, Mongolsko
Glinde, Německo
Koprivnica, Chorvatsko
Miercurea Ciuc, Rumunsko
Rauma, Finsko
Saint-Sébastien-sur-Loire, Francie
Schio, Itálie
Tver, Rusko
Villach, Rakousko
Mostar, Bosna a Hercegovina
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaposvár na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Historie města (v maďarštině)
