Kaposvár
| Kaposvár | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°21′51″ s. š., 17°47′3″ v. d. |
| Nadmořská výška | 135 m n. m. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Maďarsko |
| Region | Jižní Zadunají |
| Župa | Somogy |
| Okres | Kaposvár |
| Administrativní dělení | 7 městských částí |
  Kaposvár | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 113,59 km² |
| Počet obyvatel | 59 777 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 526,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | Křesťanství |
| Správa | |
| Status | Župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Károly Szita (od 1994) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+36) 82 |
| PSČ | 7400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaposvár (výslovnost: kapošvár) (německy Kopisch, Ruppertsberg, Ruppertsburg, turecky Kapoşvar) je město v Maďarsku, leží v župě Somogy. Žije zde přibližně 60 tisíc[1] obyvatel. Sídlí zde diecéze Římskokatolické církve.
Poloha a přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Kaposvár se nachází v jižní části země, ve vzdálenosti cca 160 km jihozápadně od Budapešti. Leží na březích řeky Kapos, která ním protéká západo-východním směrem, na samém severním okraji vrchoviny Zselic. Severovýchodně od města se nachází Deseda, nejdelší umělé jezero v Maďarsku s délkou 8 km. Rozkládá se severně od Kaposváru, v jeho blízkosti je také arboretum.
Jezero Balaton (Blatenské jezero) se nachází cca 45-50 km severně od Kaposváru. Dalším větším městem poblíž je Pécs (45 km na jihovýchod) a chorvatská metropole Záhřeb, která leží 150 km od Kaposváru na západ.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název města je maďarského původu. Je složen ze dvou slov, a to kapu (brána) a vár (hrad). Původně označoval název Hrad s branami). Dle názorů historiků mělo město ve středověku velký počet vstupních bran. Historicky se v německém jazyce objevují také názvy Ruppertsberg nebo Kopisch. První z nich byl přejat i do slovinštiny. Naopak chorvatština a z historického kontextu také turečtina používají fonetický přepis maďarského názvu.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle starodávné legendy byl Kaposvár založen, stejně jako Řím, na sedmi pahorcích. Byl osídlen již v 5. tisíciletí př. n. l., kolem roku 500 př. n. l. se sem nastěhovali Keltové. V období antiky se oblasti Keltové a později Římané spíše vyhýbali, neboť se okolo města nacházelo značné množství močálů a bažin. V době příchodu Maďarů do Karpatské kotliny zde již žili slovanští (a jiní) kolonisté. První písemná zmínka o Kaposváru pochází z roku 1009.
Město v dnešním slova smyslu tu je poprvé doloženo z roku 1009, z raných dob křesťanských Uher. Zaznamenáno je pod latinský názvem Copus. O nedlouho později byl založen klášter v dnešním Kaposszentjakabu (dnes součást města). Již v těchto dobách zde existoval také hrad, který však až do 15. století nebyl z kamene. Měl čtyřúhelníkový půdorys. Postaven byl nejspíše z rozhodnutí tehdejšího panovníka Bély IV. posílit obranu území po tatarském vpádu ve 13. století. Středověké město se postupně rozvíjelo především díky řece, která sloužila kromě zdroje vody také jako obchodní tepna. Zároveň ale Kaposvár často ohrožovaly různé povodně.
Jak začali Turci pronikat do oblasti na začátku 16. století, začal růst význam města především díky jeho opevnění. Stahovali se sem také uprchlíci z jižní části Uher, kteří se nových pánů obávali, nebo byli vyhnáni. Osmanští Turci se Kaposváru zmocnili v roce 1555 (po pětidenním obléhání). Turecká nadvláda zde trvala až do roku 1686.
._Jobbra_a_V%C3%A1rosi_Tan%C3%A1cs_(ma_V%C3%A1rosh%C3%A1za)._Fortepan_376.jpg)
Od roku 1690 bylo město ve vlastnictví rodu Esterházyů. Na příkaz rakouského císaře Leopolda I. byl hrad roku 1702 zbořen. Turecké panování jej nechalo značně poškozený. Poslední pozůstatky hradu byly odstraněny v roce 1931. Ve 21. století zůstaly k vidění z něj pouze zbytky dvou bastionů, na povrchu je i jihovýchodní bastion a jihozápadní obdélná nárožní věž. V roce 1703 získalo město právo pořádat trhy a v polovině 18. století se stalo také hlavním městěm své správní jednotky, tedy župy. Díky tomu se tak počet obyvatel začal značně navyšovat. Trend rychlého růstu pokračoval až zhruba do roku 1780. V roce 1800 tak žilo v Kaposváru okolo 3000 lidí, o sto let později to bylo již osmnáct tisíc. Rozvoj města se dále urychlil po otevření železnice mezi Záhřebem a Budapeští v roce 1872. Tu později doplnily i regionální tratě, které umožnily hospodářsky pozvednout i okolní venkov. V letech 1908 až 1930 byl v Kaposváru v provozu pivovar.
