Székesfehérvár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stoličný Bělehrad
Székesfehérvár
letecký pohled na centrum města
letecký pohled na centrum města
Stoličný Bělehrad – znak
znak
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 118 m n. m.
Časové pásmo CET, UTC+1
Stát Maďarsko Maďarsko
region Střední Zadunají
župa Fejér
okres Székesfehérvár
Székesfehérvár
Red pog.png
Székesfehérvár
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 170,89 km²
Počet obyvatel 101 755 (2008)
Hustota zalidnění 592,77 obyv./km²
Etnické složení Maďaři, Romové, Němci
Náboženské složení křesťanství
Správa
Status župní sídlo, město s župním právem
Starosta Tihamér Warvasovszky
Oficiální web http://www.szekesfehervar.hu
Adresa obecního úřadu Városház tér 1.
8000 Székesfehérvár
Telefonní předvolba (+36) 22
PSČ 8000

Székesfehérvár [sékeš-] (čes. Stoličný Bělehrad, lat. Alba Regia, něm. Stuhlweißenburg) je město s župním právem v Maďarsku, správní centrum župy Fejér. Je současně i okresním městem. V roce 2005 měl Székesfehérvár 101 465 obyvatel a rozlohu 170,89 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast Székesfehérváru byla osídlena již Kelty a malé sídliště zde bylo i v době, kdy se zde rozprostírala římská provincie Panonie. Po dobytí Maďary se stal součástí uherského státu a král Štěpán I. vyhlásil Székesfehérvár hlavním městem království. Zde bylo korunováno 38 a pohřbeno 18 uherských králů. Město bylo řádně opevněno a hradby odrazily dokonce i mongolskou invazi ve 13.stol., ale sídlo uherských králů bylo přesto přeneseno na nově vzniklý budínský hrad, Székesfehérvár však zůstal i nadále místem korunovací králů. Roku 1543 město neodolalo útoku Turků a padlo do jejich rukou. Když město dobyla armáda Leopolda I. Habsburského v čele s Evženem Savojským, našli zde osvoboditelé pouze trosky. Székesfehérvár byl poté během 17. a 18. století prakticky znovu postaven.

Nová barokní katedrála byla postavena na troskách katedrály středověké a zasvěcena Panně Marii. Nedaleko od ní je jedna z mála dochovaných gotických památek, kaple sv. Anny. Zbytky středověké slávy můžeme zhlédnout v tzv. Zahradě trosek, kde se nachází i náhrobek údajně patřící svatému Štěpánovi.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Spolupracující měst[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NÉMETH, Gyula. Hungary: A Complete Guide. Budapest : Corvina, 1992. ISBN 963 13 3740 5. S. 120-124.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]