Kaposvár

Poloha
Kaposvár

znak vlajka
Souřadnice	46°21′51″ s. š., 17°47′3″ v. d.
Nadmořská výška	135 m n. m.
Časové pásmo	+1
Stát	Maďarsko Maďarsko
Region	Jižní Zadunají
Župa	Somogy
Okres	Kaposvár
Administrativní dělení	7 městských částí
Kaposvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	113,59 km²
Počet obyvatel	61 441 (2019)^[1]
Hustota zalidnění	540,9 obyv./km²
Etnické složení	Maďaři
Náboženské složení	Křesťanství
Správa
Status	Župní sídlo, město s župním právem
Starosta	Károly Szita (od 1994)
Oficiální web	www.kaposvar.hu
Telefonní předvolba	(+36) 82
PSČ	7400
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaposvár (výslovnost: kapošvár) (německy Kopisch, Ruppertsberg, Ruppertsburg, turecky Kapoşvar) je město v Maďarsku, leží v župě Somogy. Žije zde přibližně 61 tisíc^[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle starodávné legendy byl Kaposvár založen, stejně jako Řím, na sedmi pahorcích. Byl osídlen již v 5. tisíciletí př. n. l., kolem roku 500 př. n. l. se sem nastěhovali Keltové. Město v dnešním slova smyslu tu je poprvé doloženo z roku 1009, z raných dob křesťanských Uher. Již v těchto dobách zde existoval také hrad, který však až do 15. století nebyl z kamene. Na příkaz rakouského císaře Leopolda I. byl pak roku 1702 zbořen. Osmanští Turci se Kaposváru zmocnili v roce 1555, a drželi ho až do roku 1686. O dalších skoro sto let později se stal sídlem župy, další rozvoj zaznamenal po otevření železnice mezi Záhřebem a Budapeští.

Roku 1861 se zde narodil a roku 1927 zemřel maďarský malíř József Rippl-Rónai. Ve 20. století si již rozvoj města vynutil připojování dalších obcí, jako Kaposfüred, Toponér, Töröcske a Kaposszentjakab. Od roku 2000 má i vlastní univerzitu.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaposvár ve Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Historie města (v maďarštině)

Maďarsko - Magyarország - (H)

Župy (Megyék) (a jejich správní centrum)	Bács-Kiskun (Kecskemét) • Baranya (Pécs) • Békés (Békéscsaba) • Borsod-Abaúj-Zemplén (Miskolc) • Csongrád-Csanád (Segedín) • Fejér (Székesfehérvár) • Győr-Moson-Sopron (Győr) • Hajdú-Bihar (Debrecín) • Heves (Eger) • Jász-Nagykun-Szolnok (Szolnok) • Komárom-Esztergom (Tatabánya) • Nógrád (Salgótarján) • Pest (Hlavní město Budapešť) • Somogy (Kaposvár) • Szabolcs-Szatmár-Bereg (Nyíregyháza) • Tolna (Szekszárd) • Vas (Szombathely) • Veszprém (Veszprém) • Zala (Zalaegerszeg)

Města s župním právem (Megyei jogú város)	Békéscsaba • Debrecín • Dunaújváros • Eger • Érd • Győr • Hódmezővásárhely • Kaposvár • Kecskemét • Miskolc • Nagykanizsa • Nyíregyháza • Pécs • Salgótarján • Segedín • Szekszárd • Székesfehérvár • Szolnok • Szombathely • Šoproň • Tatabánya • Veszprém • Zalaegerszeg

Regiony (Régiók) (český název)	Dél-Alföld (Jižní Alföld) • Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají) • Észak-Alföld (Severní Alföld) • Észak-Magyarország (Severní Maďarsko) • Közép-Dunántúl (Střední Zadunají) • Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)

Části státu (Országrész) (český název)	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko) • Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají) • Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)

Města v Maďarsku podle počtu obyvatel

1 000 000+	Budapešť

100 000+	Debrecín • Segedín • Miskolc • Pécs • Győr • Nyíregyháza • Kecskemét • Székesfehérvár

50 000+	Szombathely • Szolnok • Tatabánya • Kaposvár • Érd • Békéscsaba • Veszprém • Šoproň • Zalaegerszeg • Eger