Na počátku 19. století bylo otevřeno tzv. malé gymnázium, předchůdce dnešní střední školy Mihályho Tancsicse. V roce 1866 zde začaly vycházet první noviny. Město se rozrostlo také i jižně přes řeku Kapos, kde byla zbudována nová čtvrť Donner, která nesla název podle Jánose Donnera, místního pivovarníka.
Do města byla zavedena elektřina a realizováno bylo i telefonní spojení přes město Pécs. Vodovodní řad byl zrealizován ještě před začátkem 20. století. První noviny (Somogyi hírlap) začaly v Kaposváru vycházet v roce 1904, ve stejném roce byla postavena nová radniční budova. První divadlo odehrálo svoji premiéru v září 1911. Postaven zde byl také poštovní úřad a založena první továrna na výrobu mýdla v Uhersku.
Po zmatcích, které probíhaly po skončení první světové války v novém Maďarsku se zmenšeným územím požádal Kaposvár o finanční pomoc. Obdržel však od nové maďarské vlády pouze 2/3 slíbených prostředků. Kromě několika nových budov se v období až do druhé světové války rozvíjela iniciativa za ozelenění města, resp. za vysázení květin. Byly také vydlážděny ulice, které byly do té doby prašné. Ocenění za vzornou květinovou výzdobu získalo město v roce 1929. V meziválečném období ve městě působili někteří maďarští umělci, např. József Rippl-Rónai, Endre Ady, István Fekete a Aurél Bernáth.
Během první a druhé světové války nedošlo v Kaposváru k větším válečným škodám. V březnu 1944 město obsadily německé jednotky, později potom na konci války i sovětské.
Po první světové válce zde však po rychlému nástupu komunistického režimu došlo k znárodňování některých podniků. Po stabilizaci poměrů nicméně v Kaposváru, stejně jako ve zbytku celého Maďarska, došlo k hospodářské stagnaci. Kaposvár byl rovněž i posádkový městem; nacházely se zde některé jednotky maďarské armády. Během roku 1956 zde byly oběti protisovětského povstání.[2]
Ve 20. století si již rozvoj města vynutil připojování dalších obcí, jako Kaposfüred, Toponér, Töröcske a Kaposszentjakab. Připojovány byly postupně od roku 1950 až do 70. let. Největší populační boom města nastal v 60. a 70. letech, kdy počet obyvatel překročil metu 50 tisíc osob. Lidé se nastěhovali do nových sídlišť, ale také i do nových domů.
Ekonomická transformace nebyla ve městě snadná. Ještě v roce 2012 měl Kaposvár třetí největší počet osob bez domova.[3]
Od roku 2000 má město i vlastní univerzitu, která vznikla sloučením několika místních vzdělávacích institucí. V roce 2003 bylo místní hlavní náměstí – Kossuthovo náměstí – komplexně přestavěno a v roce 2017 bylo zvoleno nejkrásnějším náměstí v Evropě.[zdroj?] Od roku 2005 má město také vlastní kamerový systém, který byl zprovozněn pod titulem "nejbezpečnějšího města" v Maďarsku.[4] Přestavěny byly také i mnohé domy v historickém jádru města, obnoveno místní nádraží a okresní nemocnice. Bývalá kasárna na severním okraji města byla přebudována do podoby logistického areálu. V prostoru bývalého hradu byl vybudován park, který připomíná dávnou existenci stavby.[5] Město je dnes považováno v Maďarsku za město univerzitní, signifikantní je rovněž i množství květin a záhonů v jeho ulicích.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
V roce 2011 se v celomaďarském sčítání lidu přihlásilo 85 % obyvatel k maďarské národnosti, 0,2 % uvedlo chorvatskou národnost, cca 2 % obyvatel se deklarovalo jako Romové. 1,1 % obyvatel uvedla německou národnost. Jako náboženské vyznání uvedlo 44,8 % Římskokatolickou církev. Zastoupeny jsou i nekatolické církve pro Maďarsko tradiční.
