Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Székesfehérvár)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Katedrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Székesfehérváru
Zbytky baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Székesfehérváru
Zbytky baziliky Nanebevzetí Panny Marie v Székesfehérváru
Místo
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Župa Fejér
Okres Székesfehérvár
Obec Stoličný Bělehrad (Székesfehérvár)
Souřadnice
Základní informace
Církev maďarská římskokatolická
Provincie uherská
Status bazilika, katedrála
Architektonický popis
Stavební sloh románský
Výstavba kolem roku 1010
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrální bazilika Nanebevzetí Panny Marie je někdejší bazilikaSzékesfehérváru (česky Stoličný Bělehrad, latinsky Alba Regia) v Maďarsku.

Letecký snímek zbytků baziliky

Historie[editovat | editovat zdroj]

Baziliku nechal vystavět kolem roku 1010 svatý Štěpán I., první uherský král, jako hlavní chrám korunovací uherských panovníků. Impozantní bazilika byla jednou z největších staveb v Uhrách.

Ve středověku byla bazilika nejposvátnějším a nejvýznamnějším místem Uherského království, neboť zde byly uchovávány korunovační klenoty, včetně trůnu, Svatoštěpánská koruna, královská pokladnice a archivy. Bylo zde korunováno 37 uherských panovníků a 39 královských chotí a 15 z nich zde bylo také pochováno.

V roce 1543 Stoličný Bělehrad obsadili Turci. Královské hroby byly vypleněny a zbatek prostor sloužil jako skladiště střelného prachu. Roku 1601 došlo v budově bývalé baziliky v Székesfehérváru k explozi, která ji zničila.

Novým místem korunovací uherských králů se dočasně stala katedrála svatého Martina v Bratislavě.

V 18. století byly ruiny zužitkovány jako stavební materiál pro budovu blízkého biskupského paláce a na základech středověké gotické baziliky sv. Petra a Pavla v nedalekém paláci velkoknížete Gejzy byl v letech 1758 - 1768 vystavěn nový kostel svatého Štěpána v barokním slohu podle návrhu Martina Grabnera, od roku 1777 hlavní chrám székesfehérvárské diecéze a basilica minor.

Seznam panovníků korunovaných v bazilice[editovat | editovat zdroj]

Seznam panovníků pohřbených v bazilice[editovat | editovat zdroj]

V bazilice byli pochováni také král Béla III. (1196) a jeho manželka Anežka ze Châtillonu (1184).

V roce 1848 byly jejich ostatky převezeny do kostela svatého Matěje v Budíně.