Kaposszentjakab

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Opatství Kaposszentjakab
Ruiny kláštera po částečné rekonstrukci
Ruiny kláštera po částečné rekonstrukci
Lokalita
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Krajžupa Somogy
MístoKaposvár
Souřadnice
Základní informace
Řádbenediktini
ZakladatelOto Györ
Založení1061
Zrušeníkolem 1550
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaposszentjakab (také Zselicszentjakab) je lokalita s ruinami bývalého kláštera benediktinů. Nachází se v župě Somogy v jihozápadním Maďarsku. Klášterní areál a přilehlá vesnice jsou nyní místní částí města Kaposvár v okrese Kaposvár v jihozápadním Maďarsku.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Klášter řádu benediktinů v roce 1061 založil na místě staršího kostela sv. Jakuba Většího šomoďský župan Oto z rodu Györů. Zakládací listina je známa jen z pozdějších citací, podle nichž se zakladatel spolu s opatem měl stát správcem kláštera a po jeho smrti měl přejít pod správu krále. Vysvěcení kláštera roku 1067 se podle Vídeňské obrazové kroniky osobně zúčastnili král Šalamoun I. s princem Gejzou při návratu z Dalmácie. Roku 1190 král Béla III. vystavil klášteru majetkové privilegium, stejně jako jeho nástupci Emerich (1197) a Ondřej II. (1217). V roce 1243 se Györovci dohodli s bánem Opurem o společném patronátu nad klášterem.

V roce 1256 darovali členové rodiny Győr svůj rodinný klášter pannonhalmskému arciopatství. V roce 1328 Péter a Miklós Györovi a synové vyměnili pozemky kláštera za jiné pannonhalmské. Posledními stavebními zásahy byly úpravy gotické a celkové opevnění areálu.

Vesnice župy Somogy utrpěly během tureckých válek velkou devastaci a v polovině 16. století byl zničen i klášter.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Ve zřícenině se dochoval půdorys trojlodního kostela a po jeho jižní straně kvadratura kláštera. Kostel patřil k východní ortodoxní (kavkazské, byzantské) tradici, stejně jako kostely v Tarnaszentmárii, Feldebrő, Székesfehérváru a Szekszárdu. Po archeologickém výzkumu z let 1960-1966 byl celý prostor kláštera odkryt, architektonicky upraven a nedávno proběhla jeho rekonstrukce. Z fragmentů byla sestaven jeden úsek stěny křížové chodby se sloupky v okénkách s polokruhovým záklenkem. Asi 20 metrů severně od klášterních budov se dochovaly ruiny centrální kaple na půdorysu oktogonu s polygonálním presbytářem, datované do konce 13. století.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 301

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]