Od roku 1980 počet obyvatel města setrvale klesá. Z rekordních 72 tisíc lidí poklesl až na 59 tisíc v roce 2021.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V Kaposváru sídlí rakouská společnost Wolf System, dále potom maďarská firma KITE a turecký textilní závod Metyx. Maďarská společnost Videoton zde i nadále provozuje[zdroj?] závod dceřiné společnosti[zdroj?] s názvem Videoton Elektro-Plast. Průmyslová zóna je umístěna na východě města v lokalitě Tüskevár. Upravují se zde rovněž i obrněná vozidla.[6]
V roce 2021 zde čínská společnost China National Machinery Import and Export Corporation otevřela jednu z největších solárních elektráren v Maďarsku.[7]
Řada tradičních odvětví průmyslu v Kaposváru zanikla. Pivovar skončil se svoji činností během Velké hospodářské krize na přelomu 20. a 30. let 20. století. Místní cukrovar zanikl v 90. letech 20. století téměř po stoletém působení. Dříve se zde vyráběly také kované výrobky pro potřeby průmyslu a zemědělské náčiní; továrnu založil úspěšný podnikatel, který se zpočátku věnoval kopání studní.
V roce 2018 dosahovala nezaměstnanost v Kaposváru celkem 3,4 % práceschopného obyvatelstva.
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Mezi kulturní instituce, které se v Kaposváru nacházejí, patří např. Divadlo Csiky Gergelyho. Město má také svůj dům kultury (maďarsky Szivárvány Kultúrpalota). Nachází se tu také Muzeum Rippl-Rónaie (maďarského malíře) a jeho rodný dům, potom také sportovní muzeum župy Somogy.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi hlavní pamětihodnosti Kaposváru patří:
- Budova radnice
- Kaposvárská katedrála v pseudogotickém stylu
- kostel svatého Kříže na druhé straně řeky Kapos.
- Justiční palác (maďarsky Igazságügyi palota) z roku 1907.
- Dorottyův dům z 18. století
- Ankerův dům (maďarsky Anker-ház) na hlavním náměstí v secesním stylu.
- Kemeny palota v centru města na Hlavní třídě.
V nedaleké vesnici Szenna se nachází muzeum pod širým nebem, resp. skanzen lidové architektury.[zdroj?]
Řada zajímavých staveb se nachází na jižním okraji města, mezi ně patří např. pozůstatky kláštera v Zselicszentjakabu, kaštel Ropolyi a další. Oblíbeným výletním cílem místních je Zselici Csillagpark.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Severně od města prochází dálnice M61, která je dokončená nicméně pouze v krátkém úseku, tvořícím severní obchvat města. Jeho doplnění o další čtyřproudé silnice začalo zahájením stavebních prací po roce 2017. Západní část obchvatu má podobu pouze dvouproudové silnice.
V severo-jižním směru prochází přes Kaposvár silnice č. 67 (od Balatonu k Szigetváru) a ve směru východo-západním je to silnice č. 61 z Nagykanizse do Dombóváru.
Město je rovněž napojeno na maďarskou železniční síť, nachází se na trati Székesfehérvár – Gyékényes. Má jedno hlavní nádraží, které je umístěno přímo v historickém jádru města, na břehu řeky Kapos a poblíž hlavního náměstí. Z města vedou celkem čtyři železniční trati, v minulosti byly uzavřeny trať Kaposvár – Barcs a trať Kaposvár – Szigetvár.
V Kaposváru je v provozu městská autobusová doprava, která je zajištěna městskou společností. Provozováno je cca okolo 30 linek. V roce 2022 byly pro potřeby městské dopravy dodány elektrické autobusy.[8]
Pět kilometrů od Kaposváru se nachází letiště Kaposújlak, které má zpevněnou runway o délce 620 m a zatravněnou dráhu o délce 1200 m. Obě jsou dnes převážně využívány pro sportovní účely. Z letiště jsou k dispozici také vyhlídkové lety.[zdroj?] V 40. letech létaly do Kaposváru letadla státního dopravce Malév.[9]
Školství[editovat | editovat zdroj]
Kaposvár je školní město. Působí zde 20 základních škol a stejný počet škol středních s celkem 20 000 žáky. Místní katolické gymnázium sídlí v budově bývalého kláštera z roku 1872.
Kromě státních a městem provozovaných vzdělávacích institucí existují i soukromé, nadační a církevní, dále umělecké, sportovní a jazykové školy. Od roku 2000 sídlí v Kaposváru univerzita (maďarsky Kaposvári egyetem). Fakulta zdravotnických věd Univerzity v Pécsi navíc ve městě provozuje školicí středisko.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Kaposváru sídlí fotbalový tým Kaposvári Rákóczi FC. Tradičně je zastoupeným sportem také jezdectví. V okolí města se nachází řada stájí v Kaposváru se pravidelně pořádají jezdecké soutěže. Největší jezdecká škola v zemi funguje při Pannonské jezdecké akademii Univerzity v Kaposváru.
Největší sportovní zařízení ve městě je Rákócziho stadion, který je také domovem pro místní fotbalový tým.
V roce 2022 odstartovala z Kaposváru třetí etapa světoznámého cyklistického závodu Giro d'Italia.[10]
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
V Kaposváru se nachází nemocnice regionální významu. V historické budově nemocnice z roku 1846 dnes sídlí IT centrum.
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Moritz Kaposi (1837–1902), lékař
- József Rippl-Rónai (1861–1927), malíř
- János Vaszary (1867–1939), malíř
- Imre Nagy (1896–1958), maďarský politik, premiér
- István Kemény (1925–2008), sociolog
- Zoltán Czibor (1929–1997), fotbalista
- Péter Gróf (* 1956), archeolog
- Béla Faragó (* 1961), skladatel
- Tibor Berta (1966) vojenský kaplan
- Robert Koch (* 1976), volejbalista
- Róbert Waltner (* 1977), fotbalista
- Yonderboi (* 1980), hudebník
- Tamás Ascher, (1949), režisér
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Bath, Velká Británie
Darchan, Mongolsko
Glinde, Německo
Koprivnica, Chorvatsko
Miercurea Ciuc, Rumunsko
Rauma, Finsko
Saint-Sébastien-sur-Loire, Francie
Schio, Itálie
Tver, Rusko
Villach, Rakousko
Mostar, Bosna a Hercegovina
.svg){kind=small}
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Kaposvár na anglické Wikipedii a Kaposvár na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. 14. srpna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-08-14]
- ↑ CARTLEDGE, Brian. The will to survive: A history of Hungary. Londýn: Hurst & Company, 2006. ISBN 978-184904-112-6. S. 417. (angličtina)
- ↑ JÁMBOR, Viktor Ernő; VEDRÉDI, Katalin. On the edge of new public spaces – city-centre renewal and exclusion in Kaposvár, Hungary. In: Hungarian Geographical Bulletin 65 2016. Budapešť: Maďarská akademie věd, 2016. ISSN 2064-5147. S. 230. (angličtina)
- ↑ JÁMBOR, Viktor Ernő; VEDRÉDI, Katalin. On the edge of new public spaces – city-centre renewal and exclusion in Kaposvár, Hungary. In: Hungarian Geographical Bulletin 65 2016. Budapešť: Maďarská akademie věd, 2016. ISSN 2064-5147. S. 231. (angličtina)
- ↑ Elindul az építkezés a volt Nostra területén. kapos.hu. Dostupné online [cit. 2022-01-17]. (maďarsky)
- ↑ Defense Industry Production to Start in Kaposvár. Hungary Today. Dostupné online [cit. 2022-06-13]. (anglicky)
- ↑ China's CMC inaugurates CEE’s largest solar park in southwest Hungary. Intellinews. Dostupné online [cit. 2022-06-13]. (anglicky)
- ↑ Ikarus delivered a couple of 120e electric buses in Hungary (jointly developed with CRRC). Sustainable Bus. Dostupné online [cit. 2023-01-20]. (anglicky)
- ↑ Tíz évvel ezelőtt állt le a Malév – Íme a légitársaság története!. hellomagyar.hu. Dostupné online [cit. 2022-06-13]. (maďarsky)
- ↑ GIRO D'ITALIA 2022 - STAGE 3 PROFILE AND ROUTE MAP: KAPOSVAR - BALATONFURED. Eurosport. Dostupné online [cit. 2022-06-13]. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaposvár na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Historie města (v maďarštině)
